EU financovaný program zaměřený na politiku životního prostředí byl zřejmě cíleně využíván pro politický vliv – s podporou Evropské komise. Aktivisté dostávali veřejné peníze na lobbing proti poslancům a členským státům. Tento skandál otřásá důvěrou v instituce EU.
Co začalo jako běžná kontrola rozpočtu, přerostlo v politický otřes: smlouvy mezi Evropskou komisí a aktivistickými sítěmi, ve kterých byli tito placeni za to, že vyvíjeli politický tlak na instituce EU, poslance a národní vlády – i proti vlastní politice Komise.
Předsedkyně Výboru pro kontrolu rozpočtu v Evropském parlamentu, poslankyně CSU Monika Hohlmeierová, tyto postupy zveřejnila v lednu. Na svých webových stránkách tehdy Hohlmeierová projevila šok. Napsala:
„I po 16 letech zkušeností v Evropském parlamentu mě překvapil rozsah této cílené lobbistické činnosti, která byla financovaná z daní.“
Konkrétně šlo o smluvní dohody mezi Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (GD ENV) pod tehdejším komisařem Sinkeviciusem a různými aktivistickými skupinami.
Tyto organizace nebyly najaty k politickému vzdělávání nebo k podpoře společenské debaty, ale k vysoce strategickým zásahům do probíhajících legislativních procesů: masy e-mailů poslancům těsně před hlasováním, cílené návrhy změn v trilogových jednáních, mobilizace veřejných protestů proti obchodním dohodám, jako je Mercosur – to vše, jak uvedla předsedkyně výboru, nebylo pouze tolerováno, ale aktivně financováno.
Kolem roku 2023 se vše rozběhlo díky informaci zveřejněné na Business and Biodiversity Platform, platformě provozované Komisí, prostřednictvím které byly poslancům hromadně rozesílány e-maily lobbistů. Na základě toho požádal Výbor pro kontrolu rozpočtu v roce 2024 o přístup k více než 30 smlouvám – analýza, která musela probíhat za přísných podmínek v uzavřené studovně.
Ale to, co tam poslanci Unie a dalších frakcí objevili, odhaluje rozsah politicky motivovaného vlivu, který zpochybňuje základní principy transparentnosti EU a demokratické legitimity.
Evropská komise přiznává zneužití programu podpory
Konkrétně jde o program LIFE, který byl přijat Evropským parlamentem a Radou v roce 2021. V dokumentech programu se uvádí, že LIFE „hraje klíčovou roli při implementaci environmentální, klimatické a energetické politiky a legislativy“ a podporuje řadu aktérů, včetně „privátních společností, místních orgánů, výzkumných nadací a občanských organizací“.
Poté, co program na začátku roku čelil kritice, zveřejnila Evropská komise začátkem dubna stanovisko.
Evropská komise v něm zdůrazňuje, že financování nevládních organizací (NNO) v rámci programu LIFE je výslovně určeno k posílení „účasti, informovanosti a dobrého vládnutí v otázkách životního prostředí a klimatu“. Zároveň přiznává, že v některých případech došlo k nepovoleným lobbistickým aktivitám ze strany NNO. V prohlášení se uvádí:
„Komise zároveň zjistila, že pracovní programy předložené NNO a připojené k dohodám o provozních dotacích v některých případech zahrnovaly specifické zájmové aktivity a nepřijatelné lobbistické činnosti.“
Aby se zamezilo zneužívání v budoucnosti, byla vydaná směrnice, která má vyloučit cílený politický vliv – zejména na poslance EU. Dále se uvádí, že v novém pracovním programu na období 2025–2027 byly zakotveny další ochranné mechanismy a pravidla transparentnosti. Také proces udělování dotací bude nyní „kontrolován na možné střety zájmů“.
Akce „Reputační riziko pro Evropskou unii“
Problém byl Komisi již delší dobu znám. V interním pokynu nevládním organizacím (NNO), které profitovaly z programu LIFE, zakázala Komise na podzim 2024 těmto organizacím používat granty na lobbing u institucí EU.
Tento interní pokyn se stal veřejným, když 26 environmentálních NNO podporovaných programem EU-LIFE vyjádřilo v otevřeném dopise Evropské komisi silnou kritiku těchto omezení.
Organizace v té době citovaly z dopisu Komise, ve kterém se uvádí, že určité aktivity, jako je zasílání dopisů institucím EU, poskytování lobbistického materiálu nebo hodnocení postojů poslanců EU, „mohou představovat reputační riziko pro Unii“ a v budoucnu nebudou způsobilé pro financování. NNO ve svém dopise hovoří o útoku na svobodnou a otevřenou společnost.
„Kvetoucí demokracie vyžaduje infrastrukturu a zdroje, které občanům umožní dát hlas a oslovit tvůrce rozhodnutí,“ píší v dopise.
Podporu v té době vyjádřila i poslankyně Evropského parlamentu Jutta Paulus (Zelení). Pro portal Euractiv Paulusová uvedla:
„Rozhodnutí Evropské komise zakázat environmentálním organizacím využívání prostředků z programu LIFE na politický lobbing je dalším útokem na politiku životního prostředí a klimatu.“
Tlak na poslance proti dotačním prostředkům
Spolupráce mezi Komisí a environmentálními organizacemi však očividně pokračovala dál, než se dosud předpokládalo. Podle zprávy platformy Welt am Sonntag financovala Evropská komise environmentální organizace z veřejných peněz pro cílené kampaně proti německým podnikům.
Tajné smlouvy z roku 2022, do kterých podle všeho mohl „Welt“ nahlédnout, ukazují, že NNO, jako je „ClientEarth“, dostaly 350 000 eur na žaloby proti německým uhelným elektrárnám. „Friends of the Earth“ byla podpořena v boji proti dohodě Mercosur. Další organizace obdržely peníze na ovlivňování poslanců EU, například při hlasování o pesticidech. Některé NNO obdržely až 700 000 eur.
V příslušných smlouvách údajně Evropská komise podrobně vymezila, jaké služby očekává od zapojených environmentálních aktivistů výměnou za poskytnuté dotace. Patřilo sem mimo jiné psaní určitého počtu lobbistických dopisů, šíření zpráv prostřednictvím sociálních médií a organizování setkání s členy Evropského parlamentu.
Poslankyně Evropského parlamentu Monika Hohlmeier (CSU) vyjádřila pro Welt am Sonntag ostrou kritiku dosavadní praxe: „Je politováníhodné, že za bývalých členů Komise Virginijuse Sinkeviciuse a Frans Timmermanse byly poskytovány paušální dotace organizacím, které jako cíle ve svých pracovních programech zanesly radikální akce, skrytý politický lobbing a vyvíjení tlaku na tvůrce rozhodnutí.“
Zatímco Timmermans byl v předchozím volebním období komisařem pro klima, Sinkevicius vykonával funkci komisaře pro životní prostředí.
Porušení principu dělby moci
Hohlmeierová v této souvislosti kritizovala zejména cílenou podporu NNO, které prostřednictvím masivního tlaku na instituce prováděly politický vliv.
Bývalý poslanec Evropského parlamentu za CDU Markus Pieper se také vyjádřil znepokojeně a mluvil o jasném „porušení principu dělby moci“, protože výkonná složka EU prostřednictvím aktivistů skrytě usilovala o ovlivnění legislativy.
Poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně FDP Svenja Hahnová varovala, že u mnoha občanů vzniká dojem, že Komise s veřejnými penězi podporuje výhradně organizace, které jsou blízké její politické linii.
„To vážně poškozuje důvěru v evropské instituce,“ uvedla Hahnová. Po Komisi požaduje rozsáhlé objasnění a větší transparentnost v nakládání s veřejnými prostředky.
–etg–
