Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová 17. listopadu představila v Dolní sněmovně plán největší reformy azylové politiky za moderní dobu – dočasný status uprchlíků, přísnější posuzování rodinných vazeb a možnost vízových sankcí proti státům, které nepřijímají zpět své občany.
Aktualizováno 17. listopadu ve 23:40.
Ve svém večerním vystoupení v Dolní sněmovně ministryně vnitra Shabana Mahmoodová nastínila podobu chystaných změn, které vláda označuje za nejzásadnější zásah do azylového systému za moderní dobu. Nešlo o jednání kabinetu ani o legislativní návrh, ale o politické prohlášení; samotný návrh zákona má být předložen až v roce 2026.
„Tato země má hrdou tradici poskytovat útočiště lidem prchajícím před nebezpečím, ale naše štědrost přitahuje migranty přicházející nelegálně přes kanál. Tempo a rozsah migrace vytvářejí obrovský tlak na místní komunity,“ citoval ministryni 15. listopadu deník Guardian.
Podle představených materiálů mají změny zahrnovat užší výklad článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jenž upravuje právo na rodinný život, a také úpravu postupu soudů tak, aby více zohledňovaly veřejný zájem a bezpečnost. Součástí balíčku je rovněž omezení počtu odvolání na jedno a ukončení takzvaných žádostí podaných na poslední chvíli, které dnes často blokují deportace.
Britská vláda zdůraznila, že v Úmluvě zůstane, ale prosazuje užší výklad článku 8, který se týká práva na rodinný život. Mahmoodová konstatovala, že se toto ustanovení „uplatňuje způsobem, který má zmařit vyhoštění těch, kteří podle našich imigračních pravidel nemají právo být v této zemi“.
Podle představených materiálů má být právo na rodinný život omezeno pouze na nejužší rodinné vazby – zejména na vztah rodiče a dítěte. Změny mají také upravit postup soudů tak, aby při rozhodování více zohledňovaly veřejný zájem a bezpečnost. Součástí balíčku je rovněž omezení počtu odvolání na jedno a ukončení takzvaných „žádostí podaných na poslední chvíli“, které v současnosti často blokují deportace.
„Jedná se o morální misi,“ uvedla Mahmoodová v parlamentu. Dodala, že současný systém vytváří „temný chaos“, který „trhá zemi na kusy“, a že je nutné obnovit důvěru veřejnosti, přičemž Spojené království zůstane v Evropské úmluvě o lidských právech.
Britská vláda zároveň oznámila, že připravuje i další kroky směřující k výrazně tvrdšímu prosazování azylové politiky.
Premiér Keir Starmer uvedl, že chystané změny mají „zastavit nekonečné odvolávání, zabránit žádostem podaným na poslední chvíli a urychlit vyhošťování těch, kteří nemají právo v zemi zůstat“.
Kabinet také varoval, že uvalí vízové sankce na Angolu, Namibii a Demokratickou republiku Kongo, pokud tyto státy nebudou přijímat zpět své občany, kteří do Británie dorazili nelegálně nebo se dopustili trestné činnosti. Podle informací britských médií byl návrh vízových sankcí inspirován postupy uplatňovanými v USA během administrativy Donalda Trumpa.
„V Británii se dodržují pravidla. Když jsem řekla, že budou následovat sankce pro státy, které nebudou přijímat zpět své občany, myslela jsem to vážně. Můj vzkaz zahraničním vládám je jasný: přijměte své občany zpět, nebo přijdete o výsadu vstupu do naší země,“ prohlásila Mahmoodová.
Dalším navrhovaným opatřením je zavedení technologie pro automatické ověřování věku žadatelů o azyl pomocí systému na odhad věku z obličejových znaků. Podle vlády má tato technologie zabránit zneužívání dětských procedur dospělými žadateli a urychlit posuzování případů.
Británie 15. listopadu uvedla, že se chystá změnit uprchlický status v oblasti imigrace na dočasný a zároveň čekací dobu na trvalé usazení zvýšit na 20 let, což představuje nejvýznamnější přepracování azylové politiky ve Spojeném království za poslední roky. Uznaná ochrana má být nově udělována pouze na dva a půl roku s pravidelným přezkumem; pokud bude domovská země považována za bezpečnou, status bude zrušen.
V pokusu zmírnit rostoucí kritiku ze strany populistické strany Reform UK, která prosazuje přísnější imigrační agendu, zpřísnila labouristická vláda Británie svou imigrační politiku, zejména v případě nelegálních přeplaveb malými čluny z Francie.
Britská vláda uvedla, že bude následovat přístup Dánska, které má jedny z nejpřísnějších imigračních politik v Evropě. Ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že cílem britské reformy je tato opatření dorovnat a v některých oblastech i překonat.
The UK Home Office, tamní ministerstvo vnitra, informovalo v prohlášení vydaném pozdě v sobotu, že zákonná povinnost poskytovat vybraným žadatelům o azyl podporu, včetně ubytování a týdenních příspěvků, bude v rámci nových změn zrušena. Resort vedený Mahmoodovou sdělil, že změny politiky se budou vztahovat na žadatele o azyl, kteří jsou schopni pracovat, ale rozhodnou se tak nečinit, a také na každého, kdo poruší zákon. Přednost při podpoře hrazené z daní má mít ta část žadatelů, která nejprve přispívá ekonomice a místním komunitám.
Dánsko uděluje žadatelům o azyl dočasná povolení k pobytu, obvykle na dva roky, po jejichž uplynutí musí znovu požádat o prodloužení. Pokud je jejich domovská země považována za bezpečnou, mohou být žadatelé o azyl repatriováni a jejich cesta k občanství se může rovněž prodloužit.
Ochrana pro uprchlíky by podle ministerstva vnitra „nyní byla dočasná, pravidelně přezkoumávaná a rušená“, pokud bude domovská země uprchlíka považována za bezpečnou.
„Náš systém je obzvlášť štědrý ve srovnání s jinými evropskými státy, kde jste po pěti letech v podstatě automaticky usazeni v této zemi. To změníme,“ řekla Mahmoodová v neděli ve vysílání Sky News.
Nové změny by vyžadovaly, aby byl uprchlický status přezkoumáván každé dva a půl roku během „mnohem delší cesty k trvalému usazení v této zemi trvající dvacet let“, dodala.
Více než 100 britských neziskových organizací napsalo Mahmoodové dopis, v němž kritizovaly tvrdší vládní přístup k imigraci, vyzvaly ji, aby „ukončila označování migrantů za viníky a předváděcí politiky, které pouze škodí“, a obvinily tyto kroky z podněcování násilí a rasismu.
Na návrhy reagovala také organizace Scottish Refugee Council, podle níž mohou plánované změny – včetně dočasného statusu, zpřísnění pravidel pro slučování rodin a omezení využití článku 8 – výrazně proměnit britský azylový systém. Její ředitel Sabir Zazai podotkl, že je možné mít „pevná a spravedlivá pravidla, aniž by se ztratila lidskost vůči lidem hledajícím ochranu“.
Imigrace se podle nedávných průzkumů dostala před ekonomiku jako nejvýznamnější obava britských voličů. V říjnovém průzkumu Ipsos uvedlo 47 procent voličů, že nejdůležitějším tématem je imigrace, zatímco 33 procent označilo za hlavní problém ekonomiku. Během léta propukly před hotely, které ubytovávaly žadatele o azyl z peněz daňových poplatníků, protesty.
Celkem 109 343 lidí požádalo ve Spojeném království o azyl v roce končícím v březnu 2025; představuje to nárůst o 17 procent oproti předchozímu roku a o 6 procent více než předchozí maximum 103 081 z roku 2002.
Britská vláda se podle Mahmoodové bude snažit nabídnout více „bezpečných a legálních“ cest pro žadatele o azyl a dodala, že Británie by měla hrát roli v pomoci těm, kteří prchají před nebezpečím.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
