Čeští lékaři zaslali v roce 2024 téměř 56 milionů receptů formou SMS zpráv. Státní ústav pro kontrolu léčiv to stálo více než 33 milionů korun, což podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) činí pětinu jeho provozních výdajů. Přitom dle úřadu existují další levnější varianty, jak výběr receptů v lékárně řešit.
„Na elektronické recepty, které zasílají lékaři pacientům pomocí SMS zpráv, vynakládá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) významnou část prostředků určených na svůj provoz,“ uvádí v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.
V roce 2024 měl SÚKL zaplatit více než 33 milionů za tuto službu, přičemž podle NKÚ počet SMS receptů neustále roste.
Zatímco v roce 2020 bylo formou SMS zasláno 28,5 milionu receptů, v roce 2024 už to bylo téměř 56 milionů receptů. To je téměř 65 % všech předepsaných e-receptů.
— NKÚ
„Zatímco v roce 2020 bylo formou SMS zasláno 28,5 milionu receptů, v roce 2024 už to bylo téměř 56 milionů receptů. To je téměř 65 % všech předepsaných e-receptů,“ uvádí NKÚ a dodává, že se zavedením povinného ePoukazu na zdravotnické prostředky v roce 2026 se „očekává další významný růst výdajů na SMS“.
Existují alternativy
Podle NKÚ existují i jiné možnosti, jak recept pacientovi předat nebo jak si lék v lékárně vyzvednout, ale veřejnost o tom podle úřadu „příliš neví“.
Elektronická preskripce léčiv je povinná pro všechny lékaře od 1. ledna 2018. Pacient si může zvolit způsob doručení receptu, a to buď využitím aplikace eRecept (zde je recept zobrazitelný vždy), prostřednictvím SMS, e-mailu či v tištěné formě. Od června 2020 si může pacient lék v lékárně vyzvednout i jen po předložení platného občanského průkazu. Lékárník daný recept vyhledá v systému eRecept.
„V porovnání s některými jinými digitálními systémy státu systém eRecept úspěšně užíváme. Ovšem eRecept formou SMS generuje SÚKLu už dnes třicetimilionové roční výdaje z jeho provozu, které v budoucnu ještě více porostou. Toto je podle nás nesystémové řešení, nad kterým by se měl stát zamyslet, a náklady na podobně úspěšnou komunikaci státu s občany řešit jinak. Nemohou být například SMS, které posílá stát občanům, od operátorů zdarma?“, ptá se člen NKÚ Jan Stárek, který kontrolu vedl.
Náklady může snížit využívání aplikace
Od roku 2020 se mohou občané přihlásit do aplikace eRecept prostřednictvím identity občana, bankovní identity nebo mobilního klíče eGovernmentu.
NKÚ zjistil, že v roce 2024 bylo prostřednictvím aplikace eRecept pacientům vydáno něco přes 290 tisíc receptů, „tedy ani ne půl procenta (0,34 %) z celkového počtu vystavených receptů“.
Po přihlášení mají uživatelé přístup k přehledu všech předepsaných a vydaných léků, k informacím o předepisujícím lékaři, lékárně i k příbalovým informacím.
Od roku 2024 umožňuje aplikace také zjistit, ve kterých 20 nejbližších lékárnách je aktuálně skladem lék s omezenou dostupností. Od letošního roku je součástí aplikace také evidence limitu doplatků, kterou dříve vedly zdravotní pojišťovny.
NKÚ zjistil, že širším využíváním aplikace eRecept může SÚKL své provozní náklady snížit. „Přesto byla informační a mediální kampaň na podporu využívání aplikace spuštěna až v roce 2025, tedy téměř pět let po jejím zpřístupnění. Kampaň měla za cíl snížit počet SMS receptů, zvýšit počet aktivních uživatelů aplikace a podpořit využívání lékového záznamu zdravotnickými pracovníky,“ uvádí NKÚ s tím, že akce ještě neskončila a nemohl tedy zatím vyhodnotit její dopad.
