Fotografka a milovnice ptáků, která si získala důvěru sojek chocholatých na své zahradě, zachytila úžasnou sérii detailních snímků, které ukazují tyto pestré ptáky v celé jejich kráse – a dokazují, že zázraky přírody nejsou nikdy daleko.
Třiačtyřicetiletá Jessica Kirsteová z Linden v americkém státě New Jersey fotografuje sojky už řadu let. Na jaře 2021, kdy trávila více času doma, však její zájem o tyto ptáky ještě zesílil.
„Začalo to u okna v patře,“ říká Jessica pro Epoch Times. „Seděla jsem na taburetu, házela z okna nepražené neloupané arašídy a fotila sojky převážně v momentu, kdy přistály na drátech. Pak jsem si řekla, že si dám za cíl zachytit je přímo v letu.“
Jak její vášeň pro fotografování těchto nádherných ptáků rostla, začala s nimi trávit venku stále více času. Strávila měsíce sledováním jejich rychlosti a letových vzorců.
„Za tu dobu si na mě opravdu zvykli a večer mě vyhlížejí u mého okna v patře,“ sdílí Jessica. „Myslím, že se nakonec dostanu do bodu, kdy si vezmou arašíd přímo z mé ruky!“
Jessica se zamilovala do fotografie jako dospívající, když začala experimentovat s matčiným filmovým fotoaparátem. Jejími hlavními objekty byli většinou členové rodiny a přátelé, občas vyrazila na výlet do zoo nebo akvária.
Sama ale říká, že její tehdejší pokusy byly „dost špatné“, až do výletu do Baltimorského akvária v roce 2007, kde si všimla, že digitální fotoaparát jejího kamaráda pořizuje snímky lepší kvality.
Ve stejném roce si tedy našetřila na svůj vlastní automatický digitální fotoaparát Canon S5 IS s funkcí superzoom a věří, že právě tehdy začala její fotografická kariéra. V roce 2010 přešla na digitální zrcadlovku (DSLR).
Poté se naučila ovládat digitální fotoaparát tím, že fotografovala říční ptáky u řeky poblíž svého domova. Od té doby se stala oblastí jejího zaměření fotografie volně žijících zvířat a ptáků a také zvířat v zoologických zahradách.
Její současné vybavení tvoří zrcadlovka Canon 7D Mark II a objektiv Canon EF 100–400 mm f/4.5–5.6 ze špičkové řady L s optickou stabilizací obrazu a tichým ultrazvukovým ostřením, který jí umožňuje pořizovat ostré záběry i z větší vzdálenosti.
Na jaře 2021 navštívily Jessicu čtyři sojky chocholaté, které se nakonec staly pravidelnými hosty její zahrady. Ti samí čtyři ptáci se vrátili i v roce 2022 po krátké zimní migraci – tentokrát i s dalšími, celkem jich bylo deset.
„Věřím, že někteří z nich jsou potomci z loňského roku,“ poznamenává Jessica.
Dub na Jessicině zahradě jim poskytuje jednu z jejich oblíbených potravin, ale původní čtyři sojky mají Jessicu „dobře vycvičenou“ – sedávají u jejího okna, dokud ráno nezvedne žaluzie a nedá jim arašídy.
Jessica však zdůrazňuje, že na ní nejsou zcela závislé, pokud jde o potravu. Viděla je také, jak se krmí hmyzem v trávě, žaludy, plody moruše a invazními lucernatkami skvrnitými.
Každý pták má jedinečný černý pruh na hlavě, který se táhne zezadu z temene hlavy, dolů po straně hlavy a vpředu zase nahoru na druhou stranu, popisuje Jessica – což umožňuje rozpoznat jednotlivé ptáky.
Svoji oblíbenou sojku pojmenovala „Netopýří pták“, protože jeho proužek připomíná znak Batmana, a tvrdí, že jeden z členů jeho doprovodu je tak drzý, že jí po sebrání arašídu proletí kolem hlavy.
„Možná je to jeho způsob, jak mi poděkovat za arašídy,“ vtipkuje.
Přírodní fotografka nejraději fotografuje sojky dvě až tři hodiny před západem slunce, kdy slábnoucí slunce „přirozeně nasytí jejich modré peří zlatavým světlem“.
Jessica vysvětluje, že modrý odstín peří sojek je výsledkem reakce melaninu na světlo. „Je to ohromující a nádherný optický klam, který souvisí s rozptylem světla.“
Ve skutečnosti jsou tito malí ptáci šedohnědí, což je patrné při fotografování zespodu.
Zdůrazňuje, že modré pigmenty jsou v přírodě vzácné – pokud vůbec existují.
Při popisu toho, jak pořizuje své úchvatné snímky, Jessica říká, že si nejprve vyrovná ideální záběr proti přírodnímu pozadí a pak hází arašídy, aby sojky nalákala k letu požadovaným směrem.
Sojky si na její rutinu zvykly a „trpělivě čekají“ na arašídy – některé z nich si je chytře schovávají – výměnou za pózování pro Jessiciny dechberoucí snímky.
Jeden z jejích dosud nejúžasnějších snímků zachycuje sojku letící přes duhu vzniklou po přeháňce.
Sojky chocholaté nejsou jedinými návštěvníky Jessičiny zahrady, ale jsou jejími nejoblíbenějšími. Mezi další patří sameček a samička datla rudobřichého, kterým Jessica přezdívá „pan a paní Červeňákovi“ – a i oni jsou vděčnými objekty pro fotografování, když se hádají se sojkami o arašídy.
Jessica sdílí své fotografie na Instagramu, Facebooku a na svých webových stránkách. Tvrdí, že její oblíbené snímky „inspirovaly ostatní, aby také začali nabízet oříškové pamlsky návštěvníkům svých zahrad výměnou za pózování na fotografiích!“
Fotografka z New Jersey věří, že k pořízení dobrých snímků není třeba cestovat daleko. Sojky chocholaté jsou běžnými návštěvníky zahrad ve střední části Severní Ameriky, a proto povzbuzuje ostatní, aby se s těmito okouzlujícími malými ptáky spřátelili.
„Mějte vždy po ruce nepražené loupané i neloupané arašídy,“ doporučuje. „Trávit čas venku místo před obrazovkami se opravdu vyplatí – čím více sedím venku, tím více vídám jestřáby, datly, pěvce, volavky a dokonce i orly bělohlavé.
„Nikdy nevíte, co všechno uvidíte, když trávíte čas venku,“ uzavírá.
–ete–
