Zvolený polský prezident Karol Nawrocki míní, že je zapotřebí posílit spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4). Do ní kromě Polska patří také ČR, Slovensko a Maďarsko. Informovala o tom dnes agentura PAP. Fungování V4 v posledních letech negativně ovlivnily rozdílné postoje členských států vůči ruské válce proti Ukrajině.
Nawrocki ve svém prvním zahraničním rozhovoru řekl podle PAP maďarskému týdeníku Mandiner, že pro posílení východního křídla NATO je klíčová užší spolupráce v rámci V4 a takzvané Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje devět zemí na východním křídle NATO – Česko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko a Maďarsko.
Nawrocki v interview zopakoval, že Polsko bude i nadále poskytovat Ukrajině strategickou a vojenskou pomoc, ale zdůraznil, že on sám je proti rychlému přijetí bránící se země do Evropské unie. Řekl také, že Ukrajina musí nejprve vyřešit všechny sporné otázky s Polskem, a to jak ekonomické, tak historické, včetně desítky let trvajícího sporu o takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, během něhož ukrajinští nacionalisté zavraždili desítky tisíc Poláků.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda je ve sporu s polskou vládou premiéra Donalda Tuska, uvítal Nawrockého vítězství ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku 1. června, v němž konzervativní politik a historik porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského. I Orbán se tehdy vyslovil pro posílení V4, kterou řada médií v posledních letech označuje za nefunkční.
Spolupráci čtyř středoevropských sousedů ve V4 poznamenala diplomatická roztržka mezi Varšavou a Budapeští kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku a také krok Maďarska, které v prosinci 2024 poskytlo azyl Marcinu Romanowskému někdejšímu polskému náměstkovi ministra spravedlnosti v bývalé vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Rozdílné postoje vlád k ruské invazi na Ukrajinu patřily rovněž k důvodům, které vedly ke zhoršení vztahů mezi Prahou a Bratislavou.
