Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) připravuje zákon o mediálních službách, který má do českého právního systému zapracovat unijní nařízení EMFA – Evropský akt o svobodě médií. V připomínkovém řízení k němu mělo 14 institucí závažné připomínky.
EMFA má dle Evropské komise „zaručit svobodu, pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků v EU“ a podle důvodové zprávy českých předkladatelů také „zlepšit vnitřní fungování vnitřního mediálního trhu EU“.
Institut H21, think-tank zabývající se volebními systémy a svobodou slova, již loni v červenci ve své analýze upozornil, že v rámci nařízení může dojít k omezování svobody projevu některých novinářů či potenciálně k politickému zneužití tzv. samoregulačních mechanismů a riziku autocenzury.
Společnost pro obranu svobody slova v pondělí sdělila, že EMFA „ve skutečnosti zavádí nové regulace včetně outsourcování cenzury a posuzování samoregulace médií na vybrané neziskovky“, a dodala, že před „cenzurními pastmi“ nařízení varovala již loni v analytickém článku.
K implementaci nařízení do české legislativy je v první fázi i řada dalších výtek. V rámci připomínkového řízení adresovalo k návrhu zákona zásadní připomínky 14 institucí.
Střet mezi transparentností a ochranou osobních údajů
Digitální a informační agentura (DIA), která má za úkol digitalizaci státní správy, komentuje mimo jiné paragraf, který ukládá státu povinnost nahlašovat jím realizované nákupy reklamy Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
DIA „pro zamezení pochybností“ požaduje v důvodové zprávě výslovně uvést, že zveřejnění výše poskytnutých peněžních prostředků na reklamu od státních úřadů bude provedeno také „ve formě otevřených dat“, jak to stanovuje zákon o svobodném přístupu k informacím.
Občané a organizace by tedy měli možnost vyžádat si informace o tom, za kolik a u koho státní úřady reklamu objednaly.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) však vidí problém právě v tom, že ono nahlašování dat povede k „rozsáhlému zpracování a veřejnému zpřístupnění některých osobních údajů (poskytovatelů mediálních služeb a jejich vlastníků, resp. dalších fyzických osob)“ a také k zavádění nových databází.
Zároveň ÚOOÚ konstatuje, že navrhovatel legislativy v důvodové zprávě chybně „nepředpokládá dopad navrhované regulace na ochranu osobních údajů“, protože se týká požadavků na ochranu osobních údajů a soukromí ve smyslu GDPR a doporučení legislativního DPIA.
Podle úřadu jde o „zjevné zpracování osobních údajů“ a o „systematické a hromadné zpracování osobních údajů, včetně možnosti spojení těchto údajů s jinými databázemi“.
Není zatím jasné, jak bude tento střet mezi transparentností a ochranou osobních údajů vyřešen.
Pokud návrh projde legislativním procesem, zákon má nabýt účinnosti 8. srpna 2025.
