Poslanci se sejdou v pondělí odpoledne na ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Schůze bude dvoudenní, její program stanoví zákon. Poslanci nejprve složí slib. V dalších krocích ve středu budou zejména volit předsedu dolní komory a její místopředsedy. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě, která také sestavuje novou vládu. Zástupci těchto uskupení mají ještě před zahájením sněmovní schůze podepsat koaliční smlouvu a zveřejnit program budoucího kabinetu.
V čele Sněmovny pravděpodobně stane v souladu s dohodami vznikající koalice předseda SPD Tomio Okamura. Okamurova nominace vzbuzuje zejména vzhledem k jeho odmítavým postojům k EU, k NATO a k podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské invazi nelibost zástupců dosavadních vládních stran mířících do opozice. Klub KDU-ČSL se rozhodl navrhnout do tajné volby předsedy dolní komory protikandidáta, jejího bývalého místopředsedu Jana Bartoška. „Nám je zcela jasné, že tady v tom boji taháme za kratší konec. Ale myslíme si, že nepokusit se by byla velká chyba,“ řekl předseda lidovecké frakce Tom Philipp. Trojice klubů vznikající koalice má ve Sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců.
Snazší než v minulém nebo předminulém volebním období by mohla být volba místopředsedů Sněmovny. Jejich počet klesne podle plánů sněmovní většiny o dva na čtyři, počet stanoví před volbou svým rozhodnutím plénum. Dvě pozice místopředsedů připadnou budoucímu vládnímu a dvě budoucímu opozičnímu táboru, konkrétně ODS a hnutí STAN.
Hnutí ANO oznámilo kandidaturu někdejšího předsedy mediálního výboru Patrika Nachera, jenž by se měl později stát prvním místopředsedou dolní komory. Za Motoristy by měl zasednout ve sněmovním předsednictvu stranický místopředseda Jiří Barták, jenž v minulosti pracoval skoro tři desetiletí v Celní správě. Za občanské demokraty by se měl stát místopředsedou Sněmovny opět Jan Skopeček. Zbývající místopředsednické křeslo zřejmě zůstane po ustavující schůzi prázdné. Hnutí STAN je chce obsadit svým předsedou Vítem Rakušanem. Rakušan je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě Petra Fialy (ODS). Kvůli neslučitelnosti funkcí ho poslanci nemohou do vedení Sněmovny zvolit. Hnutí STAN proto Rakušana nominuje až potom, co nebude členem kabinetu.
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něho Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila až v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili nominanta ODS, nyní končícího premiéra Petra Fialu místopředsedou Sněmovny teprve na třetí pokus.
Při první schůzi budou poslanci sedět v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat na další schůzi. Nadcházející schůzi svolala v souladu se zákonem bývalá místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), která ji také bude do zvolení nového předsedy řídit. V úvodu schůze proto nejprve složí slib ona a pak zbývající poslanci. Pondělní část první schůze by mohla trvat poměrně krátkou dobu. Vedle slibu poslanci vyslechnou zprávu o ustavení volební komise a projednají návrh na zřízení mandátového a imunitního výboru.
Při středečním pokračování schůze bude na programu vedle volby vedení Sněmovny – nejdříve předsedy a pak místopředsedu, potvrzení předsedy mandátového a imunitního výboru. Předsedu výboru zvolí patrně v úterý samotní členové. V závěru ustavující schůze poslanci zřídí další výbory a stanoví počty jejich členů. Po jejím ukončení podá nynější Fialova vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 demisi.
