Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě. Agentuře DPA to potvrdili zástupci všech tří zúčastněných stran. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00.
Konzervativci předáka Friedricha Merze, který se stane příštím německým kancléřem, vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty končícího kancléře Olafa Scholze, kteří skončili ve volbách až na třetím místě. Koaliční jednání začala v polovině března.
K posledním sporným tématům patřily daně. Zatímco SPD je chtěla zvýšit pro lidi s nejvyššími příjmy, konzervativci byli proti a chtěli naopak zrušit takzvanou solidární daň. Podle bulvárního listu Bild se podařilo spor kolem daní vyřešit.
List také uvedl, že už jsou rozdělena i důležitá ministerstva: Sociální demokracie by měla dostat ministerstvo financí, spravedlnosti a obrany. Mohlo by to znamenat, že ve funkci zůstane v Německu oblíbený ministr obrany Boris Pistorius. CDU/CSU bude mít podle Bildu v gesci ministerstvo vnitra, čímž bude mít větší vliv na migrační politiku, a také ministerstvo zahraničí. Konzervativec byl ministrem zahraničí naposledy v letech 1961 až 1966.
Koaliční dohodu na tiskové konferenci představí předsedové budoucích koaličních stran: za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Merz, za Křesťansko-sociální unii (CSU) bavorský premiér Markus Söder a za SPD její spolupředsedové Saskia Eskenová a Lars Klingbeil. Podle německých médií bude mít CDU ve vládě sedm křesel, CSU tři a SPD pět.
Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do vlády hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit musí koaliční dohodu předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Je tak pravděpodobné, že se Merz kancléřem nestane do Velikonoc, ale až na začátku května. Podle agentury DPA by mohl Spolkový sněm předáka CDU/CSU do čela německé vlády zvolit 7. května. CDU/CSU a SPD mají společně ve Spolkovém sněmu 328 poslanců z 630.
Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu. Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí.
