Od rozmnožování kuřat ve vesmíru po nanoroboty. Součástí české mise astronauta v zácviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici budou i vědecké experimenty, oznámili zástupci Ministerstva dopravy na úterní konferenci.
„Od první chvíle nešlo jenom o tu cestu českého astronauta na oběžnou dráhu, na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět, šlo zároveň o to, aby se díky cestě podařilo nabalovat sněhovou kouli zájmu o přírodovědné i technické disciplíny a vesmír,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Kupka považuje misi za významný krok pro celou českou společnost a signál pro mladé lidi, že „má smysl věnovat se i velmi sebevědomým vizím“.
České univerzity, výzkumné ústavy a firmy přihlásily loni celkem sedmdesát návrhů jednotlivých experimentů. Po přezkumu se do užšího výběru dostalo 25 projektů, z nichž bylo nakonec vybráno třináct, které budou na stanici realizovány. „Výbor se zároveň soustředil na to, aby ty experimenty tvořily koherentní sadu,“ přiblížil Ondřej Rohlík, manažer programu. Zastoupení proto mají výzkumy od biomedicíny, nanotechnologií, biochemie až po materiálové inženýrství a vzdělávací aktivity pro školy.
Pokud se vše podaří, Aleš Svoboda poletí mimo Zemi na čtrnáct dnů. V kosmu by měl za úkol obstarat všech třináct projektů, například měřit tělesné funkce, monitorovat a dokumentovat experimenty či přímo operovat se zařízením. „Bude mi čest nést výsledky práce našich vědců na palubu Mezinárodní vesmírné stanice,“ řekl Svoboda.
Datum mise zatím není určen, ale mohlo by k ní dojít za dva roky. „Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu,“ sdělil pro ČTK Ondřej Rohlík.
Experimenty
Do kosmického prostoru poslali lidé už spoustu zvířat a strojů na různé průzkumy. Pokud se mise podaří, Češi jako první vyšlou mimo Zemi nanoroboty, a to v rámci projektu CONREX. „My tam budeme zkoumat, jak tito roboti dokáží odstraňovat rezistentní biofilm,” popsal vedoucí výzkumu Martin Pumera. Biofilm je vrstva mikroorganismů, které se přichytí k povrchu a obklopí se ochrannou vrstvou, čímž zvyšují svou odolnost vůči vnějším vlivům.
Lidskému tělu se věnuje i experiment CANCER, který bude zkoumat, jak vesmírné podmínky jako je mikrogravitace, stres a radiace, ovlivňují lidské tělo na úrovni buněk, a to sledováním změn v krvi astronauta, například v tzv. bezbuněčné DNA, která může ukazovat na stres, poškození tkání nebo počínající nemoc. Zajímá je také, jak vesmír narušuje imunitu. Cílem je zjistit, jak lépe chránit zdraví při dlouhodobých kosmických misích a zároveň najít nové způsoby, jak včas odhalit vážná onemocnění i na Zemi.
S lidskými ambicemi osídlit v budoucnosti jiné planety, se váže i nutnost rozmnožování ve vesmíru. To, jestli se dá na orbitu za působení mikrogravitace a radiace vyvinout plodný jedinec plánuje zjistit experiment ZOE. Konkrétně na kuru domácím. Životu mimo Zemi se věnuje i projekt PROTOCELL. Ten bude zkoumat vznik protobuněk ve stavu beztíže.
Další experimenty se budou zabývat nejen například pěstováním rostlin v kosmu nebo výrobou kyslíku z oxidu uhličitého, ale také monitorováním stresu astronauta pomocí speciálního trička. „To, že Česká republika, byť je zemí střední velikosti, tak má šanci se v právem slova smyslu dotýkat hvězd, je přece významné sdělení,“ uzavřel Kupka.
