Rostoucí nevole vůči přísně nastavené klimatické politice ze strany Evropské komise formuje v Evropském parlamentu iniciativy pro úpravu pravidel, které nebudou mít tak tvrdý dopad na evropský průmysl. Dle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) sehrají v tomto směru klíčovou roli lidovci.
Europoslanci z hnutí ANO patří od loňských voleb do Evropského parlamentu (EP) do třetí nejpočetnější politické frakce Patrioti pro Evropu. Navzdory své relativní síle však Patrioti čelí tzv. cordon sanitaire neboli sanitárnímu kordonu.
Jde o nepsanou dohodou mainstreamových frakcí parlamentu, že nebudou spolupracovat se stranami, které vnímají jako extrémní. V praxi to znamená, že jim brání v získání vlivu na legislativu a rozhodovací proces tím, že jejich kandidáty nepodpoří do klíčových funkcí a nehlasují pro jejich návrhy.
Patrioti volají po větší suverenitě členských zemí, přísnější migrační politice, revizi Green Dealu a upřednostňování tradičních hodnot místo těch progresivních. Sami sebe označují za „hlavní opoziční stranu v EU“.
Jejich izolace v Bruselu však nemusí platit vždy, zejména s rostoucím tlakem občanů i firem na zmírnění politik Green Dealu, sdělil pro Epoch Times Knotek. Zeď kolem „vyděděnců“ podle něj není tak pevná.
„Je to i o individuálním přístupu každého z poslanců. Levicoví a zelení politici se snaží kordon dodržet. Ti z Evropské lidové strany (EPP), kam patří STAN, lidovci a TOP 09 si musí vybrat mezi programem a tedy přikloněním se k Patriotům, a nebo mezi mocenskými dohodami se socialisty,“ vysvětlil pro Epoch Times Knotek.
Podle něj europoslanci za Hnutí ANO spolupracují nejčastěji s frakcí evropských konzervativců, kde sedí europoslanci z ODS, a frakcí suverenistů, kde sedí europoslanci z SPD. Dodává však, že jsou ochotni pracovat s kýmkoliv, kdo „hájí zdravý rozum a zájmy občanů“.
Česká koalice je v Bruselu „naprosto nejednotná a zcela neschopná prosazovat české zájmy“, tvrdí Knotek.
Na členské státy se nyní valí již schválená nařízení o emisních povolenkách na pohonné hmoty (ETS2), konec prodeje nových aut se spalovacími motory, snižování energetické náročnosti budov, nařízení o odlesňování, miliardové pokuty automobilkám kvůli emisním cílům a další opatření, která zvednou náklady a byrokracii.
K tomu, aby mohli poslanci v EP vymoci změny v klimatické legislativě, se potřebují spojit. K tomu by stačila koalice centristických a pravicových frakcí. „Většinu na to v EP máme. Záleží ale na tom, jestli všichni, kteří skoncování se zelenými nesmysly slibovali ve volební kampani, nezradí svoje voliče,” podotkl Knotek.
Patrioti, konzervativci a suverenisté jsou podle něj připraveni. Otázka je, zda tyto změny podpoří právě evropští lidovci. Ti v rámci klimaticko-energetické politiky prosazují spíše drobné, tedy nedostatečné změny, myslí si europoslanec z ANO.
„Výraznější změna by pro ně znamenala přiznání chyby, navíc by šli proti své předsedkyni Evropské komise – Ursule von der Leyenové, která vzešla právě z evropských lidovců“, okomentoval.
Z aktuálních 718 europoslanců je jich 86 u Patriotů pro Evropu, 80 v ECR, a 26 u suverenistů. Lidovci pak mají 188 europoslanců
