Nastupující vláda by se měla zaměřit především na zvýšení výkonu české ekonomiky a zajištění sociálních jistot. Posílení bezpečnosti země před vnějšími hrozbami je klíčové pro menší část společnosti. Vyplývá to z povolebního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Pokud jde o jednotlivé úkoly, nový kabinet by měl přednostně řešit hlavně snížení státního dluhu a lepší dostupnost bydlení.
Autoři průzkumu poznamenali, že respondenti vyjádřili ohledně priorit budoucí vlády těžko slučitelné požadavky. „Jako obvykle, když se ptáme na priority pro vládu, vyjadřuje i tentokrát veřejnost těžko slučitelné požadavky. Na jedné straně chce výkonnou ekonomiku a naplněné sociální jistoty, ale z druhé strany nízký až žádný státní dluh. Takový paradox se týká zejména voličů ANO. Očekávání od vlády jsou tak již před jejím vznikem poměrně vysoká,“ uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl.
Nová vláda by podle 27 procent dotázaných měla věnovat největší úsilí zvýšení výkonu české ekonomiky, pro 23 procent lidí je nejdůležitější zabezpečení sociálních jistot. Posílení bezpečnosti před hrozbami zvenku jako prioritu prosazuje 15 procent účastníků průzkumu. Další oblasti, jako je zajištění zdravotní péče, investice a modernizace státu nebo výroba a dodávky energie za klíčové považuje necelá desetina populace. Jen malý podíl občanů by od vlády očekával největší úsilí v oblasti snížení kriminality či zefektivnění státní správy.
Pokud lidé posuzovali jednotlivé úkoly, které by budoucí vláda měla přednostně řešit, jednoznačný důraz kladli na snížení státního dluhu a zvýšení dostupnosti bydlení. Více než polovina lidí je dokonce přesvědčena o tom, že ministři by tomu měli rozhodně věnovat prvořadou pozornost. Jasná shoda je i na zavedení opatření pro podporu porodnosti, která jsou důležitá pro tři čtvrtiny respondentů. Téměř tři pětiny občanů od vlády požadují zrušení koncesionářských poplatků.
Polarizující otázky
U dalších úkolů pro vládu už shoda nepanuje. Jde o oblasti, které jsou podle STEM pro české veřejné mínění polarizující – zajištění vnější bezpečnosti či řešení dopadů změny klimatu. Například polovina lidí od vlády požaduje zastavení vojenské podpory Ukrajiny, zatímco polovina je proti. Stejně tak víc než polovina oslovených požaduje zvýšení výdajů na obranu země, ostatní jsou proti. Podobně rozdělena je společnost v názoru na opatření na snížení dopadu klimatických změn, na dosavadní důchodovou reformu, zvýšení starobních důchodů nebo zestátnění energetické společnosti ČEZ.
„Naopak shoda panuje v tom, na co by se podle většiny veřejnosti nová vláda neměla zaměřit – 74 procent lidí nepožaduje vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie,“ dodali autoři průzkumu.
O budoucí vládě, jejím programu a složení po nedávných volbách vyjednávají lídři vítězného hnutí ANO se zástupci SPD a Motoristů. Vystřídat nynější koaliční kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN by mohla zřejmě nejdřív v prosinci.
