Komentář
Představte si, že jste politik, politický subjekt či dokonce nadnárodní uskupení, které dosáhlo ve svém vlastním světě ideálního stavu. Už nemusí nikomu zdlouhavě vysvětlovat nepopulární kroky, které dělá. Nemusí se nikomu zpovídat, nikdo ho nebude obtěžovat nepříjemnými dotazy a nikdo nebude zpochybňovat to, co dělá.
A navíc tu vždy bude poblíž někdo, kdo nesouhlasné hlasy umlčí za něj. Pro vládnoucí struktury by to byl nejspíše splněný sen, pro některé z nás velice děsivá představa, která nám může připomínat doby minulé.
Když vznikal akt o Svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), eurokomisařka Věra Jourová se netajila tím, že je to bič na neposlušné země, jako je Maďarsko či Polsko. Polská a maďarská média totiž mají tendenci být konzervativní a rozhodně anti-woke, což se EU nehodí.
A tak zasáhli a vytvořili unijní legislativu, která by dostala pod kontrolu mediální prostředí v členských zemích. Ti poslanci, kteří pro EMFA hlasovali, tak v podstatě Evropské unii předali další oblast do jejich působnosti.
EMFA přinese jakýsi rating médií, na základě kterého některým, těm zlým, která možná půjdou proti zavedenému narativu, bude omezován dosah, nebude se tedy uživatelům zobrazovat. Někteří z nich nebudou mít peníze z reklamy, navíc vlastník nebude mít moc nijak významně zasahovat do jejich struktur, tudíž je otázkou, na kolik bude moci například vyměnit šéfredaktora či samotné novináře.
Kdo bude mít moc vytvářet hodnocení?
Zamýšlela jsem se nad tím, kdo bude mít v České republice moc tyto ratingy pro Evropskou komisi tvořit.
Předně je třeba říci, že se tato legislativa něčím musela inspirovat. A tady mě napadá paralela s britskou neziskovou nebo vznešeněji ratingovou agenturou GDI, která vznikla v roce 2018 záhy poté, co Evropská komise představila Evropský kodex zásad boje proti šíření dezinformací.
Tato britská neziskovka, která byla hojně financována převážně americkou vládou, ale třeba i Sorosovou Open Society Fund, měla za úkol monitorovat index dezinformací na jednotlivých webech a podle nich sestavovat různé seznamy nedůvěryhodných, a naopak důvěryhodných webů.
Černý seznam pojmenovala jako „dynamický vylučovací seznam“. A rozhodně na něj nezařazovala média proto, že by dezinformovala. Záhy po vzniku totiž definici, proti čemu bojuje, rozšířila i o škodlivý či rozdělující obsah. Média na ně byla zařazována za to, že například obsahovala „anti-LGBTQI+ narativy“.
Kolos, který má za účel vytěsnit média kritická vůči Unii potažmo vládě, funguje následovně: médium uzavře smlouvu s reklamní agenturou, ta provádí jakýsi automatický výběr webů pro konkrétní kampaně přes nějakou technologickou platformu. A tato technologická platforma automaticky využívá GDI, tedy globální index dezinformací. A pokud GDI udělí nějakému webu špatné skóre, zobrazí se tam málo reklam a oni dostanou málo peněz.
Vše nakonec vyvrcholilo v roce 2022, kdy GDI přinesla 10 nejnebezpečnějších stránek v USA. Tento seznam obsahoval v podstatě ty nejčtenější konzervativní webové stránky v zemi. Na seznam se dostal konzervativní zpravodajský web The Daily Wire, který mimo jiné produkuje velmi úspěšné podcasty, jako je The Ben Shapiro Show (v roce 2019 vyhlášený jako druhý nejoblíbenější podcast ve Spojených státech), na černou listinu se dostal dokonce i New York Post založený v roce 1801, nebo RealClearPolitics, respektovaný agregátor zpráv, který patří k nejcitovanějším v zemi.
Na druhé straně se mezi těmi „správnými a bezpečnými“ objevily weby, které prokazatelně lhaly, které přinesly Steelův spis, nebo naopak tvrdily, že nalezený notebook Huntera Bidena je ruská dezinformace, což nebyla.
Dnes GDI čelí vyšetřování kvůli netransparentním údajům, což je ironické od ratingové agentury, která se tolik věnuje transparentnosti.
Kdo bude sestavovat rating u nás?
Až tu bude EMFA implementována, kdo bude sestavovat rating u nás? Bude to někdo, kdo se tím již zabývá? Nenabízí se například spolek NELEŽ Boba Kartouse, který s dezinformacemi již bojuje a který již má sestavený seznam a je na GDI napojen?
Na jejich stránkách bohužel nenajdeme žádné stanovy ani informace o financování. Z tohoto pohledu je to velmi netransparentní spolek. Mnohé ale dokáže napovědět metodika určování dezinformací, na které spolupracují s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, to jsou ti, co finančně podporují v rámci pluralitní demokracie výhradně pouze liberální média, a neslavnými slovenskými Konšpirátory, což je projekt, za kterým stojí parta mediálních a reklamních podnikatelů, která si vytvořila neziskovku, která ovlivňuje trh, na kterém oni sami působí.
Jejich cílem je vyvinout nátlak na inzerenty, aby neinzerovali v médiích šířících „prokremelskou propagandu“. Přičemž ta média, v nichž oni sami působí, a v roce 2020 jich v tomto ohledu minimálně 10 ze 14 bylo v těžkém střetu zájmů, na černých seznamech pochopitelně nefigurují.
Sice se ze stránek NELEŽ nedozvíme, kdo je financuje, ale podle jmen uvedených na jejich webu to vypadá, že NELEŽ tvoří Roman Čihalík (působí v online marketingu), Bob Kartouz (vyšetřován za netransparentní financování Pražského inovačního institutu) a František Vrabel (čelící exekuci).
Pan Čihalík do médií v roce 2020 řekl, cituji: „Naše aktivita není politická a pracujeme bez nároku na honorář“, aby podle údajů z oficiálního webu vlády USA jen v roce 2021 obdrželi v rámci programu nazvaného Public Diplomacy Programs od americké vlády 95 000 dolarů za plnění následujícího úkolu: Podporovat dosažení cílů a záměrů politiky USA, prosazovat národní zájmy a zvyšovat národní bezpečnost informováním a ovlivňováním zahraniční veřejnosti a rozšiřováním a posilováním vztahů mezi lidem a vládou Spojených států a občany zbytku světa.
Měli bychom se možná zamyslet, jestli náhodou toto „řešení“ nedokáže napáchat při prosazování národních zájmů cizích mocností u nás nakonec více škody, než „problém“ samotný.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
