Za oficiálními celními jednáními mezi EU a USA se rýsuje konflikt, který dalece přesahuje otázky obchodu. Interní dokument amerického ministerstva zahraničí ukazuje, že Washington chce tvrdě vystupovat proti evropským digitálním zákonům – a považuje je za hrozbu pro svobodu projevu i pro americkou ekonomiku.
V jednáních o budoucích clech mezi EU a USA nebyly evropské regulace týkající se amerických technologických koncernů tématem rozhovorů. Z pohledu Bruselu to působilo jako úspěch – vždyť USA evropské zákony v této oblasti opakovaně označovaly za netarifní překážku obchodu. Interní dokument Ministerstva zahraničí Spojených států (United States Department of State) z pondělí 4. srpna však nyní naznačuje, že se Evropané mohli radovat předčasně.
Kritika zákonů Digital Markets Act (DMA) a Digital Services Act (DSA)
V minulosti zaznívala z Washingtonu opakovaná kritika několika zákonů, mezi nimiž byly Digital Markets Act (DMA), Digital Services Act (DSA) a přísné předpisy týkající se ochrany osobních údajů či umělé inteligence. Podle vyjádření z USA byly tyto normy vytvořeny s cílem omezit působení amerických digitálních koncernů na evropském trhu a omezit svobodu projevu občanů EU.
USA jsou zjevně odhodlány zvýšit diplomatický tlak na EU, aby si vynutily změny těchto zákonů. V depeši podepsané ministrem zahraničí Marcem Rubiem adresovalo ministerstvo „výzvu k akci“ diplomatickým zástupcům v EU.
Jak uvedla agentura Reuters, tito zástupci mají pravidelně jednat s místními vládami a úřady a vyjadřovat obavy USA. „Příspěvky by se měly soustředit na snahu získat podporu vlády hostitelské země a dalších zúčastněných subjektů.“ Cílem má být „zrušení a/nebo změna DSA nebo souvisejících unijních či národních zákonů, které omezují svobodu projevu na internetu“.
USA: Omezení ze strany EU jdou příliš daleko
Podle USA regulace EU, které se zaměřují především na americké digitální koncerny, nepřinášejí jen neúměrné náklady. Snahy EU bojovat proti tzv. nenávistným projevům a „dezinformacím a mylným informacím“ navíc vedou k „nepřiměřeným“ omezením svobody projevu. DSA tato omezení ještě více prohlubuje.
Zatímco DMA se zaměřuje především na tržní sílu firem, DSA má technologické giganty přimět k tvrdšímu postupu proti nežádoucímu obsahu. Nejde přitom pouze o materiály, které jsou trestněprávně postižitelné, ale často i o obsah, který této hranice nedosahuje. Pokud digitální služby nesplní stanovené požadavky, hrozí jim pokuty v řádu miliard eur.
Viceprezident J. D. Vance už ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru kritizoval autoritářské tendence v EU. Předseda justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA Jim Jordan v souvislosti s hrozícími či již uloženými pokutami pro digitální koncerny dokonce hovořil o „skryté dani“.
Odlišné právní kultury v oblasti svobody projevu
Mluvčí Evropské komise nechtěl dopis pro agenturu Reuters komentovat. Jak už Brusel opakovaně uvedl i v minulosti, svoboda projevu je v celé EU základním právem. To odpovídá platným ústavám i Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP).
Na rozdíl od prvního dodatku Ústavy USA však evropské záruky svobody projevu obsahují široké výhrady. Ty umožňují svobodu projevu omezit za účelem ochrany určitých právních statků – od národní bezpečnosti přes pověst osob a institucí či ochranu zdraví a morálky až po zachování autority soudní moci.
V USA, zejména v období vlády Donalda Trumpa, je rozšířen názor, že tato ochranná práva jsou v Evropě vykládána stále více na úkor samotného jádra základního práva. Také poslední depeše ministerstva zahraničí jasně ukazuje, že se Washington chce obviněním z cenzury v budoucnu věnovat s větší razancí. Američtí diplomaté by se v této souvislosti měli zvlášť angažovat tam, kde jsou dotčeni občané USA a americké firmy.
Hrozící sankce a úzké zaměření na případy cenzury – nejen v souvislosti s DSA
V depeši se uvádí, že američtí diplomaté by měli věnovat zvláštní pozornost zejména zatýkání, soudním řízením, zabavování majetku a blokacím online obsahu. Mají se „setkávat s vládními úředníky, firmami, zástupci občanské společnosti a dotčenými jednotlivci, aby informovali o případech cenzury“. To by se mělo týkat nejen případů spojených s DSA, ale i dalších podobných situací.
V březnu šéf amerického úřadu pro komunikace Brendan Carr kritizoval DSA a zdůraznil, že tento předpis „není slučitelný s americkou tradicí svobody projevu“. Marco Rubio sám nevyloučil sankce, například zákazy vstupu pro osoby odpovědné za evropskou cenzuru projevů občanů USA.
Také americké digitální koncerny si opakovaně stěžovaly na požadavky EU a vyzývaly americkou vládu, aby vyvíjela tlak. Trvají na změně ustanovení, jako je kodex chování pro nakládání s „dezinformacemi“, nebo na snížení hrozících pokut za porušení požadavků DSA v oblasti regulace obsahu.
–etg–
