Aktualizováno 14. 11. 2025 ve 14:00 o přehled hlasování českých europoslanců
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů ČTK velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale tento týden v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i dnes na plenárním zasedání EP v Bruselu.
Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.
Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.
Hladíka i premiéra Petra Fialu následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.
„Dnes schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o 90 procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ uvedla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP. „Zásadní je, že cíl není vytesán do kamene: pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné jej upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ dodala.
Nový klimatický cíl naopak odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Když se na to podíváte v kontextu, tak neustále schvalujeme úpravy toho, co se tady udělalo v posledních pěti letech,“ řekl Krutílek ČTK. Politika se podle něj musí dělat rozumně. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl a akorát se střílíme do vlastní nohy,“ dodal. Podobné je to podle něj i s cílem 2040, u kterého bude třeba za pár let opět dělat podobné úpravy.
Nový klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. „Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen,“ uvedla česká europoslankyně. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly. Jde podle ní o přijatelný kompromis.
