Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Zřejmě jiným vlakovým spojem přicestoval do Kyjeva také polský premiér Donald Tusk. „Kyjev. Před námi důležitý den,“ uvedl Tusk na síti X dnes ráno se záběrem, jak vystupuje na kyjevském nádraží. Tuska na nádraží uvítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Podle ukrajinských médií byla trojice Macron, Starmer a Scholz po příjezdu na kyjevské nádraží v dobré náladě a žertovala. Agentura Unian publikovala záběry z vlaku, kterým trojice cestovala.
Ve městě platí zvýšená bezpečnostní opatření a omezena byla doprava na některých klíčových ulicích. Americké velvyslanectví v Kyjevě v uplynulých hodinách varovalo před možným ruským vzdušným útokem.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by dnešní setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo.
Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
