Prezident Petr Pavel předpokládá, že Izrael ani Írán nemají zájem na dlouhodobém pokračování konfliktu. Půjde podle něj zejména o stanovení a vymáhání podmínek příměří. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.
Údery na Írán zahájil Izrael 13. června. Podle Izraele i Spojených států bylo cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, Írán ale popírá, že by jeho jaderný program měl vojenské účely. K izraelským úderům na íránská jaderná zařízení se o víkendu připojily Spojené státy, na což Teherán reagoval útokem na americkou vojenskou základnu v Kataru. Zapojení USA bylo podle Pavla výrazem frustrace z dosavadních jednání o íránském jaderném programu.
Příměří mezi oběma zeměmi platí od dnešního rána, informovali o tom americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle íránských médií příměří začalo od 07:30 teheránského času (06:00 SELČ). Obě strany se následně obvinily z jeho porušení, což potvrdil i Trump.
Pavel předpokládá, že američtí spojenci budou na summitu informovat o aktuální situaci z jejich pohledu. Snahou bude apel na účastníky konfliktu, aby příměří bylo dodržováno. Nikdo si podle prezidenta nepřeje rozhoření dalšího konfliktu, tentokrát na Blízkém východě, neboť by to zkomplikovalo bezpečnostní i ekonomickou situaci. „S ohledem na to, kolik ropy proudí tímto regionem, by mohlo dojít k narušení všech dodavatelských řetězců v celém světě,“ podotkl.
Izrael je v regionu, který mu není přátelsky nakloněn, oficiální politikou Íránu a jeho režimu je zničení Státu Izrael, řekl Pavel. Pro Izrael by jakýkoli pokrok Íránu ve smyslu jaderné technologie a případně balistických střel byl existenčním rizikem, podotkl.
„Pokud dospěl Izrael na základě zpráv svých zpravodajských služeb, které ve většině jsou velice dobře informované, k závěru, že Írán je blízko výrobě jaderné pumy, případně že pokročil příliš ve vývoji balistických střel, že by to mohlo ohrozit samotnou existenci Státu Izrael, pak přistoupil k preventivnímu úderu,“ řekl prezident.
To, že se do úderu na íránský jaderný program zapojily i Spojené státy, bylo podle hlavy státu výrazem frustrace z probíhajících jednání. „Íránští představitelé, když to řeknu lidovým jazykem, Spojené státy vodili dlouho za nos a tvrdili, že mají zájem na jednání, a přitom jen získávali čas pro to, aby mohli pokročit v jaderném programu,“ míní Pavel.
To podle něj není v zájmu Izraele, USA i všech dalších demokratických zemí. „Írán se nijak svojí agresivní politikou vůči Izraeli, ale i dalším státům netajil, což jsme nakonec mohli vidět i v přímé podpoře Ruska v jeho agresi proti Ukrajině,“ dodal prezident.
