Podle politických pozorovatelů budou jednání čtvrtého plenárního zasedání KS Číny tento týden ovládat personální změny a otázky týkající se autority Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga).
V rámci nejnovějšího otřesu v nejvyšším vedení Číny oznámila Komunistická strana Číny (KS Číny) 16. října vyloučení devíti vysokých vojenských představitelů. Mezi nimi i jednoho ze dvou místopředsedů Ústřední vojenské komise a člena mocného politbyra.
Oznámení přišlo jen několik dní před čtvrtým plenárním zasedáním 20. Ústředního výboru KS Číny, které se má konat od 20. do 23. října v Pekingu. Načasování a rozsah této čistky vyvolaly spekulace, že politický systém KS Číny může vstupovat do období dramatických změn.
Čtvrté plénum je neveřejné zasedání, na němž 370 vysokých představitelů strany stanoví program KS Číny na příštích pět let.
Klesající účast
Čtvrté plénum probíhá v polovině pětiletého funkčního období současného Ústředního výboru, které začalo na 20. sjezdu KS Číny v roce 2022 a skončí v roce 2027. Analytici uvádějí, že účast na nadcházejícím zasedání může posloužit jako veřejný barometr toho, jak hluboko zasáhly údajné vnitřní čistky.
Komentátor čínských politických záležitostí Li Linyi řekl deníku Epoch Times, že pokud by počet účastníků z řad členů Ústředního výboru prudce poklesl – s výjimkou těch, kteří budou nepřítomni ze zdravotních nebo oficiálních důvodů – mohlo by to být dosud nejjasnějším důkazem rozsáhlého mocenského boje uvnitř KS Číny.
Čínský analytik a publicista Du Zheng spočítal, že od roku 2022 čelilo disciplinárním nebo korupčním obviněním 46 členů Ústředního výboru, ačkoli oficiálně bylo potvrzeno odvolání pouze 19 z nich.
Ministerstvo národní obrany Číny 17. října oznámilo, že čtyři generálové, včetně bývalého velitele Lidové ozbrojené policie Wang Chunninga, byli zbaveni křesel v „gumovém razítku“ čínského zákonodárného sboru kvůli „disciplinárním přestupkům a údajně závažným trestným činům souvisejícím s výkonem funkce“.
Tato oznámení naznačují, že by mohli být zapleteni i další vojenské a politické osobnosti. Odstranění členů Ústředního výboru rovněž vyvolá proces jejich nahrazení, který může odhalit další posuny v loajalitě a mocenském uspořádání.
„Ani nově jmenovaní členové [Ústředního výboru strany] nemusí být předvídatelní,“ říká taiwanský vojenský analytik Shen Ming-Shih a upozorňuje, že při minulých výměnách bývali očekávaní kandidáti obcházeni kvůli vyšetřování z korupce.
Zkouška Xiovy moci
Oficiálně se má čtvrté plénum zaměřit na vypracování „patnáctého pětiletého plánu“ Číny, který pokrývá hospodářské a sociální cíle na období let 2026–2030. Politologové však očekávají, že jednání za zavřenými dveřmi budou dominovat personální změny a otázky týkající se autority předsedy Xi Jinpinga.
Lékař žijící v USA a komentátor čínského dění Tang Jingyuan uvedl pro Epoch Times, že původní program se soustředil na ekonomické plánování, ale minulý týden Xi náhle vystupňoval obchodní napětí se Spojenými státy tím, že rozšířil čínská omezení vývozu vzácných zemin na celý svět.
„Xi Jinping náhle vyprovokoval obchodní válku, což vedlo vládu [amerického prezidenta]Donalda Trumpa k oznámení, že na čínský dovoz uvalí stoprocentní cla,“ řekl Tang. „Spojenci USA zvažují podobná opatření. To způsobilo zmatek mezi vedením: má se schůze zaměřit na okamžitou reakci na obchodní válku, nebo se vrátit k dlouhodobému ekonomickému plánování?“
Podle Tanga je klíčovou otázkou, zda Xiova moc nebude oslabena – ať už formálním přerozdělením mezi stranickými elitami, nebo skrytým omezením jeho autority.
S tímto pohledem souhlasí i Shen.
„Dokonce i Trump řekl, že Xi měl ‚špatnou chvíli‘,“ uvedl. „To ukazuje, že svět pozorně sleduje, zda Xiovo postavení uvnitř KS Číny není ohroženo.“
Spekulace o možných změnách sílí. Někteří zasvěcenci se ptají, zda se personální rošády dotknou stálého výboru politbyra – nejvyššího rozhodovacího orgánu čínské komunistické strany – nebo zda se tento 24členný orgán nerozšíří.
„Pokud se na vrcholu nic nezmění, bude to znamenat, že Xiova kontrola zůstává pevná,“ říká Shen. „Ale skandály jako případ Yu Menglonga, případ Yang Lanlan a veřejné pobouření po smrti Li Keqianga znovu zaměřily pozornost přímo na Xiho.“
Yu Menglong byl 37letý čínský herec, jehož záhadná smrt v září vyvolala silnou cenzurní kampaň ze strany KS Číny a přitáhla širokou pozornost čínských uživatelů internetu.
Yang Lanlan je 23letá čínská studentka žijící v Sydney, která narazila svým vozem Rolls-Royce SUV čelně do jiného auta v bohaté čtvrti, přičemž těžce zranila druhého řidiče. Záhadné propojení této ženy na čínskou elitu vyvolalo značný zájem mezi čínskou diasporou.
Li Keqiang byl bývalý čínský premiér, který zemřel v roce 2023 na infarkt poté, co se podle zpráv dostal do sporu se Xi Jinpingem.
V kombinaci s hospodářským útlumem, rostoucím napětím s Washingtonem a nejednotnou politikou je podle Shena zřejmé, že uvnitř systému není něco v pořádku.
Možný mocenský boj mezi frakcemi
Shen i Tang varují, že čtvrté plénum může přinést neočekávané zvraty.
„Může dojít k náhlým oznámením trestních obvinění před schůzí nebo během ní,“ podotýká Shen. „V krajním případě by mohli starší představitelé strany tlačit na Xiho, aby odstoupil, nebo by armáda mohla navrhnout jeho odvolání. Pokud by Xi odmítl, mohlo by to vést až k mocenskému střetu zahrnujícímu použití síly.“
Takové scénáře mají historické paralely. Shen připomíná, že když se blížil konec funkčního období bývalého čínského vůdce Jiang Zemina ve funkci předsedy Ústřední vojenské komise (ÚVK), armáda prosadila jeho setrvání o dva až tři roky a nikdo se neodvážil odporovat – což ukazuje, že čínská armáda byla vždy rozhodujícím politickým hráčem.
Tang se domnívá, že politické elity čínského komunistického režimu se rozdělily do tří soupeřících bloků: věrní Xiovi, označovaní jako „Xiho frakce“; skupina penzionovaných starších vůdců spojených s bývalým premiérem Wen Jiabaem, Wang Yangem a někdejším vůdcem Hu Jintaem, kteří si zachovali značný vliv; a třetí frakce soustředěná kolem vysokých generálů, jako jsou místopředseda ÚVK Zhang Youxia a Liu Yuan.
„Ať se nám to líbí nebo ne, [armáda] se stala klíčovou silou, která může rozhodnout o politické budoucnosti Číny,“ konstatuje Tang.
Čtvrté plénum jako zlomový bod
Čtvrtá plenární zasedání v dějinách KS Číny často znamenala zásadní obraty. Zasedání z roku 1979 pod vedením tehdejšího vůdce Deng Xiaopinga zahájilo éru hospodářských reforem v Číně. O deset let později, po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, starší funkcionáři strany na čtvrtém plénu dosadili do čela Jiang Zemina, který nahradil Zhao Ziyanga.
V éře Xi Jinpinga čtvrté plénum v roce 2019 upevnilo jeho postavení jako „jádra vedení“ uprostřed obchodní války mezi USA a Čínou a prodemokratických protestů v Hongkongu. To otevřelo cestu k přísnější politické kontrole a k přijetí represivního hongkongského zákona o národní bezpečnosti. Následovala pandemie covidu, během níž Xiho politika „nulového covidu“ zdevastovala ekonomiku i životní úroveň obyčejných Číňanů.
Podle Tanga vstupuje čínský režim nyní do jiné éry.
„Případy jako smrt Yu Menglonga by byly dříve tiše zameteny pod koberec,“ míní. „Dnes však přerůstají do mezinárodní roviny a každá krize spouští nové řetězové reakce, které nakonec zasáhnou samotné základy totalitní vlády KS Číny.“
Na přípravě zprávy se podíleli Ning Haizhong a Luo Ya.
–ete–
