Zásadní rozdíl mezi mladými a staršími voliči spočívá v tom, že jsou ochotnější experimentovat a jsou vůči stranám méně loajální. V rozhovoru s ČTK to řekl analytik Martin Kratochvíl z Ústavu empirických výzkumů STEM. Mladí od 18 do 29 let volí podle něj podobně jako jiné věkové skupiny hlavně podle svých potřeb. Nejvíce je trápí nedostupnost bydlení. Spojují je tak podobné nutnosti, a nikoli názory.
„Z hlediska témat jsou si generace, včetně té nejmladší a nejstarší, podobné. To, co je nejvíce zajímá, je možnost se zabezpečit nebo stav zdravotnictví,“ řekl Kratochvíl. Mladé podle něho o něco více trápí otázky kariérního startu či zlepšení svých životních podmínek. Nedá se ale hovořit o velkých rozdílech, míní.
Dostupnost bydlení je podle Kratochvíla pro mladé lidi důležitější než kulturní hodnoty. Neexistuje navíc jeden hodnotový postoj, který by vystihoval celou skupinu, řekl. Mezi lidmi do 29 let tak lze najít spíše podskupiny, z nichž každá věnuje pozornost nějakému tématu. Pro některé je například důležitý stav planety a jak ho ovlivňuje klimatická změna. Tento postoj ale nedefinuje celou mladou generaci, uvedl Kratochvíl.
To samé podle něj platí o manosféře, což je směr, pro nějž je typická maskulinita a negativní postoj k feminismu. Podle analytika se projevuje spíš na individuální úrovni. „Jestli někde nacházejí Motoristé sobě oporu, tak jsou to mladí od 18 do 29 let a zejména muži. Ale mladí liberální muži dají svůj hlas spíše hnutí STAN nebo Pirátům. Není to tedy mladí muži versus mladé ženy,“ řekl analytik. Mladé ženy se podle něj o trochu více než zbytek populace přiklánějí k Zeleným nebo Pirátům, opět to ale není charakteristické pro všechny mladé ženy.
Motoristé podle analytika mohou mladé zaujmout svojí novostí, podobně jako dříve mladí voliči podpořili dnes už zaniklou stranu Věci veřejné. Novost ale spočívá i například v jiném způsobu komunikace s mladými. Hnutí ANO bylo u mladých na okraji zájmu, jakmile ale ANO vstoupilo na sociální síť TikTok a zahájilo kampaň, která se více zaměřovala na nejmladší skupinu voličů, vzrostla významně jejich podpora, řekl Kratochvíl.
Nejvíce se mladí lidé podle Kratochvíla shodují v proevropském postoji, který je silnější než u starších generací. Zdá se ale, že je to dáno tím, že je to pro ně norma, řekl. Do Evropské unie (EU) se narodili, a je tak pro ně obtížnější si představit opak, míní analytik. O fungování EU toho ale přitom nemusejí vědět více než starší generace, řekl.
„Typická vlastnost mladých voličů je menší loajálnost. Mohou častěji měnit svůj postoj a stranu, kterou podpoří,“ uvedl. Je to podle něho způsobené i nižším zájmem mladých o politiku, protože mají mnoho zájmů a bohatší sociální život než lidé v důchodovém věku. Nesledují navíc tradiční kanály jako televize, která se politice věnuje pravidelně. Sociální sítě a podcastové platformy si mladí mohou poskládat tak, že se v jejich prostředí politika nevyskytuje, dodal.
