Ředitelé všech čtyř českých národních parků (NP) varují poslance před novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, která by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. V otevřeném dopise poslankyním a poslancům, který má ČTK k dispozici, upozorňují, že navrhovaná úprava fungování rad národních parků podle nich může paralyzovat rozhodování o strategických dokumentech. Vyjádření ministerstva životního prostředí, které je předkladatelem návrhu, ČTK zjišťuje.
Současné zákonné nastavení rad národních parků, kde zasedají jak zástupci obcí, tak odborníci jmenovaní správou parku, podle nich dobře funguje. „Jejich členové jsou nuceni k jednání, dohodám a kompromisům, což na místní úrovni představuje vůbec nejcennější devizu,“ píšou ředitelé parků.
Ředitelé národních parků v dopise dále zdůrazňují, že obce mají již nyní v rámci rad zásadní hlas, a tvrzení, že bývají přehlasovávány, označují za nepravdivé. Z celkem 12 hlasování o strategických dokumentech ve všech čtyřech národních parcích byli přehlasováni zástupci obcí pouze jednou, a to v NP Podyjí kvůli jejich neúčasti.
Autoři dopisu míní, že současný zákon o ochraně přírody a krajiny je jedním z pilířů české environmentální legislativy. Připomínají osobnosti jako ekolog a publicista Josef Vavroušek, bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal či vědec a ekolog Bedřich Moldan, které se na jeho podobě podílely. „Zákon díky svému modernímu založení bez potíží unesl celou řadu novelizací, včetně těch implementujících legislativu EU,“ uvádí dopis.
Současnou novelu považují ředitelé národních parků za nebezpečný návrat ke sporům z minulosti. Připomínají, že již při schvalování takzvané národně- parkové novely před osmi lety vznikl střet mezi dvěma přístupy. Na jedné straně stáli zastánci přirozeného vývoje a podpory biodiverzity, na straně druhé příznivci hospodářských zásahů a soukromých zájmů. Vítězství koncepce podporující přírodní procesy se podle nich ukázalo jako správné, jak dokazuje pozitivní vývoj lesů v parcích po kůrovcových kalamitách.
Pozitivní příklady z fungujících národních parků podle signatářů dopisu inspirovaly vládu k závazku vyhlásit dva nové národní parky – Křivoklátsko a Soutok. Autoři dopisu proto žádají poslance, aby nepodporovali změny, které by podle nich mohly narušit rovnováhu mezi samosprávou a odborností a oslabit ochranu přírody v národních parcích.
V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
