Spolkový správní soud v úterý vyhlášeným rozsudkem označil zákaz časopisu Compact, který vydala Spolková vláda, za protiprávní. To, co platí pro Compact, by podle šéfredaktora Compactu Elsäsera mohlo být významné i pro AfD.
Rozsudkem Spolkového správního soudu vyhlášeným v úterý 24. června zatím ztroskotal zákaz časopisu Compact, o který usilovala Spolková vláda. Soud označil zákaz, který ve vydání ze strany Spolkového ministerstva vnitra a vlasti (BMI) v červnu 2024 směřoval proti vydavateli časopisu, za protiprávní.
Ve svém ústním odůvodnění rozsudku předložil Spolkový správní soud klíčové úvahy, které vedly k jeho rozhodnutí. Podstatou je závěr soudců, že protiústavní obsah, který podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy časopis označený jako „prokazatelně pravicově extremistický“ šíří, není natolik určující, aby odůvodňoval jeho zákaz.
Nevyvratitelný verdikt konkrétně znamená: zákaz Spolkového ministerstva vnitra vůči společnosti COMPACT-Magazin GmbH a její dceřiné firmě Conspect Film GmbH je zrušen. Rozsudek je tedy pravomocný. Již v srpnu loňského roku soud tento zákaz v předběžném řízení pozastavil.
Zakladatel, vydavatel a šéfredaktor časopisu Compact Jürgen Elsässer označil rozsudek za „nejdůležitější rozhodnutí pro svobodu tisku od založení Spolkové republiky“. Z rozsudku by podle něj měla prospěch i AfD. „Protože pokud nelze zakázat Compact, nelze zakázat ani AfD,“ uvedl pro Epoch Times. Podle něj jsou záminky v obou případech totožné.
Rozhodnutí soudu označil za přelomové a přirovnal ho k vítězství časopisu Spiegel nad spolkovou vládou v roce 1962. V odkazu na zakladatele časopisu Spiegel Rudolfa Augsteina sám sebe označil za „útočné dělo demokracie“.
Také „hospodářská sdružení“ mohou spadat pod definici spolku dle zákona o spolcích
Spolkové ministerstvo vnitra, které v době vydání zákazu vedla Nancy Faeserová, zaznamenalo dílčí úspěch, pokud jde o jeho strategický přístup. Spolkový správní soud rozhodl, že použití zákona o spolcích (Vereinsgesetz) může být za určitých okolností možné i vůči ziskově orientovanému mediálnímu podniku.
Ani právní forma, ani charakter mediálního podniku samy o sobě nevylučují použití zákona o spolcích na určitý svazek. V rozsudku se uvádí, že zákonodárce v § 17 výslovně rozšiřuje působnost zákona i na „hospodářská sdružení“. Pokud by taková sdružení působila proti ústavnímu pořádku, mohl by se zákaz opírat i o tento zákon.
Spolkový správní soud považuje Compact za víc než jen médium
Pravomoc Spolkové republiky použít zákon o spolcích vůči sdružení organizovanému jako mediální podnik není podle soudu omezena ani kompetencemi spolkových zemí v oblasti mediálního práva. Zákonodárná pravomoc Spolku pro oblast spolkového práva je – pokud jde o odvracení nebezpečí – „slepá“ vůči účelu, který daná organizace sleduje.
Spolkový správní soud navíc přisuzuje časopisu Compact politickou agendu, která je úzce spjata s agendou „Identitárního hnutí“ a jeho ideového vůdce Martina Sellnera. Časopis jej mimo jiné označil za „hrdinu“ a jeho program za „uskutečnitelný“ a „v souladu s právním státem“.
Jako další důkaz této identifikace soud uvedl působení bývalého tiskového mluvčího NPD (dnes Die Heimat) v roli redaktora časopisu. Také osoba odpovědná za Compact TV má podle soudu blízko k Identitárnímu hnutí.
Také radikální kritika systému je chráněna svobodou projevu
Z hlediska tzv. preventivní ochrany ústavy je možné použít i takové výroky, které nejsou samy o sobě trestné nebo protiprávní, jako indicie pro zákaz spolku. Tento nástroj má totiž umožnit jednat včas – aniž by bylo nutné čekat na trestné jednání.
Zároveň však ústava zaručuje i odpůrcům ústavního pořádku práva, jako je svoboda projevu a svoboda tisku. Spoléhá přitom na sílu svobodné společenské debaty. Proto je podle celkového pojetí státního jednání zákaz spolku přiměřený pouze tehdy, pokud se „protiústavní činnosti pro dané sdružení ukáží jako určující“.
Podle přesvědčení soudu výroky a aktivity časopisu Compact dosud nedosáhly hranice, která by je činila natolik určujícími, aby odůvodnily zákaz. Při výkladu se soud přiklonil k ochraně svobody projevu a zohlednil celou šíři možných významových rovin daných výroků. Mnohé výroky namířené proti migraci je tak možné chápat jako přípustnou kritiku migrační politiky.
Právník časopisu Compact mluví o „rozsudku s dopadovým efektem“ – i pro AfD
Soud také přičetl časopisu k dobru, že se věnuje i jiným tématům než jen migraci – například covidu nebo Ukrajině. „Polemicky vyhrocená kritika moci“ a „konspirační teorie a historický revizionismus, které vydavatelka propaguje“, podle soudu však spadají pod ochranu článku 5, odstavce 1 německé ústavy, tedy pod svobodu projevu a svobodu tisku.
Právník Compactu Laurens Nothdurft uvedl pro Epoch Times, že jádrem rozsudku bylo „posílení svobody projevu a tisku“. To podle něj nepomáhá jen samotnému Compactu a podobným subjektům. Nothdurft, který působí také jako právní poradce poslaneckého klubu AfD v zemském sněmu v Sasku-Anhaltsku, se domnívá, že rozsudek ztížil i možnost zakázat AfD.
Výroky soudu ohledně tzv. etnicky-kulturního pojetí národa představují podle právníka Laurense Nothdurfta „signál, který bude AfD ve svých politických úvahách a ve svém vystupování zohledňovat“. Celkově rozsudek podle něj dává najevo, že „opozice se v tomto ohledu nemusí obávat, že bude tímto nástrojem odstraněna“.
Úplné odůvodnění rozsudku až za několik týdnů
Právník Ulrich Vosgerau, který rovněž zastupoval Compact, uvedl, že nejde o „precedenční rozsudek, ve který doufal“. Otázka zákazu spolku a vztahu mezi tiskovými médii a zákonem o spolcích podle něj zůstává nadále částečně otevřená.
Přesto považuje rozsudek z úterý za důležitý: „Kdyby byl časopis Compact zakázán, pak by se od této chvíle každý šéfredaktor a každý vydavatel pohyboval pod Damoklovým mečem.“ Po neúspěchu zákazu časopisu Compact se však podle něj nedá očekávat, že by v dohledné době došlo k obdobným pokusům o zákaz podobně zaměřených médií.
Mluvčí soudu Kolja Naumann uvedl, že celý rozsudek včetně písemného odůvodnění, které „bude jistě poměrně obsáhlé“, bude k dispozici nejdříve za několik týdnů.
–etg–
