Ukrajina bude na začátku příštího roku potřebovat další velkou finanční dotaci na chod země zasažené válkou s Ruskem. A zatímco ekonomiky států EU zrovna nekvetou a nechtějí se na na úvěru podílet či za něj ručit, Evropská komise (EK) se obrátila s žádostí o záruku na 140 miliardový úvěr přímo na Evropskou centrální banku (ECB), čímž obešla rozhodovací proces.
Co předcházelo žádosti EK o záruky ECB
Protože je v současné době obtížné vytyčenou částku získat od evropských států přímo, či poskytnout úvěr z rozpočtu EU, přišla Evropská komise nejprve s návrhem, že se k půjčce využijí zmrazená ruská centrální bankovní aktiva. Odhaduje se, že tyto rezervy činí 250 miliard eur. (EU dosud přistupovala pouze k úrokům ze zmrazeného ruského majetku, ale samotný majetek zůstával nedotčený. Z těchto úroků již EK financovala projekty na podporu Ukrajiny v hodnotě 1,6 miliardy eur.)
Problém však nastal v tom, že Belgie, která spravuje většinu těchto prostředků prostřednictvím depozitní skupiny Euroclear, se obávala možných důsledků a požádala státy EU o závazek, že budou Belgii ručit za případné škody nesplácení úvěru.
Předseda belgické vlády Bart De Wever ve čtvrtek 23. října v Bruselu uvedl, že nebude souhlasit s řešením využití aktiv, které navrhuje Komise, „dokud nebudou splněny tři podmínky“.
Zaprvé, ostatní členské státy EU by musely Belgii zajistit úplné sdílení rizika ohledně odpovědnosti. Jinak by bylo riziko Belgie příliš vysoké v případě soudních žalob. Dále De Wever požadoval časově neomezené záruky členských států, že se všechny země budou podílet na odpovědnosti, pokud bude nutné peníze vrátit. A ve finále muselo být dle belgického premiéra rozhodnutí o zmrazeném ruském majetku přijímáno společně všemi státy.
Evropská komise žádá přímo Evropskou centrální banku
Protože státy EU Belgii tyto záruky prozatím neposkytly, nastala patová situace, kterou se pokusila Evropská komise vyřešit způsobem, který podle některých expertů „překročil“ její pravomoci.
Komise se obrátila přímo na ECB, aby poskytla záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu. ECB by se tak stala věřitelem poslední instance, poskytovatelem nouzového úvěru v krajní situaci, pro Euroclear Bank, úvěrovou divizi belgické instituce, kde jsou uložena ruská aktiva v depozitáři cenných papírů. Přičemž Ukrajina by dle EK splácela úvěr pouze v případě, že Rusko bude souhlasit s válečnými reparacemi.
ECB však dle Financial Times dospěla k závěru, že návrh Evropské komise je v rozporu s jejím mandátem.
Interní analýza ECB údajně dospěla k závěru, že návrh Komise by byl rovnocenný poskytování přímého financování vládám, protože centrální banka by tím pokrývala finanční závazky členských států. Tato praxe je ve smlouvách EU zakázána, protože má za následek vysokou inflaci a ztrátu důvěryhodnosti centrálních bank.
Důsledky mírové dohody
Spojené státy americké ve stejné době tlačí na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Belgie se podle ČTK obává, že potenciální mírová dohoda uzavřená mezi Washingtonem a Moskvou by mohla negovat sankce EU a přinutit Euroclear, aby peníze okamžitě vyplatil.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil nedělní jednání s ukrajinskými představiteli na Floridě o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině za velmi produktivní. Nicméně podle tiskových agentur upozornil, že ještě je zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov pokládá rozhovory za produktivní a úspěšné. Rozhovory trvaly podle agentury AP zhruba čtyři hodiny.
„Je zde zde mnoho proměnných a samozřejmě je zde zapojena i další strana, která bude muset být součástí rovnice,“ řekl novinářům Rubio a připomněl, že americký vyjednávač Steve Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.
