Evropská unie zvažuje podporu návrhu na omezení účasti čínských dodavatelů zdravotnických prostředků na veřejných zakázkách, poté co zjistila, že firmy členských států neměly spravedlivý přístup k čínským veřejným tendrům. Zdravotnické prostředky zahrnují široké spektrum výrobků, od berlí až po CT skenery a operační přístroje.
Opatření navržená 2. června Evropskou komisí budou prvními v rámci nařízení EU o mezinárodních veřejných zakázkách (IPI), přijatého v roce 2022, jehož cílem je zajistit spravedlivý přístup evropských firem k veřejným zakázkám v jiných zemích. EU nyní může omezit přístup čínských výrobců k veřejným zakázkám v hodnotě vyšší než 5 milionů eur.
Evropská komise zahájila v dubnu vyšetřování čínského trhu se zdravotnickými prostředky kvůli obviněním o neférových praktikách. Komise potvrdila, že v pondělí předložila návrh členským státům, ale uvedla, že nemůže zveřejnit výsledek hlasování, obsah návrhu ani další kroky.
Olof Gill, mluvčí komise pro obchod, uvedl pro Epoch Times v e-mailové odpovědi: „Vnitřní postupy týkající se tohoto vyšetřování jsou stále v běhu a komise v tuto chvíli nemůže zveřejnit podrobnosti o výsledku procesu komitologie, dalších krocích nebo obsahu návrhu opatření IPI.“
V prohlášení vydaném v úterý na sociální síti X uvedla Čínská obchodní komora v EU, že tento plán riskuje „eskalaci napětí a poškození důvěry“.
Komisař pro obchod Maroš Šefčovič jednal i o této otázce 4. června v Paříži s čínským ministrem obchodu Wangem Wentaoem v Paříži. V příspěvku na X Šefčovič uvedl, že spolu měli „cílenou a podrobnou diskusi … o širokém spektru naléhavých bilaterálních problémů“. Naznačil, že vzájemné sporné body se budou řešit v červenci, kdy proběhne summit EU-Čína.
Čína zvýšila vývoz zdravotnických prostředků do Evropy mezi lety 2015 a 2023 o víc než sto procent.
V oznámení o zahájení šetření komise uvádí, že čínská vláda „významně a systematicky“ znevýhodňuje zahraniční výrobce zdravotnických prostředků při veřejných zakázkách celou řadou diskriminačních opatření, včetně zákonů, které nemocnicím přikazují kupovat přednostně čínské výrobky nebo zajistit, aby tvořily určitý podíl z pořízených zdravotnických prostředků.
Vyšetřovatelé EU již dříve zjistili, že Peking také zavedl systém veřejného zadávání, který motivuje společnosti k vítězství v tendrech nabídkami, které jsou často neudržitelné pro ziskově orientované zahraniční firmy. Zprávu o tom vydala komise již 14. ledna 2025.
Podle ní čínská státní podpora umožňuje domácím výrobcům přicházet s nižšími nabídkami. V některých případech komise zjistila, že tato státní podpora vede k poklesům cen přesahujícím 90 %, což fakticky vytlačuje zahraniční společnosti z trhu.
„Komise dospěla k závěru, že opatření a praktiky identifikované v průběhu vyšetřování, které čínská vláda přijala v oblasti veřejného zadávání zdravotnických prostředků, existují a jsou aplikována na celém území Čínské lidové republiky,“ uvedla komise ve zprávě.
Podle průzkumu Evropské obchodní komora v Číně uvedlo 80 % evropských zdravotnických firem působících v Číně, že podnikatelské prostředí se zhoršilo, uvádí zpráva obchodní komory pro roky 2024/2025. Komora rovněž zjistila, že diskriminace při veřejných zakázkách v Číně zůstává pro její členy „klíčovou výzvou“.
„91 % respondentů v průmyslu zdravotnických prostředků v rámci (průzkumu) BCS 2024 uvedlo, že přišli o obchodní příležitosti kvůli omezením přístupu na trh nebo regulačním bariérám,“ uvádí zpráva.
K článku přispěl Ondřej Horecký.
– ete –
