Věčné chemikálie jsou u nás v pitné vodě i v krvi lidí, zjistil Státní zdravotní ústav. Experti kritizují WHO za příliš mírné limity

Britský mediální dům The Guardian minulý týden informoval, že Světová zdravotnická organizace (WHO) plánuje zmírnit limity dvou toxických chemikálií v pitné vodě. Jedná se o kyselinu perfluorooktanovou (PFOA) a kyselinu perfluorooktansulfonátovou (PFOS). Obě dvě kyseliny patří do skupiny věčných chemikálií (per- a polyfluorované látky, PFAS).

Věčné chemikálie jsou obzvláště nebezpečné, protože se v životním prostředí prakticky nerozkládají. Následně se hromadí v lidském těle a podle odborníků mohou vést k závažným zdravotním rizikům: od onemocnění rakovinou přes jaterní problémy, poškození ledvin a štítné žlázy až k různým vývojovým vadám.

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) je jakékoliv množství PFOA a PFOS v pitné vodě nebezpečné. Letos v dubnu tak EPA snížila maximální povolené limity u obou těchto chemikálií na 4 ng/l (nanogram na litr). WHO je připravena stanovit jejich limity na 100 ng/l.

Experti tento návrh WHO kritizují a obviňují organizaci z toho, že podlehla tlaku chemického průmyslu.

Odborníci jsou z návrhu WHO šokováni

Betsy Southerlandová, bývalá vrcholová manažerka EPA, pro deník Guardian sdělila, že se „jedná o bezprecedentní krok WHO“ a že za to také organizace obdržela bezprecedentní kritiku.

Southerlandová označila vyjádření WHO, že neexistuje dostatečné množství výzkumu ke stanovení zdravotních limitů, za „šokující rozhodnutí“.

„V současnosti máme k dispozici o těchto chemikáliích více dat než o jakékoli další znečišťující látce během celé historie WHO,“ uvedla Southerlandová.

Několik desítek odborníků zaslalo také WHO dopis, ve kterém organizaci žádají, aby na základě dostupných studií o nebezpečnosti věčných chemikálií svůj aktuální návrh přehodnotila. A také, aby zabránila jakémukoli střetu zájmů.

Odborníci totiž upozorňují na fakt, že během sběru dat a samotného posouzení nebezpečnosti věčných chemikálií WHO využila služeb řady konzultantů, kteří v minulosti pracovali pro vodárenský či chemický průmysl.

Jaká je situace s PFOA a PFOS u nás

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovuje celkový limit „Suma PFAS“ u 20 konkrétních PFAS „považovaných za znepokojivé“ na 100 ng/l. Mezi těmito věčnými chemikáliemi, které jsou uvedeny v seznamu v příloze III části B směrnice, najdeme také PFOA a PFOS.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve Zprávě o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2021 uvedl, že „stopové znečištění životního prostředí látkami PFAS je i v České republice prakticky všudypřítomné, protože nějaký nález nad mezí stanovitelnosti byl učiněn u více než 90 % sledovaných vodovodů“.

Podle Zprávy SZÚ „znepokojení budí zejména kyseliny perfluoroktansulfonová (PFOS) a perfluoroktanová (PFOA)“.

SZÚ dále upozornil, že „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil v rámci dopadů na zdraví člověka pro sumu čtyř PFAS (PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS) extrémně nízký bezpečný celkový týdenní příjem“.

Kdybychom podle tohoto bezpečného příjmu EFSA „odvodili limitní hodnotu v pitné vodě, dostáváme se k limitu 4 ng/l pro sumu čtyř výše uvedených látek. S tímto limitem by již mělo problém 17 ze sledovaných vodovodů. Vzhledem k obavám z jejich toxicity uvažuje několik zemí EU včetně ČR – navzdory limitu EU pro sumu 20 PFAS – o stanovení limitní hodnoty pro čtyři PFAS hodnocené EFSA ve výši okolo 5 ng/l“, napsal ve Zprávě SZÚ.

SZÚ v období let 2019 až 2020 také zkoumal přítomnost PFAS ve vzorcích krevního séra u 242 osob. Ve všech zkoumaných vzorcích SZÚ bohužel zjistil i přítomnost PFOA a PFOS.