Plošná státní regulace používání mobilních telefonů a dalších digitálních zařízení, například chytrých hodinek, ve školách je světovým trendem zhruba poslední dva roky. Na dotaz ČTK to uvedla Michaela Mlíčková Jelínková z rodičovského sdružení Digibalanc. Sdružení se zaměřuje na analýzu toho, jak státy přistupují ke vztahu dětí a digitálních technologií a ke vzdělávání rodičů v této problematice. Omezení se podle ní většinou vztahují na základní povinnou školní docházku, mnoho států zvažuje rozšíření i na střední školy, uvedla.
Omezení používání telefonů žáky může mít pozitivní dopad na jejich soustředění, vztahy mezi vrstevníky i výsledky vzdělávání dětí, vyplývá podle Mlíčkové Jelínkové například z výsledků výzkumu nizozemské vlády, která vyhodnotila opatření zavedené v lednu 2024. „V EU mají nebo chystají plošnou regulaci chytrých telefonů více než tři čtvrtiny států,“ řekla Mlíčková Jelínková.
Například na Slovensku reguluje používání mobilních telefonů školský zákon. Děti v prvním až třetím ročníku ZŠ nesmí používat mobilní telefony a další osobní elektronická komunikační zařízení vůbec. Ve vyšších ročnících ZŠ a v prvním až čtvrtém ročníku osmiletých gymnázií lze použít chytrý telefon pro naplnění cílů výuky a na pokyn učitele, uvedla Mlíčková Jelínková. V Rakousku platí zákaz používání mobilních zařízení pro žáky do osmé třídy ZŠ v areálu školy a na školních akcích, uvedla.
Používání mobilních telefonů dětmi ve školách regulují podle Mlíčkové Jelínkové i další evropské země. Například Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko a Island se v roce 2024 v takzvané Severské radě domluvily, že proti nadměrné digitalizaci školství a dětství budou postupovat koordinovaně. Třeba v Dánsku je regulace chytrých telefonů ve školách jedním z 35 doporučení na podporu zdraví dětí a dospívajících, která zveřejnila takzvaná wellbeingová komise zřízená dánskou vládou v roce 2023.
Norsko podle Mlíčkové Jelínkové doporučuje přísně regulovat používání mobilních telefonů a chytrých hodinek ve výuce a o přestávkách na základní škole i nižší střední škole. Finsko omezilo používání chytrých telefonů a dalších mobilních zařízení ve školním dnu kvůli obavám z jejich vlivu na pozornost a pohodu žáků.
Některé státy se podle Mlíčkové Jelínkové snaží pomocí osvětových kampaní vzdělávat rodiče o dopadech používání mobilních technologií dětmi i mimo školy. Jedná se například o Švédsko, Lucembursko, Nizozemí, Francii, Dánsko či Singapur, uvedla. Doporučení pro maximální čas u obrazovky za den rozlišují podle věku dítěte a vycházejí zpravidla z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které dále rozšiřují a zpřesňují. Například Nizozemí nedoporučuje sociální sítě před patnáctým rokem věku, Dánsko a Francie nedoporučují chytré telefony dětem do 13 let, uvedla Mlíčková Jelínková.
„Česko zůstává jednou z posledních evropských zemí, která neřeší pravidla a regulaci užívání telefonů na školách. I země, k nimž jako k technologickým vzorům často vzhlížíme – Nizozemí, Dánsko, Švédsko – přistoupily k regulaci. Provedly důkladnou odbornou debatu, zadaly výzkumy, získaly data – a rozhodly. Česko nemusí objevovat kolo. Digitální kompetence by měly vznikat v řízeném, smysluplném kontextu,“ uvedla Mlíčková Jelínková.
Nutná je podle ní regulace minimálně na ZŠ a v prvním až čtvrtém ročníku osmiletých gymnázií, jako je tomu na Slovensku. Skupina rodičů, osobností a asociací proto poslala výzvu ministerstvu školství, aby se začalo plošnou regulací zabývat.
Důležité je podle Mlíčkové Jelínkové doplnit omezování používání telefonů žáky i osvětou a vzděláváním. Česko podle ní dlouhodobě podceňuje mediální výchovu. „Nová vláda by měla dát prioritu výuce mediální výchovy, vytvořit její jasný obsah, a zakomponovat do něj i poučení o přínosech a rizicích technologií a jejich prevenci,“ uvedla.
