Na zítřejším setkání zástupců NATO se bude pravděpodobně také diskutovat otázka možného vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu, kteří by dohlíželi na případné příměří v konfliktu s Ruskem. Podle ukrajinského prezidenta by se mohli stát novou bezpečnostní strukturou země.
„Toto je náš výchozí bod: ukrajinská armáda musí být dostatečně silná a na tomto základu je postavena celá bezpečnostní architektura,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním videoposelství. „Již za několik dní – v pátek (4. dubna) – se uskuteční schůzka se zástupci našich partnerských států – budou to zástupci armády.“
Na společné tiskové konferenci s odcházející německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která proběhla během jejich setkání v Kyjevě, uvedl, že „úzký okruh zemí“ je ochoten vyslat kontingenty, a že on sám očekává „konkrétnější“ odpovědi spojenců.
Prozatím vyjádřily ochotu vyslat vojáky Francie a Velká Británie v rámci tzv. „koalice ochotných“, kteří by monitorovali případné příměří.
Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být podle českého prezidenta Petra Pavla i české jednotky. Krátce poté myšlenku podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s tím nesouhlasí, pro web Seznam Zprávy uvedl, že čeští vojáci jsou potřeba především doma.
Rusko se proti vyslání vojsk důrazně brání a jakékoliv nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině odmítá.
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina nyní sdílí „všechny potřebné informace o porušování ruských předpisů v energetickém sektoru“ se svými americkými partnery. Podle nich došlo 1. dubna k úderům v Chersonu, včetně ruského dronu, který se zaměřil na energetický objekt a zařízení „zcela záměrně a cíleně“, a část města tak zůstala bez elektřiny.
„Trváme na tom, že každé takové porušení musí být zdokumentováno a musí dostat odpověď od našich partnerů,“ řekl Zelenskyj. „Právě tyto drobnosti přispívají k tomu, že Rusko v diplomatickém procesu výrazně zdržuje.“
Zelenskyj se odvolával na dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o vzájemném neútočení na svá energetická zařízení. Tuto dohodu oznámil Bílý dům 25. března spolu s příměřím, které má umožnit plavbu po Černém moři.
Kyjev uvedl, že dohoda o energetických zařízeních vstoupí v platnost okamžitě. Moskva však uvedla, že bude následovat až po částečném zrušení sankcí týkajících se ruských společností a bank zapojených do mezinárodního obchodu s potravinami, uvedlo Rádio Svobodná Evropa.
