Zhruba třetina nejkvalitnější půdy na světě je ohrožena chemickým znečištěním a kontaminací minami, která by mohla region trvale poškodit.
Bomby, miny a další výbušná zařízení na Ukrajině ničí jedny z nejcennějších půd na světě, vytvářejí rizika a uvolňují vysoké množství nebezpečných a všudypřítomných znečišťujících látek, které podle odborníků mohou region nenávratně poškodit.
„Hlavním problémem je v tuto chvíli kontaminace – miny. Je to prostě jedno obrovské minové pole,“ říká pro Epoch Times Olena Lennonová, odborná asistentka a rezidentní odbornice na Katedře národní bezpečnosti Univerzity v New Havenu. „Naléhavější otázkou je, kdo zaplatí a bude řídit odminovací práce v této oblasti.“
Upozorňuje, že podle odhadů by odstranění všech výbušnin tradičními metodami mohlo trvat více než 750 let, a dodává, že výzkumníci pracují na vývoji pokročilých aplikací umělé inteligence, které by pomohly identifikovat nevybuchlé munice a urychlily čištění oblasti.
Zpráva Mine Action Review z roku 2024 zvýšila klasifikaci rozsahu zaminování na Ukrajině z těžké na „masivní“.
Za pokládání min v celé oblasti nesou odpovědnost jak Ukrajina, tak Rusko – včetně kazetové munice a protipěchotních min, které Spojené státy pod vedením prezidenta Joea Bidena loni dodaly Ukrajině.
Kromě nebezpečí nevybuchlé munice představuje problém i kontaminace půdy samotnou municí – studie ukazují, že má negativní dopady na kvalitu půdy i dlouho po skončení války.
Miliony drobných zemědělců na východní hranici Ukrajiny jsou zasaženy těžkými boji, a někteří označují dopad konfliktu za naprostou zkázu pro zemědělství, přičemž více než 20 procent orné půdy Ukrajiny je přímo dotčeno.
Ukrajinská zemědělská půda obsahuje přibližně 30 procent světové černozemě – živinami bohaté ornice s výjimečnými vlastnostmi pro zadržování vody. Díky této úrodnosti bývá Ukrajina označována za „obilnici Evropy“.
„Je to mimořádně atraktivní půda, jedna z nejúrodnějších,“ poznamenává pro Epoch Times Frederic Mousseau, politický ředitel Oakland Institute, think-tanku zabývajícího se sociální, ekonomickou a environmentální politikou. „Díky tomu je Ukrajina velmi slibnou investicí pro ty, kdo chtějí vyrábět zemědělské produkty a vyvážet je.“
Ukrajina je proslulá svou vysoce produktivní půdou – známou jako černozem – a podle údajů Světové banky se na jejím území nachází mezi 25–30 mil. hektarů kvalitní orné půdy, což představuje zhruba třetinu celé takové půdy v Evropě.
Tato ceněná půda se vyvíjela po tisíce let a obsahuje citlivě vyvážený mikrobiom a výživový profil, které jsou válkou ohroženy.
Většina černozemě se nachází na východě Ukrajiny, kde probíhají nejtvrdší boje s Ruskem – mapy ukazují, že oblast je hustě zaminována.
Podle studií ukrajinského Institutu pro výzkum půd a agrochemie bombardování a dopady dělostřeleckých granátů narušují úrodnou ornici přesunem půdních vrstev a přispívají k erozi.
Kontaminace z výbuchů i nevybuchlé munice zahrnuje toxické těžké kovy, jako je kadmium, olovo nebo rtuť, které vyvolávají zdravotní rizika a zmenšují plochu vhodnou k obdělávání.
„Stav půdy přímo souvisí se stavem obyvatel,“ říká Lennonová.
Vleklý konflikt s Ruskem ohrožuje plodnost regionu a někteří varují, že rozsah destrukce je tak velký, že obnova bude obtížná a zdlouhavá, přičemž návrat zemědělců, kteří byli boji vyhnáni, bude náročný.
„Při všech škodách způsobených válkou je úroveň kontaminace v jistém ohledu nenapravitelná,“ konstatuje Lennonová. „Bude velmi těžké, i kdyby se zemědělci chtěli vrátit – nebudou schopni hospodařit stejným způsobem.“
Najít řešení, které by region vrátilo do předválečného stavu, je podle ní velmi složité.
„Ať už oblast bude pod kontrolou kohokoli, problém je, že ho nelze vyřešit jen penězi. Politická řešení na vysoké úrovni zatím neexistují – a ani mírová dohoda by situaci nevyřešila,“ uvádí Lennonová. „I kdyby byla podepsána dohoda o příměří, neznamenalo by to automaticky, že půda bude přístupná, produktivní nebo výnosná – vzhledem k míře její kontaminace.“
Před začátkem války v roce 2022 ukrajinští zemědělci sklízeli zhruba 80 milionů tun obilí ročně. V posledních letech podle amerického ministerstva zemědělství klesla produkce přibližně o 17 procent.
Přibližně 18 procent ukrajinského území – tedy zhruba 119 000 kilometrů čtverečních, včetně přibližně 9 milionů hektarů zemědělské půdy – je nyní pod kontrolou Ruska, vyplývá z odhadů Institute for the Study of War, který je znám jako think-tank zabývající se vojenskou analýzou se sídlem ve Washingtonu.
Ukrajina i Rusko považují zemědělství za klíčové pro svou národní bezpečnost a kontrola nad černozemí má geopolitický význam.
Rusko mezitím rozšiřuje vlastní produkci a obchod s pšenicí – nedávno předstihlo Spojené státy a Kanadu a stalo se největším světovým vývozcem, zatímco Ukrajina se podle údajů amerického ministerstva zemědělství drží na šestém místě.
–ete–
