Sexuální zločinci by měli mít doživotní zápis v evidenci, který jim má zamezit v práci s dětmi. Zástupci všech sněmovních stran se na tom dohodli na dnešním jednání, které svolal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Pachatelé méně závažných sexuálních činů s tresty do pěti let vězení pak mají mít zápis v certifikátu po dobu 15 let od vykonání trestu, sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Předchozí ministerský návrh lhůt, jenž počítal s dřívějšími výmazy zápisů, ostře kritizovali představitelé Pirátů i ANO.
„Došlo ke shodě všech přítomných zástupců na základních parametrech a lhůtách. Další jednání se uskuteční v následujících týdnech,“ popsalo ministerstvo na síti X dnešní schůzku. Certifikát se má stát formou pozměňovacího návrhu součástí vládních změn trestněprávních předpisů, které ve Sněmovně prošly prvním čtením. Podle Řepky je nyní na jednotlivých účastnících setkání, aby aktuální návrh projednali ve svých klubech.
„Brutální sexuální predátoři budou zapsáni v dětském certifikátu doživotně a nebudou moci už nikdy pracovat s dětmi. Ti, kteří budou odsouzení podle paragrafů s nižší trestní sazbou, budou mít zápis a zákaz na 15 let. Do evidence spadnou i ti, kteří týrají či zneužívají jim svěřené osoby,“ shrnula na X dnešní dohodu předsedkyně sněmovního podvýboru pro problematiku sexuálního násilí Taťána Malá (ANO). Označila to za kompromis s ministrem s tím, že „by šla ještě dál“.
Opoziční Piráti počátkem ledna upozornili na to, že podle původního návrhu ministerstva by typický pachatel zneužívání dětí by mohl pracovat s dětmi už po pěti letech od odsouzení. „Odsouzení pachatelé zneužívání dětí by se neměli o tuto práci znovu ucházet,“ zdůraznil dnes znovu šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Mluvčí ministerstva k dnešnímu jednání doplnil, že v evidenci se objeví pachatelé s tresty zaznamenanými v rejstříku od roku 2005. Předchozí zápisy totiž podle něj vykazují chybovost.
Ministerstvo při návrhu původních lhůt vycházelo ze studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, inspirovalo se i lhůtami stanovenými pro zahlazení odsouzení. V závislosti na výši trestu stanovilo lhůty pro uvedení záznamu v evidenci na 30, 20, deset nebo pět let od vykonání, promlčení či prominutí trestu, případně na tři roky od uplynutí zkušební doby podmíněného trestu. Po kritice uvedlo, že návrh byl úřednický, prozatímní a pracovní.
