Mezi pozitivní kroky současné vlády patří zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, digitalizace přihlášek na střední školy či ukotvení financování školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Vyplývá to z odpovědí expertů, zástupců školských asociací a odborů, které ČTK oslovila. Naopak negativně hodnotí financování, které podle nich neodpovídá deklarovaným prioritám, případně to, že platy učitelů místo 130 procent reálně dosahují asi 110 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Školství také podle odborů či analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové neprospělo opakované střídání ministrů.
Zákonné ukotvení platů učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy se vládě nedaří dodržovat, shodli se Šrámková, předseda školských odborů František Dobšík, Daniel Münich z think tanku IDEA při CERGE-EI, Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. Relativní platy učitelů po roce 2021 podle Münicha klesají z úrovně 125 procent na 110 procent. Podle Petry Mazancové z Učitelské platformy učitelé postrádají kariérní systémem, současná vláda se podle ní ani nepřiblížila jeho vytvoření.
Podle Karla Garguláka z PAQ Research je pozitivní, že je výše platů učitelů zakotvená v zákoně. Za nešťastné označil, že se týká pouze učitelů a ne dalších pedagogických pracovníků, především psychologů či speciálních pedagogů. Dobšík připomněl celodenní stávku učitelů a dalších pracovníků v regionálním školství v listopadu 2023, kterou podpořili i středoškolští studenti. Protestovali proti změnám ve financování škol.
Schejbalová i Münich upozornili, že chybí učitelé. Týká se to především některých předmětů, jde například o přírodní a technické vědy. Podle Schejbalové je chvályhodné, že ministerstvo navýší peníze fakultám připravujícím učitele, aby mohly přijímat více studentů. Nástupní plat učitele ale podle ní není příliš motivační, stejně jako tabulka, podle které jsou učitelé placení. Pomoci by mohl kariérní řád, ale nesmí být byrokratický, uvedla.
Podle Konrádové je potřeba rozšířit takzvané kontraktové financování, tedy systém, kdy si stát u vysokých škol objedná absolventy některých oborů. Podle Münicha zůstaly VŠ do velké míry mimo zorné pole vlády. „Veřejných peněz jde do vysokého školství dlouhodobě mnohem méně, než by se vyplatilo,“ uvedl.
Kroky ministerstva spolu s nedostatečnou komunikací a transparentností vyvolávají podle Šrámkové ve školách spíše frustraci namísto důvěry. „Nejistoty, které v tomto období byly například ohledně financování nepedagogických pracovníků, ředitele odvádějí od toho, co by mělo být jejich hlavní náplní – starat se o pedagogický proces,“ uvedla Schejbalová. Odbory považují za systémovou chybu schválení převodu financování školníků, kuchařek a dalších nepedagogů na zřizovatele, tedy obce a kraje, uvedl Dobšík.
Podle Konrádové má na úspěch dítěte nadále vliv, do jaké rodiny a místa se narodí, i když se podařilo prosadit několik změn, které mají pomoci problém řešit. Zmínila možnost poslat více peněz školám, které vzdělávají více znevýhodněných dětí, zajištění financování školních psychologů a speciálních pedagogů či ukotvení sociálních pedagogů v zákoně. Gargulák připomněl, že ukotvení a zpřístupnění podpůrných pozic ve školách bude až od roku 2026 a týká jen ZŠ, naopak MŠ a SŠ se financování netýká. Podle Mazancové nebude pozic dostatek, chybět budou i odborníci, kteří by je zastávali.
Pozitivně hodnotí Konrádová, Šrámková i Gargulák zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, například zavedení kompetenčního rámce absolventa učitelství či ukotvení podpory provázejícího učitele. „Pozitivně vnímáme i podporu začínajících učitelů díky adaptačnímu období a uvádějícím učitelům,“ uvedla Kondrádová.
Některé záležitosti se podle Šrámkové podařilo zatím naplnit pouze částečně. Zmínila schválení nových rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání, chybí podle ní funkční podpora pro školy i návaznost na rámcové vzdělávací programy (RVP) pro střední vzdělávání. Podle Schejbalové se revize RVP pro ZŠ nepovedla. Podle Münicha jde správným směrem, ale bez dalších kroků se může stát, že zůstane jen na papíře.
Pozitivně hodnotí odborníci i zástupci odborů a školských asociací digitalizaci přihlašování na SŠ. Většina z nich se shoduje, že je potřeba na proměně přijímacích zkoušek pokračovat. „Tedy nejdříve testovat, a to nejen uchazeče o maturitní obory, ale všechny, pak teprve skládat zkoušky, zrušit omezení počtu podávaných přihlášek, zvýšit informovanost o podstatě přijímacího mechanismu, rozšířit nabídku testů,“ uvedl Münich. Naopak Schejbalová by nyní na přijímacím řízení nic neměnila.
