Září na noční obloze každé léto uprostřed rybářské sezóny a jeho název vychází z tradice původních obyvatel Severní Ameriky. Srpnový úplněk nese označení „jeseteří měsíc“ podle hojného výskytu jeseterů – ryb žijících u dna, které po staletí tvořily základ obživy indiánských kmenů v oblasti Velkých jezer.
Letos připadne úplněk jeseteřího měsíce na 9. srpna ve 3:55 východního času (ET). Výjimečně jej však doprovodí i mimořádný astronomický úkaz – seskupení šesti planet, kvůli němuž si tento den rozhodně zaslouží místo ve vašem kalendáři.
„Živoucí fosilie“ mezi rybami
Jeseter, považovaný za „živoucí fosilii“, živil původní indiánské kmeny už více než čtyři tisíce let – tedy dávno před vznikem egyptských pyramid – a stal se dokonce zdrojem potravy pro první osadníky v Jamestownu roku 1607, kterým doslova zachránil život. Pro původní obyvatele měl však daleko hlubší význam než jen výživu – jeseter se pevně zakořenil v jejich mytologii a duchovní tradici.
Protože jak původní obyvatelé, tak kolonisté tradičně pojmenovávali úplňky podle ročního období – například říjnový „lovcův měsíc“ nebo červnový „jahodový měsíc“ – získal srpnový úplněk jméno „jeseteří měsíc“ právě po této životodárné sladkovodní rybě, která se v letních měsících vyskytovala ve velkém množství.
Zvláště hojně se kdysi vyskytoval druh zvaný jeseter jezerní, a to ve Velkých jezerech a v jezeře Champlain na pomezí států New York a Vermont. Dnes už jejich populace v těchto oblastech výrazně poklesla. Jeseteři jsou nejstarší a největší ryby Velkých jezer – některé exempláře se dožívají až 150 let a dorůstají velikosti osobního automobilu značky Volkswagen.
Pro indiánské kmeny znamenal jeseter nejen zdroj čerstvého i sušeného masa, ale i užitkový materiál. Z kostí se vyráběly nástroje, jako jehly, hroty oštěpů nebo šípů. Plynový měchýř sloužil k výrobě barvy nebo lepidla na týpí a kůže se zpracovávala na tašky a další předměty. Nevyužitá nezůstala žádná část ryby.
Jedinečný výhled na úplněk
Podle Old Farmer’s Almanac může mít srpnový jeseteří měsíc v době svého úplňku lehce načervenalý nádech – v důsledku letního oparu způsobeného horkem a suchem. Ačkoli úplněk nastane přesně 9. srpna, jeho kulatý tvar bude na obloze patrný i den předtím a potrvá ještě zhruba den po vrcholu.
Nadšence noční oblohy čeká v srpnu mimořádný bonus: úplněk se odehraje současně s planetárním seskupením. Zatímco samotný úplněk se každý rok posouvá mezi souhvězdími Vodnáře a Kozoroha, letos připadne na Kozoroha. Před východem slunce jej tedy hledejte směrem na západ, kde bude ve znamení Kozoroha – spolu s ním se na jižním obzoru seřadí šest planet v nepravidelné řadě.
Na levé straně Měsíce zazáří Saturn, který se bude nacházet v souhvězdí Ryb. Jen o několik dní později se vzdálenost mezi Měsícem a touto prstencovou planetou zmenší na zhruba 3 stupně, což téměř vytvoří konjunkci.
Nad Saturnem bude tlumeně zářit planeta Neptun – pouhým okem však nebude viditelná; pomoci může dalekohled nebo silné triedry. Několik stupňů vlevo od těchto dvou planet bude také Uran, jehož pozorování rovněž vyžaduje optickou pomůcku.
Dále na východ uvidíte těsně vedle sebe jasně zářící Venuši a Jupiter – oba v souhvězdí Blíženců. K 12. srpnu vytvoří těsnou konjunkci, kdy je bude dělit jen zlomek úhlového stupně.
Na opačné straně, nízko nad obzorem, se bude nacházet planeta Merkur.
Aby mohlo být planetární seskupení považováno za „zarovnání“, nemusí planety vytvářet dokonalou přímku. Takové přesné uspořádání v trojrozměrném prostoru je v podstatě nemožné, protože existuje nekonečně mnoho pozorovacích úhlů a samotné oběžné dráhy planet nejsou přesně sladěné.
Planetární zarovnání se proto definuje jako seskupení několika planet v úzkém sektoru oblohy, případně jako jejich shromáždění na jedné straně Slunce při pohledu shora. Nejde o přísně vědeckou definici, ale o praktické označení toho, co vnímáme očima – a co má pro nás jistý význam.
Další názvy srpnového měsíce
Srpnový úplněk má mnoho dalších jmen – stejně rozmanitých jako samotné domorodé kultury. Co je spojuje, jsou roční období. Srpen je časem, kdy vodní ptactvo mění peří, a tak mu kmen Passamaquoddy ze severovýchodní části Ameriky říkal „Měsíc, kdy husy pelichají“, zatímco kmen Cree z východní a střední Kanady jej nazýval „Měsíc, kdy mladé kachny začínají létat“.
Léto je také obdobím bohaté sklizně – proto dostal srpnový úplněk v jiných indiánských kulturách názvy jako „Měsíc kukuřice“, „Měsíc sklizně rýže“ či „Měsíc černých třešní“.
Není nijak překvapivé, že také mimoamerické kultury pojmenovávaly měsíce podle ročních období – jsou přece univerzální. Anglosasové říkali srpnovému úplňku „Měsíc obilí“ a Číňané mu obdobně přezdívali „Měsíc sklizně“.
Na jižní polokouli jsou však roční období opačná, a tomu odpovídají i názvy úplňků. V srpnu se tam měsíci říká například „Sněhový měsíc“, „Hladový měsíc“ nebo „Vlčí měsíc“.
A pointa? Letos 9. srpna nabídne noční obloha víc než jen jeseteří měsíc v červenavých tónech – společnost mu bude dělat oslnivá přehlídka šesti planet.
–ete–
