Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal výrazným politickým tématem. Odborníci, které oslovila ČTK, připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR uvedl, že Česká republika má v evropském kontextu výjimečné postavení. Islám tady historicky prakticky nepůsobil a dnešní muslimská menšina je podle něj poměrně dobře integrovaná.
Migrace do Československa v 60. až 80. letech 20. století se navíc uskutečňovala jinak než na Západě. Přicházeli převážně vysokoškolští studenti z arabských zemí, kteří se zde podle něj často uplatnili profesně, založili rodiny a zapojili se do společnosti. „Vzdělání migrantů je pro integraci zásadnější než jejich náboženství,“ dodal.
Na rozdíl od toho čelily západoevropské země podle Ostřanského výraznějším integračním problémům. Francie řeší důsledky masové migrace už od meziválečného období a Německo přijalo statisíce dělníků z Turecka s nižším sociálním zázemím. Dřívější otevřenost evropských států umožnila podle něj i vstup osob pronásledovaných za extremistické aktivity, což později komplikovalo veřejnou debatu.
Podle Zory Hesové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se v západních zemích po útocích v září 2001 začal islám spojovat s válkou proti terorismu a migračními vlnami. Rozmanité skupiny přistěhovalců se tehdy začaly označovat jednotně jako muslimové, což podle ní zneviditelnilo různorodost komunit a učinilo z islámu politické téma.
Migrační krize v Evropě, která vrcholila před deseti lety, byla důsledkem válečných konfliktů, politické nestability a humanitárních katastrof především v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a Africe, míní expertka. Do Evropy přicházely statisíce lidí hledajících ochranu. Krize podle ní zároveň posílila polarizaci názorů veřejnosti.
„Současně rostla viditelnost islámské přítomnosti a s druhými generacemi v Evropské unii narozených lidí rostou také požadavky na uznání a rovnost, spory o kompatibilitu kolektivních požadavků se správním systémem, nastaveným na jiný typ religiozity,“ uvedla Hesová. Dodala, že také rostla krajně pravicová reakce, která problém migrace a obecně dopadů globalizace spojovala právě s viditelností islámu.
Oba odborníci se vymezují vůči zjednodušování souvisejícímu s radikalismem. Ostřanský připomíná, že extremisté tvoří jen malou podmnožinu islamistů. Podle Hesové se většina věřících staví proti násilí.
Na světě žije přibližně 1,57 až 1,65 miliardy muslimů, což z islámu činí druhé největší náboženství světa po křesťanství. V České republice je islám minoritním náboženstvím.
