Dubová socha ve stockholmské katedrále znázorňuje věčný boj dobra se zlem.
Svatý Jiří je po celém světě uctíván jako patron Anglie, Gruzie či Etiopie – a to nejen pro svou víru a odvahu, ale i pro neochvějnou oddanost. Jeho legenda inspirovala generace a stala se symbolem vítězství dobra nad zlem.
Jiří byl důstojníkem římské armády, který se ve 3. století odmítl zříci křesťanství pod vládou císaře Diokleciána. Pro svou zbožnost byl kolem roku 303 pronásledován, mučen a nakonec popraven v Nikomédii (dnešní İzmit v Turecku). Podle tradice byly jeho ostatky později přeneseny do Lyddy (dnešní Lod v Izraeli), kde dnes stojí kostel zasvěcený jeho jménu.
Papež Gelasius jej svatořečil v roce 494 a označil jej za jednoho z těch, „jejichž jména jsou právem uctívána lidmi, ale jejich skutky zná jen Bůh“.
Mnoho lidí po celém světě si jeho památku každoročně připomíná 23. dubna, v den jeho mučednické smrti.
Ačkoli Jiří nikdy nebyl rytířem, většina uměleckých ztvárnění od středověku dál ho zobrazuje v brnění při zabíjení draka – často chápaného jako křesťanský symbol zla, ďábla nebo pohanství.
Nejznámější podoba legendy o svatém Jiří a drakovi se dochovala ve sbírce Legenda Aurea (Zlatá legenda) – sbírky 153 životopisů světců, kterou mezi lety 1250 a 1280 sepsal italský kronikář a janovský arcibiskup Jacobus de Voragine.
Tiskař William Caxton vydal anglickou adaptaci této sbírky v roce 1483, a to na základě Voragineho latinského originálu a dvou dalších překladů ve francouzštině a angličtině.
V Caxtonově verzi legendy terorizoval drak město Silene (dnešní Libye). Obyvatelé se jej snažili udobřit oběťmi. Jiří narazil na princeznu, která čekala na draka a jistou smrt. Caxton napsal:
„A když [princezna a svatý Jiří] spolu rozmlouvali, objevil se drak a běžel k nim, a svatý Jiří byl na koni, vytasil meč, učinil znamení kříže a směle vyjel proti drakovi, který se k němu blížil, a kopím ho tvrdě zasáhl a srazil k zemi.“
Poté Jiří řekl princezně, aby použila svůj pás jako vodítko a přivedla raněného draka do města před krále a lid.
Caxton pokračuje: „Pak svatý Jiří řekl: Nemějte žádné pochyby, uvěřte v Boha, Ježíše Krista, dejte se pokřtít – a já draka zabiji.“ Jakmile byli král i obyvatelé města pokřtěni, Jiří svůj slib splnil a draka zabil.
Švédský svatý Jiří
Velkolepá dřevěná socha Svatý Jiří a drak se nachází v kostele Storkyrkan (Velký kostel), známém také jako stockholmská katedrála nebo katedrála svatého Mikuláše.
Švédský regent Sten Sture starší si tuto sochu objednal na památku vítězství v bitvě u Brunkebergu roku 1471, kdy porazil dánského a norského krále Kristiána I. Socha byla instalována roku 1489.
Přibližně tříapůlmetrová dubová, polychromovaná socha je všeobecně považována za mistrovské dílo německého sochaře Bernta Notkeho (asi 1440–1509). Na jejím vzniku se podílelo mnoho zručných řemeslníků. Ve středověku bylo běžné, že umělci pracovali společně v dílnách. V Notkeho dílně vznikaly malby, tapiserie a dřevěné plastiky – zejména oltářní nástavce.
Notke a jeho dílna zachytili okamžik, kdy svatý Jiří pozvedá meč, aby drakovi usekl hlavu. Socha je dynamicky vyřezaná ze dřeva a zdobená kovovými prvky – Jiří sedí na vzpínajícím se koni. Právě zasáhl draka kopím a ten se v agónii svíjí na zemi. Ležící drak řve bolestí, jednou nohou se snaží udržet rovnováhu a druhým pařátem – ve snaze o poslední záchranu – se pokouší vytáhnout zlomené kopí ze svého těla. Jiří drží meč vysoko nad hlavou, jako by se chystal zasadit poslední úder.
Notke důmyslně umístil zlomené kopí i dračí spár na koňské tělo tak, aby tím podepřel celou konstrukci.
Držení těla Jiřího vyjadřuje spravedlivou víru. Sedí vzpřímeně v sedle s téměř nadpozemským pohledem, který se nezachvěje ani tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí. Nedaleko přihlíží princezna, s lehce skloněnou hlavou a sepjatýma rukama v modlitbě.
Socha obsahuje symbolicky významné motivy. Na přívěscích koňského postroje najdeme kříž a erb Stena Stureho s trojicí stylizovaných leknínů. Za princeznou stojí beránek – symbol obětní ovce, kterou městu přinášeli na usmíření draka. Zároveň jde o Kristova beránka, připomínajícího jeho oběť za lidstvo.
Kromě hlavních postav lemují podstavce také reliéfní výjevy. Podstavec svatého Jiří zdobí scény z jeho života, zatímco ten pod princeznou zachycuje výjevy z jeho působení ve městě Silene. Tyto reliéfy svědčí o výjimečném mistrovství řemeslníků z Notkeho dílny – jak po stránce řezbářské, tak vypravěčské.
Socha Svatý Jiří a drak od Bernta Notkeho představuje vrcholné dílo uměleckého řemesla, které znázorňuje věčný boj dobra se zlem.
Máte tipy na témata z oblasti umění a kultury, kterým bychom se měli věnovat? Napište nám na namety@epochtimes.cz.
–ete–
