Článek byl 4. srpna doplněn o vyjádření ministerstva kultury.
Již brzy, konkrétně 8. srpna 2025, nabude ve všech členských státech Evropské unie plné účinnosti Evropský zákon o svobodě médií (European Media Freedom Act, EMFA).
Cílem této legislativy je posílit svobodu a pluralitu médií v EU, zvýšit transparentnost vlastnictví médií, zajistit nezávislost veřejnoprávních médií a chránit novináře a jejich zdroje.
Členské státy EU v současnosti implementují EMFA do svých národních právních předpisů. Nový zákon zavazuje členské státy k ochraně nezávislosti médií.
„Všechny formy zásahů do redakčního rozhodování budou zakázány,“ uvádí se v textu EMFA.
Evropský parlament přijetím této legislativy reagoval na očekávání občanů, která zazněla v závěrech Konference o budoucnosti Evropy. EMFA si klade za cíl předcházet mediálním monopolům, zajistit pluralitu a nezávislost médií na politickém, korporátním či zahraničním vlivu, bojovat proti dezinformacím a chránit novináře.
„Silná a nezávislá média jsou nezbytná pro informování občanů a pro fungování našich demokracií. Plní roli hlídacího psa, který volá k odpovědnosti ty, kdo drží moc, odhaluje nespravedlnosti, bojuje proti dezinformacím a dává hlas těm, které by jinak nikdo neslyšel,“ prohlásila eurokomisařka pro finanční služby a unii kapitálových trhů Maria Luís Albuquerqueová, někdejší portugalská ministryně financí.
Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) mělo připravit zákon o mediálních službách, který má do českého právního systému zapracovat unijní nařízení EMFA. K návrhu zákona v rámci první fáze implementace se však objevila celá řada výhrad – zásadní připomínky vzneslo 14 různých institucí, které upozorňují mimo jiné na omezování svobody projevu některých novinářů či potenciálně na politické zneužití.
Bývalá evropská komisařka pro hodnoty a transparentnost, nyní působící na Univerzitě Karlově, Věra Jourová v odpovědi pro Epoch Times uvedla, že zákon míří na současné problémy médií: „Zákon byl konstruován tak, aby postihl existující a rostoucí problémy médií – politizaci a politický vliv, včetně zásahů do veřejnoprávních médií, vliv digitálních platforem na zveřejňovaný obsah a bezpečnost médií před tlakem státu na odtajnění zdrojů a používání spywaru,“ napsala.
Poznamenala, že o skutečném dopadu rozhodne praxe a fungování nezávislých mediálních rad.
K českému kontextu podle ní zatím nejsou plně ustavené struktury pro implementaci zákona a zásadní bude stabilita mediálních rad. Očekává také, že k výkladu EMFA se vyjádří Evropský soudní dvůr, jehož rozhodnutí budou závazná pro všechny státy EU.
Ministerstvo kultury v odpovědi pro Epoch Times uvedlo, že návrh zákona o mediálních službách byl po ukončení připomínkového řízení předložen v polovině června vládě. Následně byl projednán v pracovních komisích Legislativní rady vlády a samotné projednání v plénu LRV je naplánováno na 21. srpna.
Ochrana práce novinářů, zákaz špehování, nezávislost veřejnoprávních médií
Podle EMFA budou orgány veřejné moci povinny zdržet se jakéhokoli nátlaku na novináře a editory, aby prozradili své zdroje. Zákaz se týká zadržování, ukládání sankcí, prohlídek redakcí či instalace sledovacího softwaru do zařízení novinářů.
Výjimkou jsou pouze přísně vymezené případy, kdy je použití špionážního softwaru povoleno na základě individuálního rozhodnutí soudu v rámci vyšetřování závažné trestné činnosti. I v takových případech má dotyčná osoba právo být po ukončení sledování informována a může se bránit u soudu.
EMFA rovněž klade důraz na nezávislost veřejnoprávních médií. Vedoucí pracovníci a členové rad těchto médií budou muset být jmenováni transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období, přičemž jejich odvolání bude možné pouze v případě, že přestanou splňovat odborná kritéria.
Financování veřejnoprávních médií bude muset být transparentní, objektivní, udržitelné a předvídatelné, aby se předešlo politickému ovlivňování a zajistila se dlouhodobá stabilita těchto institucí.
Transparentnost vlastnictví a financování, ochrana svobody médií před velkými platformami
Všechna zpravodajská a publicistická média, bez ohledu na velikost, budou povinna zveřejňovat informace o svých vlastnících v národní databázi – včetně případů, kdy jsou přímo či nepřímo vlastněna státem. Média budou muset rovněž zveřejňovat informace o finančních prostředcích získaných ze státní reklamy a podpory, včetně podpory ze zemí mimo EU.
Přidělování veřejných prostředků médiím nebo online platformám bude muset probíhat na základě veřejných, přiměřených a nediskriminačních kritérií. Údaje o výdajích na státní reklamu budou veřejné – včetně celkové roční částky a částky připadající na jednotlivá média.
Cílem je zvýšit důvěru veřejnosti v nezávislost a objektivitu médií a zabránit skrytému ovlivňování redakčního obsahu.
EMFA rovněž zavádí mechanismus na ochranu médií před svévolným omezováním obsahu ze strany velkých online platforem, jako jsou Facebook, X (dříve Twitter) nebo Instagram.
Platformy budou muset rozlišovat mezi nezávislými médii a zdroji, které nezávislé nejsou. Jak vysvětluje Evropský parlament, média budou informována v případě, že platforma zamýšlí smazat nebo omezit jejich obsah, a budou mít 24 hodin na odpověď. Teprve po této odpovědi – nebo pokud k ní nedojde – bude smět platforma obsah smazat či omezit, pokud stále porušuje její podmínky.
Média se budou moci obrátit na mimosoudní orgán pro řešení sporů a požádat o stanovisko Evropskou radu pro mediální služby, kterou EMFA zřizuje.
Potřeba politické odvahy
Evropský parlament 8. července – symbolicky měsíc před nabytím účinnosti této legislativy – diskutoval o potřebě důsledného uplatňování nových pravidel ze strany členských států i poskytovatelů mediálních služeb.
Jak uvedla německá europoslankyně Sabine Verheyenová jménem Evropské lidové strany, Evropský zákon o svobodě médií působí na papíře jako významný milník. Podle ní však samotný zákon nestačí a je třeba se soustředit na jeho praktické prosazení.
„Mluvíme o výjimkách, přechodných obdobích a národních citlivých otázkách… Potřebujeme politickou odvahu, i když je to někdy nepohodlné. Jde o základní demokratickou strukturu Evropy. Nezávislé a svobodné mediální prostředí není jen něco, co je příjemné mít. Je základem každé svobodné demokracie. A média se mohou cítit ohroženě – a skutečně k tomu mají důvod,“ poznamenala Verheyenová.
Upozornila na situaci v některých zemích, kde vlády vystupují proti médiím a útočí na ně. Podle ní jde o útok na samotnou demokracii. „To, čeho jsme nyní svědky – i v rámci EU – je znepokojivé. Novináři jsou stále sledováni, žalováni a pod tlakem a v některých členských státech implementace EMFA výrazně zaostává. Zároveň vidíme, že v některých státech jednoduše chybí politická vůle skutečně jednat a zajistit nezávislost médií.“
–etsk–
