Francouzské úřady zakázaly lidem žijícím v regionu Sain-Louis pít kohoutkovou vodu, informuje mediální dům The Guardian. Důvodem je kontaminace vodního řádu věčnými chemikáliemi (per- a polyfluorované látky aneb PFAS). Zákaz se vztahuje na děti mladší dvou let, na těhotné či kojící ženy a na osoby se sníženou imunitou.
Zákaz byl vydán asi pro jedenáct obcí, které čítají kolem 60 000 obyvatel. Rozbory pitné vody odhalily hodnoty PFAS, které čtyřnásobně převyšovaly doporučené limity. Místní občané jsou tak odkázáni na balenou vodu ze supermarketů.
„Je to děsivé. I když vodu nebudeme pít, tak jsme tomu (věčným chemikáliím – poznámka redakce) vystaveni a nemůžeme vlastně nic dělat,“ uvedla pro Guardian z postižené obce Buschwiller Sandra Wiedemannová, která kojí půlročního syna.
Podle prohlášení úřadů je příčinou kontaminace PFAS dlouhodobé používání hasební pěny na nedalekém letišti Basilej-Mylhúzy. Podle Guardianu úřady zjistily vysoké hodnoty PFAS již v roce 2017, nicméně občany nevarovaly a nepodnikly pro nápravu žádné kroky.
PFAS způsobují u lidí závažné zdravotní problémy
PFAS jsou obzvláště problematická, protože mají v přírodě velmi nízkou rozložitelnost, a tedy při stálém výskytu v prostředí mají tendenci se v organismech hromadit. Podle odborníků mohou vést k závažným zdravotním rizikům od onemocnění rakovinou přes jaterní problémy, poškození ledvin a štítné žlázy až k různým vývojovým vadám.
Podle studie z roku 2023 mohou PFAS také snížit plodnost u žen až o 40 %.
Guardian dále informoval, že kromě pitné vody byly PFAS zjištěny také v krvi testovaných osob postiženého regionu Sain-Louis.
Místní nezisková organizace Asociace na obranu rezidentů proti letišti Basilej-Mylhúzy (francouzská zkratka Adra) totiž zaslala vzorky krve deseti členů asociace do laboratoře. Největší naměřená hodnota PFAS byla u jedné osoby 22 mikrogramů na litr a průměrná hodnota u deseti analyzovaných vzorků měla hodnotu 14,9 mikrogramů PFAS na litr krve.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin osoby s hodnotami PFAS překračující 6,9 mikrogramů na litr krve mohou trpět dlouhodobými nežádoucími zdravotními potížemi.
Náš Státní zdravotní ústav (SZÚ) v období let 2019 až 2020 také zkoumal přítomnost PFAS ve vzorcích krevního séra u 242 osob. Ve všech zkoumaných vzorcích SZÚ zjistil přítomnost PFOA (kyseliny perfluorooktanové) a PFOS (kyseliny perfluorooktansulfonátové).
V Evropě jsou PFAS všudypřítomné
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2024 se v Evropě nachází kolem 23 000 lokalit kontaminovaných PFAS. Z nichž je přibližně 2 300 označeno za „hotspots“, čili místa závažného znečištění, která mohou ohrozit lidské zdraví.
Mezi lety 2018 a 2022 až 60 % evropských řek a 35 % jezer překročilo roční průměr standardů environmentální kvality pro PFOS (kyselina perfluoroktansulfonová, která se řadí také mezi PFAS).
SZÚ ve zprávě o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2021 uvedl, že „stopové znečištění životního prostředí látkami PFAS je i v České republice prakticky všudypřítomné, protože nějaký nález nad mezí stanovitelnosti byl učiněn u více než 90 % sledovaných vodovodů“.
Další průzkumy od ledna 2024 do poloviny letošního března z více než 2 000 vodovodů a 250 studní ukázaly, že PFAS jsou sice rozšířené, ale rizikové hladiny jsou překročeny jen výjimečně.
Na dubnovém semináři Senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí věnovaného PFAS bylo uvedeno, že hlavními zdroji PFAS jsou obecně především flourované hasební pěny, outdoorové oblečení, lyžařské vosky, impregnované papírové potravinářské obaly, antikorozní nátěry, některé nábytkové látky, kosmetika a pesticidy.
Pokud jde o hasební pěny, genmjr. Petr Ošlejšek, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, předestřel, že v celkových zásobách hasičského sboru mají hasební pěny s PFAS pouze z 6,5 % a na trh přicházejí alternativy, byť zatím ne dost kvalitní. Tyto zásoby drží pro rozsáhlé mimořádné případy. Dodal, že hasičský sbor podporuje přechod na bezfluorová pěnidla. Spolu s několika dalšími řečníky poukázal i na vývoj evropské legislativy, která se má vůči použití PFAS zpřísňovat.
EEA ve zprávě dále uvádí, že PFAS mohou být distribuovány i vzduchem, a to na velké vzdálenosti z jednoho kontinentu na druhý. Například odborníci objevili PFAS v dešťové vodě na Floridě a na odlehlých místech Antarktidy či Tibetské plošiny.
V současnosti nejsou v Evropě stanoveny oficiální bezpečné hodnoty PFAS v pitné vodě. To se pravděpodobně změní od ledna 2026, kdy EU plánuje stanovit maximální hodnoty PFAS v pitné vodě na 0,1 mikrogramů na litr.
Výskyt PFAS v pitné vodě lze technologicky snížit. Jejich úplné rozložení je zatím relativně nákladné. Na zmíněném senátním semináři prezentovala možné způsoby i příklad z Barcelony Radka Hrušová ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.
