Data z čerstvé studie energetického think-tanku Ember ukazují, že region střední Evropy (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko) zažívá solární boom. Od roku 2019 vzrostla výroba elektřina ze slunce ve státech Visegrádské čtyřky (V4) téměř šestinásobně, což je více než dvojnásobek průměrného růstu v EU.
Zatímco od roku 2019 se celková výroba solární energie v rámci EU zvýšila z 125 TWh na 308 TWh v roce 2024, v zemích V4 došlo k expanzi z 5 TWh na 29 TWh.
Rekordní zisky zaznamenala fotovoltaika v Polsku, kde narostla víc než dvacetinásobně – z 0,7 TWh (0,4 % energetického mixu) v roce 2019 na 15 TWh (9 % energetického mixu) v roce 2024. V Česku se zvýšila produkce elektřiny z fotovoltaiky za stejné období z 2,7 % energetického mixu na 5,5 %, uvádí výroční statistiky Ember. V obou zemích růst poháněly především instalace na střechách rodinných domů.
V Maďarsku činil v loňském roce podíl solární energie na výrobě elektřiny téměř 25 %, přičemž pět let předtím to byla pouhá 4 %. Po sérii legislativních úprav v loňském roce, včetně úpravy garantovaných výkupních cen, se však prudký boom zastavil a bude stagnovat, upozorňuje Ember.
Think-tank poznamenává, že situace na Slovensku rozvoji solární energie nepřeje a růst je mizivý (ze 2 % na 2,4 %). „Tento pomalý růst byl způsoben nepříznivými politikami, včetně osmiletého moratoria na připojování k síti (,stop stav’), které trvalo do dubna 2021, stejně jako vysokými náklady na připojení k síti a rostoucími poplatky za přístup k distribuční síti,“ uvádí think-tank.
Přesycení trhu a nutnost ukládání
Přestože se růst fotovoltaiky ve střední Evropě může zdát impozantní, má svá slabá místa. Studie upozorňuje, že aby mohl sektor dále expandovat, musí být podpořen výrazným nárůstem akumulačních kapacit v podobě bateriových úložišť a flexibilitou. Bez těchto investic zůstanou solární zdroje plně nevyužity.
Nadprodukce může ohrožovat stabilitu sítě, protože nadbytek elektřiny v síti nemá kdo spotřebovávat. Příkladem může být letošní slunečný červen. V ČR pokrývalo slunce rekordních 14,7 % spotřeby elektřiny, v Polsku 22 % a v Maďarsku dokonce 42 %. V Polsku musel správce přenosové sítě v tomto měsíci přikročit k omezení asi 12 % výroby z velkých solárních farem.
Řešením, které však stále naráží na technické omezení v podobě kapacity, je ukládání přebytečné elektřiny do bateriových úložišť. A to je právě oblast, kde střední Evropa pokulhává, poukazuje studie Ember. Přestože se v regionu vyrobí 10 % solární energie EU, na jeho území se nachází méně než 2 % velkokapacitních baterií. Paradoxem je i to, že ačkoli Polsko a Maďarsko patří mezi lídry ve výrobě baterií, na domácím trhu je téměř nevyužívají.
Podle studie plánuje masivní výstavbu velkých bateriových parků jen Polsko. Do konce dekády má v plánu zvýšit instalovaný výkon ze současných 20 MW na 7 300 MW. Ember poznamenává, že 800 MW z toho je již povoleno nebo ve výstavbě.
U Česka vypadá obrázek daleko hůře na papíře než v reálu. Studie sice poznamenává, že Česká republika „nemá v plánu téměř žádné projekty“, ale šéf Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek to pro Epoch Times vyvrátil.
„Naopak, jsme na prahu obrovského boomu bateriové akumulace,“ uvedl s tím, že jak správce přenosové sítě ČEPS, tak distributorské společnosti ČEZ, EG.D a PRE již obdržely žádosti od investorů na velkokapacitní úložiště v řádech tisíců megawatthodin (MWh).
Připustil, že ne všechny projekty budou uvedeny skutečně do provozu anebo se nakonec neuživí kvůli velkému zájmu investorů, nicméně očekává, že v nejbližších dvou letech budou postaveny „vysoké stovky megawatthodin“ a do roku 2030 pak „minimálně nižší tisíce megawatthodin“.
Rozvoj bateriových úložišť usnadní nová legislativy Lex OZE III platná od 1. října 2025, která zjednodušuje podmínky a přináší dotace.
Česko jako průkopník domácí spotřeby na povel
Studie Ember poukazuje také na nevyužitý potenciál tzv. flexibility. Jde o schopnost koncového odběratele spotřebovat či dodávat do sítě elektřinu podle potřeb provozovatele sítě. Flexibilita se v Polsku uplatňuje jen u velkoodběratelů, u domácností funguje zatím pouze v České republice a to od dubna letošního roku.
U nás tuto službu domácnostem nabízí hned několik subjektů, které sdružují neboli agregují malé zákazníky, typicky majitele solárních elektráren s baterií. Tyto firmy spojují stovky rezidenčních baterií do jednoho bloku o určité velikosti a nabízí tuto kapacitu provozovateli přenosové soustavy k vyrovnávání sítě. Když je potřeba, baterie jako jeden celek na povel zvenčí elektřinu ze sítě odebírají anebo naopak dodávají.
„Tyto domácnosti dnes automatizovaně pomáhají vyrovnávat síť výkonem až 2 MW a za tuto službu jsou finančně odměňovány,“ popsal situaci Prokop Čech, spolumajitel společnosti Delta Green, která tuto službu začala v Česku nabízet jako první. Podle něj je Česko v tomto ohledu průkopníkem ve střední Evropě. Odhadl, že flexibilita domácností dosáhne do roku 2030 potenciál až 3,5 GW.
Přínosy flexibility se podle Prokopa projevily během rozsáhlého výpadku elektřiny 4. července 2025. „Během prvních hodin výpadku pomohlo síť stabilizovat přes 900 domácností zapojených do naší platformy, které ve svých bateriích pohltily 6 MWh přebytečné elektřiny. Za tuto rychlou pomoc obdržely kompenzace v řádu tisíců eur. Celkem bylo ten den přes naši platformu aktivováno přes 11 MWh flexibility,“ uvedl Čech.
Většímu využití této služby podle něj u nás brání vysoké distribuční poplatky za aktivaci flexibility, které velká bateriová úložiště platit nemusí a také nízká vybavenost domácností chytrými elektroměry. To by se mělo postupně změnit. Od 1. července 2024 mají distribuční společnosti povinnost zdarma nainstalovat chytré měření všem odběratelům s roční spotřebou nad 6 MWh, majitelům fotovoltaických elektráren a členům energetických komunit. Cílem je do poloviny roku 2027 vybavit chytrým měřením přibližně 850 tisíc odběrných míst.
