Muž ze Skotska zaznamenal pozitivní změny ve svém životním stylu poté, co se rozhodl přestat večer sledovat televizi.
„Trávím čas vytvářením reality, kterou chci, místo abych se otupoval od té, kterou mám,“ řekl Epoch Times 41letý Stephen Clarke.
Stephen Clarke, spirituální kouč pro práci s tělem a specialista na životní transformace, vyrůstal v prostředí, kde bylo sledování televize doma běžnou součástí dne. Po práci si pouštěl filmy nebo seriály.
Protože už tehdy žil zdravě, nepociťoval výrazné negativní účinky sledování televize. Postupně si však začal všímat „ne tak zřejmých vedlejších efektů“.
„Cítil jsem energii, kterou jsem přebíral z filmů a pořadů,“ vysvětlil. „Drama, násilí, stres – a k tomu modré světlo z obrazovky pozdě večer, které aktivuje a stimuluje nervovou soustavu a všechny tyto vlivy ještě zesiluje.“
Televizi označil za „hypnotizační stroj“ a dodal, že modré světlo spolu s rychle se měnícími záběry vtiskuje sdělení příběhu do našeho podvědomí.
„Zprávy nám neustále dávají důvod se bát, ukazují, v čem jsme odlišní, a proč se máme chránit a izolovat,“ řekl.
Měl také pocit, že při sledování televize nezpracovává vlastní myšlenky, ale spíš je otupuje – stejně jako své emoce a energii. Místo aby je prožil a zvládl, ztrácel jasnost a životní vizi.
„V mém životě nastaly velké změny a já večer otupoval tyto pocity u obrazovky místo toho, abych udělal to, co jsem měl – posadil se a zůstal v nepohodlí,“ řekl. „Naše mysl se neustále učí a ‚programuje‘ z prostředí, v němž se nachází. … Nervová soustava se přizpůsobuje podnětům. Ať už jsou z reálného světa, nebo z obrazovky.“
S vědomím tohoto všeho byl odhodlán udělat změnu.
Život bez televize
„Upřímně řečeno, jakmile jsem se rozhodl televizi ze svého života odstranit, šlo to snadno,“ říká Clarke.
Otec tří dětí se pustil do učení nových dovedností, jako je řezbářství, hra na ukulele a další. Získal také více času na čtení knih, vaření, dobrodružné výlety a pořádání akcí a pobytů pro ty, kdo se chtějí více propojit sami se sebou, s ostatními i s přírodou.
Kromě různorodých činností si začal nacházet čas také na to, aby si v klidu sedl se svými pocity, četl podnětné knihy a budoval opravdové vztahy s lidmi kolem sebe.
„S každým měsícem bez neustálého působení televize mám větší jasno v tom, co dělám a jak si volím žít svůj život,“ říká. „Mění se nejen mé vztahy, ale i pracovní život.“
Od chvíle, kdy se rozhodl pro změnu, si rozdílu začali všímat i jeho přátelé a rodina.
„Také jsem si začal mnohem víc uvědomovat svou vlastní energii, myšlenky a emoce, což není vždy snadné,“ dodává. „Na povrch vyplouvají věci, které byly v mém podvědomí pohřbené celé desítky let.“
Jednou z životních situací, kterou sdílel, bylo, že po upřímném rozhovoru s přítelem si tento přítel všiml, jak citlivě Clarke vnímá jeho energii, pocity a dokonce i to, odkud pramení.
Protože pro něj sledování televize nebylo závislostí, ale spíše zvykem, nebylo pro něj těžké ho opustit. Nebylo to však poprvé, co se vědomě rozhodl pro velkou životní změnu – před několika lety přestal pít alkohol, což podle něj jeho společenský život pozitivně proměnilo.
Sdílení své cesty se světem
Clarke se o svou pozitivní změnu podělil v příspěvku na Instagramu, který se stal virálním a získal přes 82 000 reakcí. Lidé v komentářích rychle sdíleli své názory – jak pozitivní, tak kritické – a mnozí přidali vlastní zkušenosti s životem bez televize.
„Zbavil jsem se televize před šesti lety a nelituji,“ napsal jeden uživatel sociálních sítí.
„Přestal jsem se dívat na televizi a teď jen čtu – změny jsou obrovské. Finančně, v milostném životě, ve všech ohledech,“ uvedl další.
Těm, kteří by chtěli udělat podobný krok, Clarke vzkazuje: „Vaše tělo i mysl se přizpůsobí prostředí, které jim vytvoříte, takže úspěch si můžete naprogramovat. Jde o to rozhodnout se tento proces vědomě řídit, a ne mu jen pasivně podléhat.“
Televizi ze života nevyřadil úplně, ale když už se na něco podívá, snaží se, aby mu to přineslo hodnotu.
„Občas si pustím film se svými syny,“ říká. „Milujeme Star Wars a pak spolu hodně diskutujeme o světle a temnotě, lásce a strachu a také o hlubších filozofických tématech.“
Sdílením svého příběhu chce Clarke ukázat sílu života bez televize. Pevně věří v sílu spojení a doufá, že lidé po celém světě si zvolí cestu propojení sami se sebou, mezi sebou navzájem i se Zemí.
–ete–
