Dustin Bass

18. 11. 2025

Trvalost ideologické lži Daniela J. Mahoneyho přináší v jedenácti esejích průvodce sociálním a politickým rozvratem, který způsobuje „ideologický fanatismus“.

Daniel J. Mahoney, jeden z nejvýznamnějších žijících konzervativních literátů, sestavil novou esejistickou knihu s nekompromisním zaměřením na smrtonosné důsledky tolerování – a tím i posilování – „ideologického fanatismu“.

Mahoney už dlouho upozorňuje na díla myslitelů, kteří se vzepřeli „ideologickému despotismu“, jako byli Alexandr Solženicyn a Václav Havel, nebo kteří před jeho vzestupem varovali, jako filozofové Roger Scruton a Raymond Aron. Mahoney patří mezi jejich moderní nástupce a jeho rozsáhlá práce ho postavila do přední linie intelektuálního boje. Jeho nejnovější kniha Trvalost ideologické lži: Totalitní impulz tehdy a dnes, vycházející v angličtině, se vydává napříč více než dvěma stoletími revolučních otřesů.

Autor jasně popisuje jediný základní důvod, proč moderní revoluce, které slibovaly svobodu a prosperitu, nakonec nenaplnily ani jedno, a naopak obojí zničily. V případě Francouzské revoluce, ruské revoluce, nástupu komunismu v Kambodži a v Číně, vzestupu nacismu v Německu a dalších hnutí byl tímto důvodem „ideologický klam“ – nepřirozená představa, že je možné změnit samotnou lidskou povahu.

Toto evangelium násilí lidé buď bezvýhradně přijali, anebo jim bylo spíše brutálně nacpáno do hrdla i s navijákem. Mahoney však ukazuje, že příliš často existovala i dobrovolná ochota takovým lžím uvěřit – buď ze snahy zlepšit vlastní postavení, nebo alespoň z touhy zhoršit postavení souseda. Jak cituje jednoho francouzského „aristokrata, který se stal revolucionářem“: „Buď mým bratrem, nebo tě zabiju!“

Dovolit lži, aby zakořenila

Největší nebezpečí však podle Mahoneyho nespočívá v samotné lži. Ideologická lež není ničím, pokud jí lidé neuvěří. Sama o sobě je jen pošetilým pokusem po větru dědit. Ve všech esejích se ukazuje, že skutečnou hrozbou pro společnost se stává lidská víra motivovaná politickým či společenským ziskem. A – což bývá rozhodující – lež se šíří tehdy, když ti, kdo jí nevěří, proti ní neřeknou ani slovo. Přikyvování lži navzdory vlastnímu nesouhlasu stálo ve 20. století mnoho bolesti a životů v zemích, jako bylo Německo nebo Sovětský svaz.

Muž s dlouhým vousem a zdviženou paží hovoří na pódiu během veřejného vystoupení v roce 1975. (Library of Congress)
Na jednoho Alexandra Solženicyna připadaly desítky sovětských spisovatelů, kteří se klaněli Kremlu. (Library of Congress)

Právě toto morální selhání Solženicyn – jehož Mahoney celý život zkoumá – pojmenoval ve svém posledním dopise sovětskému lidu po svém vyhoštění. Vyzval lidi, aby „nežili ve lži“ – větu, kterou Mahoney ve své knize esejí často připomíná. Byla to prostá výzva, ale vyžadovala morální odvahu a vytrvalost. V Mahoneyho jedenácti esejích tato výzva stojí v centru jeho poselství Americe i Západu obecně.

Jak bojovat proti lži

Mahoney ukazuje, že během posledního desetiletí byla Amerika zaplavena ideologickými nepravdami. Lžemi tak absurdními, že by se podle autora snad i Josif Stalin pousmál nad jejich směšností. Jak Mahoney připomíná už na začátku knihy, proti ideologické lži nelze bojovat „ideologickou reakcí“. Je třeba využít „praktický rozum a aplikovanou politickou filozofii“. Doporučuje proto učit se od „nejlepších kritiků totalitní lži, zvláště těch, kteří žili za železnou oponou a viděli v ideologii prolhaný útok na slušnou politiku a lidskou duši“.

Právě zničení lidské duše je podle něj v sázce. Jakmile padne ona, padne i společnost – a nic nás už neochrání před tím, abychom se stali „oběťmi a kati“ a propadli chaosu, který tak jasně známe z revolučních dějin.

Mahoney vypočítává, jak byly americké instituce – média, školství i federální vláda – pohlceny ideologií. Poslední a nejmocnější linií odporu je podle něj „každý slušný Američan“. Jako někdo, koho hluboce inspirovala Solženicynova intelektuální poctivost a morální statečnost, i Mahoney vyzývá, abychom „nežili ve lži“. Je třeba si připomínat, navzdory tomu, co „lež“ tvrdí, že „lidé mají přirozenost“. A jak Mahoney dodává, „zapomínáme na tuto elementární pravdu na vlastní nebezpečí“.

Jenže to byly velké národy. Dokonce říše, které podlehly „trvalosti ideologické lži“. Je tedy opravdu tak jednoduché lež prostě odmítnout? Samotný akt odmítnutí může být jednoduchý. Ale vyrovnat se s následky už nikoli. Je třeba připomenout – a Mahoney to výslovně zdůrazňuje –, že odmítnutí lži, a tím spíš její přímé zpochybnění, s sebou nese trest. V uplynulém desetiletí v Americe i obecně na Západě skončily kariéry, lidé byli uvězněni a životy se rozpadly. Taková bývá někdy cena za to, že člověk „stojí v pravdě“. Ve srovnání s tím však bledne alternativa: uvěřit lži nebo jí dovolit, aby metastázovala.

Následky víry v lež

„Úmyslné popírání pravdy a nepravdy, dobra a zla, ctnosti a neřesti, chápaných jako základní odlišnosti zakořeněné ve struktuře reality,“ píše Mahoney, „nevyhnutelně vedou k úplnému podvrácení všech hodnot lidského života: svobody, intelektuálního života, zdravé politiky i morálního úsudku. Lidé jsou bytosti morální i politické, a popření těchto pravd nezruší morální fenomény – pouze je zdeformuje nebo odsoudí k ochuzené, téměř zombie připomínající existenci.“

Odmítání pravdy tak podle autora vede k opakování nejtemnějších momentů 19. a 20. století. A stejně jako v minulých dvou stoletích mnozí ignorovali varovná slova Edmunda Burkeho, Fjodora Dostojevského či C. S. Lewise (všichni se v knize objevují), i dnes je ignorujeme na vlastní riziko.

Trvalost ideologické lži je podle Mahoneyho stručným kurzem dějin života pod totalitarismem – a zároveň výukou pomalého, promyšleného a odvážného způsobu, jak se z takového břemene vymanit. Vedle této historie autor nabízí i krátké shrnutí vlastní zkušenosti se současnou „ideologickou lží“, která je šířena především elitami krajní levice, jež dovedly k dokonalosti instrumentalizace rasy a genderu navzdory absurditě mnoha svých tvrzení. Boj za „svobodu, intelektuální život, zdravou politiku a morální soudnost“ zdaleka nekončí. Jde o zápas s „totalitním impulzem“, který se bude i nadále v různých a děsivých podobách vracet a zase ustupovat, tak jako vždy. „Musíme,“ varuje Mahoney, „odporovat, ale nenapodobovat.“ Bylo by moudré udržovat Mahoneyho slova – i ta dříve připomenutá – živá a přítomná.

Trvalost ideologické lži: Totalitní impulz tehdy a dnes
Daniel J. Mahoney
Encounter Books, 15. dubna 2025
Pevná vazba, 168 stran

Jaká témata z oblasti umění a kultury byste uvítali v našem zpravodajství? Náměty a podněty posílejte na adresu features@epochtimes.nyc

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Dvojí metr roku?“ reagoval Nacher na výzvu Milionu chvilek

Odmítavý postoj prezidenta k Filipu Turkovi coby ministrovi podpořila i výzva Milion chvilek za demokracii. Poslanec Patrik Nacher poukázal na dvojí metr "chvilek", když vzpomněl na podobnou situaci z dob prezidenta Miloše Zemana.

Vláda by měla vzniknout několik dnů po jmenování Babiše. Hlasování o důvěře bude asi 13. ledna

Jmenování vlády ANO, SPD a Motoristů by se podle předsedy SPD mělo odehrát do několika dní po jmenování Andreje Babiše premiérem, tedy po úterý 9. prosince. Hlasování Sněmovny o důvěře by mohlo být 13. ledna.

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení nového zákazu propagace komunismu

Ústavní soud odmítl návrh neparlamentní Komunistické strany Československa na zrušení části trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Obsahem návrhu se kvůli neoprávněnosti ani věcně nezabýval.

Polský Ústavní soud jednomyslně rozhodl o zákazu Komunistické strany Polska

Polský Ústavní soud označil cíle i činnost Komunistické strany Polska za protiústavní. Rozhodnutí přichází v době širší debaty o zločinech komunismu a současných stanoviscích evropských států k této ideologii.

Bílý dům v klíčovém dokumentu varoval Evropu před „udušením regulacemi“. Chce, aby znovu nabyla sebevědomí

Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v nové Národní bezpečnostní strategii kromě jiného povzbuzuje Evropu k většímu sebevědomí, národnímu vlastenectví a snižování regulací.

Čínské stínové impérium: globální lídr v obchodování s lidmi

Čína provozuje rozsáhlý systém obchodování s lidmi zahrnující únosy dětí, nucenou práci, prodej žen za účelem nucených sňatků i systematické odběry orgánů u vězňů svědomí. Praktiky mají státní krytí, mezinárodní přesah a přímou vazbu na politickou represi.

Brusel obvinil Muskovu síť X z porušení pravidel, dal jí pokutu 120 milionů eur

Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X za porušení DSA. Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Komise to dnes uvedla ve svém tiskovém sdělení.

Vše o doplňcích stravy – rozhovor s odbornicemi ze Státního zdravotního ústavu

Je opravdu potřeba brát doplňky stravy? Lze se jimi předávkovat? Které vitamíny a minerály chybí dětem a které seniorům? Proč je dobré konzultovat užívání doplňků s lékařem?

Fotografie: Nejkrásnější snímky oceánu od vítězů soutěže „Ocean Photographer of the Year 2023“

Nejlepší fotografie oceánů z roku 2023 ukazují krásu i zranitelnost moří. Soutěž Ocean Photographer of the Year upozorňuje na nutnost ochrany oceánů.