Každých 10 minut je na světě zavražděna jedna žena svým partnerem nebo mužským členem rodiny, přičemž v Evropské unii (EU) denně zemřou v průměru téměř dvě ženy rukou partnera nebo expartnera.
Podle průzkumu EU z roku 2024 zažilo fyzické nebo sexuální násilí od partnera přibližně 18 procent žen, zatímco až 32 procent čelilo psychickému násilí. Jde o přibližně 62 milionů žen. EU se tomuto problému věnuje již mnoho let prostřednictvím legislativy, kampaní a mezinárodních dohod.
Istanbulská úmluva
Základem boje proti tzv. genderově podmíněnému násilí v EU má být Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známá jako Istanbulská úmluva.
Tato dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2014, je první právně závaznou mezinárodní smlouvou specificky zaměřenou na prevenci násilí, ochranu obětí a postihování pachatelů. Zahrnuje širokou škálu opatření, včetně sběru dat, zvyšování povědomí, kriminalizace forem násilí, jako je sexuální obtěžování či nucené sňatky, a zajištění podpory pro oběti – od specializovaných služeb až po azylová zařízení.
Evropská komise v rámci své strategie rovnosti pohlaví na roky 2020–2025 potvrdila závazek ratifikovat úmluvu na úrovni EU s cílem posílit koordinaci a monitorování její implementace.
Úmluvu podepsaly všechny členské státy EU, ale ratifikovalo ji pouze 22 z 27 zemí. Bez ratifikace nemá smlouva právní sílu a státy jí nejsou vázány. Neučinily tak Bulharsko, Česko, Maďarsko, Litva a Slovensko. Kritici v těchto zemích se vymezují vůči konceptu „genderu“ jako sociálního konstruktu, který se v Istanbulské úmluvě uvádí. Podle odpůrců to přesahuje rámec boje proti násilí a otevírá to dveře ideologickým změnám, což kritici vnímají jako ohrožení tradiční rodiny a hodnot.
Lexmannová odsoudila surogátní mateřství
23. října se v Evropském parlamentu rozproudila emotivní debata o násilí na ženách a dívkách, včetně zneužívání mateřství. Europoslanci představili široké spektrum pohledů – od historických úspěchů EU až po ostrou kritiku surogátního mateřství, migrace či patriarchátu.
Eurokomisař Dan Jörgensen připomněl historický úspěch – první evropskou směrnici proti násilí na ženách a přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Naproti tomu však zazněly hlasy proti surogátnímu mateřství jako „modernímu otroctví“, přičemž otázka surogátního mateřství není předmětem Istanbulské úmluvy.
Slovensko v této souvislosti stojí za pozornost tím, že jako jediná země EU má explicitní zákaz komerčního surogátního mateřství zapsaný přímo v ústavě. Surogátní mateřství znamená, že žena – náhradní matka – donosí a porodí dítě pro jiný pár. Tento proces, který má pomoci při řešení neplodnosti, je v různých zemích právně upraven odlišně. Na Slovensku je nelegální, protože tamní zákon o rodině uvádí, že matkou je žena, která dítě porodila, a dohody v rozporu s tím jsou neplatné.
V České republice náhradní mateřství výslovně zakázáno není – na rozdíl od Slovenska však momentálně postrádá jakoukoliv právní úpravu. Platí stejná zásada jako na Slovensku: matkou je vždy žena, která dítě porodila, a smlouvy o surogaci jsou neplatné a nevymahatelné. Komerční forma navíc může být posouzena jako trestný čin obchodování s lidmi. Nové směrnice EU proti násilí na ženách a obchodování s lidmi explicitně označují vykořisťování surogacie za formu traffickingu – Česko je musí promítnout do práva do roku 2027, což urychlí dlouho očekávanou regulaci.
„Surogátní mateřství je byznys, který nezná ani etické, ani geografické hranice. Žena je v něm ponížena na úroveň pronajatých reprodukčních orgánů a dítě na zboží na objednávku,“ uvedla v plénu slovenská europoslankyně Miriam Lexmann.
Také připomněla, že díky Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH) se zákaz surogátního mateřství dostal do slovenské ústavy. Zároveň vyzvala EU, aby „urychleně konala“ a stala se lídrem v ochraně lidské důstojnosti. „Zacházení s dítětem jako se zbožím a vykořisťování žen je globální problém. Pokud chceme být lídry v ochraně lidských práv a lidské důstojnosti, Evropská unie musí urychleně jednat,“ dodala.
Lucia Yarová upozorňuje na jiný typ násilí, a to politické: „Krajní pravice kriminalizuje kontrolu žen nad vlastním tělem, odebírá finance na ženské zdravotní programy a označuje feminizmus za antimužský či protirodinný.“
Nevole v Pobaltí
V říjnu lotyšský parlament hlasoval pro vystoupení z Istanbulské úmluvy, čímž by se Lotyšsko stalo prvním členským státem EU, který by ji opustil.
Stalo se tak jen rok po ratifikaci v listopadu 2024. Lotyšští poslanci to odůvodnili tvrzením, že dokument podporuje takzvané „genderové“ teorie. Odstoupení od úmluvy iniciovala opozice, ke které se připojila i jedna koaliční strana.
Když prezident země Edgars Rinkēvičs nepodepsal návrh zákona o odstoupení od úmluvy, parlament následně rozhodl, že diskusi o možném odstoupení odloží o jeden rok.
Rinkēvičs zároveň vyzval, aby země nejprve přijala zákon na ochranu žen, a teprve poté uvažovala o odstoupení od úmluvy. Premiérka Evika Siliņová odložení diskuse přivítala a označila ho za „vítězství demokracie, právního státu a práv žen“.
Směrnice je přímo závazná pro členské státy
Evropský parlament se tématu násilí páchaného na ženách věnuje již od roku 2009 prostřednictvím několika rezolucí, v nichž vyzýval k legislativním opatřením. Snahy vyvrcholily přijetím první evropské směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí (Směrnice EU 2024/1385), kterou parlament schválil 24. dubna 2024 a Rada EU 7. května 2024.
Tato směrnice zavádí minimální standardy na úrovni EU, včetně kriminalizace sexuálního obtěžování, kybernetického násilí, nucených sňatků a poškozování ženských pohlavních orgánů. Členské státy mají tři roky na její transpozici do národního práva.
Švédská poslankyně Arba Kokalariová z Evropské lidové strany v rozpravě zdůraznila, že „je čas přejít od slov k činům a zastavit genderově podmíněné násilí“.
„Jsem velmi ráda, že EU konečně podniká potřebné kroky pro bezpečnost a základní svobody žen v Evropě. Po takřka deseti letech tlaku ze strany Evropského parlamentu ratifikace Istanbulské úmluvy zvýší standardy v boji proti genderově podmíněnému násilí a jeho předcházení,“ uvedla zákonodárkyně albánského původu.
Polský europoslanec Łukasz Kohut z Evropské lidové strany dodal, že genderově podmíněné násilí je největším nevyřešeným každodenním problémem v Evropě.
Kromě toho Evropský parlament označil tvrzení, že Istanbulska úmluva „prosazuje genderové teorie“, za šíření mýtů a vyzval k jeho ukončení. Rada Evropy opakovaně potvrdila, že úmluva se zaměřuje výlučně na ochranu před násilím, nikoli na ideologické změny.
Na rozdíl od Istanbulské úmluvy, která je „pouze“ mezinárodní smlouvou, přijatá směrnice je přímo závazná pro všechny členské státy a poprvé kriminalizuje na evropské úrovni také kybernetické násilí, nevyžádané sdílení intimních záběrů či nucenou sterilizaci. Plná implementace však závisí na jednotlivých členských státech.
Původní článek byl doplněn o informace vztahující se k České republice.
–etsk–
