Na státní důchod se plně spoléhají jen čtyři procenta Čechů ve věku 18 až 60 let. Tři čtvrtiny lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje, vyplývá to z říjnového průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který pro platformu Portu zpracovala agentura Ipsos.
Mladší generace podle průzkumu sází na vlastní úspory. Více než polovina z nich počítá s tím, že budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Ve schopnost státu postarat se o ně v důchodu věří výrazně více starší lidé od 45 do 60 let. Třetina z nich státu v tomto ohledu důvěřuje nebo spíše důvěřuje, zatímco jen 15 procent je přesvědčeno, že se o ně stát finančně rozhodně nepostará.
U lidí od 29 do 44 let je skeptiků výrazně více, 30 procent. Nejmladší generace od 18 do 28 let je v tomto ohledu o něco optimističtější, státu nedůvěřuje čtvrtina dotazovaných. Na druhou stranu plně na stát spoléhají jen tři procenta lidí z této věkové skupiny.
„Mladá generace si pravděpodobně uvědomuje, že stát vynakládá na důchody stále více peněz, ztráty správy sociálního zabezpečení se prohlubují a demografický vývoj situaci také nepomáhá. Počet lidí, kteří budou pracovat na jednoho důchodce, bude v budoucnu klesat. Pesimismus mladších generací může být proto zcela oprávněný,“ uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Pouze 26 procent respondentů v Česku věří, že se o ně stát bude schopen alespoň do určité míry v důchodu postarat. Téměř čtvrtina přesto očekává, že státní důchod bude tvořit většinu jejich finančního zabezpečení. I zde však důvěra ve stát s věkem výrazně klesá. U vlastních úspor je situace opačná a mladší respondenti se na ně spoléhají výrazně více než ti starší.
Žádný finanční polštář na důchod nemá a ani ho neplánuje téměř každý desátý Čech. Na druhou stranu více než polovina dotázaných si bude přilepšovat k důchodu penězi z penzijního spoření a zhruba stejný podíl lidí plánuje využívat prostředky z investic nebo dlouhodobého investičního produktu DIP. Přibližně čtvrtina respondentů spoléhá na výnosy z nemovitostí. Poměrně vysoký podíl, téměř polovina, si chce ke státnímu důchodu přilepšovat úsporami v hotovosti nebo z běžného či spořicího účtu.
Češi si plánují přilepšovat k důchodu z vlastních zdrojů, nejčastěji, 53 procent, z penzijního připojištění. Z naspořené hotovosti nebo úspor na běžném či spořicím účtu chce čerpat 48 procent dotázaných. Peníze z investic plánuje v penzi využívat 35 procent respondentů. Zdroje z DIP chce čerpat 17 procent a na zajištění nemovitostmi a výnosy z nich spoléhá 24 procent dotázaných.
Největší podíl respondentů, 29 procent, uvádí, že na důchod spoří do tisícikoruny měsíčně. Mezi 1000 až 2500 korun měsíčně spoří čtvrtina, více než 5000 korun jich zvládne odkládat šest procent. Nijak na důchod nespoří 16 procent lidí, 12 procent spoří nepravidelně a různé částky.
