Jak střevní bakterie ovlivňují energii, chutě a tělesnou hmotnost

Střevo se ale také může do určité míry „přetvořit“ a s ním i náš metabolismus. Kromě samotného trávení potravy působí biliony mikrobů žijících ve střevech jako druhý trávicí orgán: vysílají chemické signály, které ovlivňují způsob, jakým tělo hospodaří s energií, reguluje zánět a pracuje s inzulinem. Pokud dojde k narušení střevní rovnováhy, tyto procesy se rozkolísají – a tím se otevírá cesta k přibírání na váze, výkyvům energie či rozvoji chronických onemocnění.

„Naše střevo se dokáže rychle přizpůsobit. Některé studie dokonce ukazují, že během pouhých dvou týdnů můžeme doplnit a změnit jeho bakteriální složení,“ uvedl pro Epoch Times Adriano dos Santos, nutriční specialista funkční medicíny a výzkumník v oblasti střevního metabolismu.

Jak střevo řídí váš metabolismus

Systematický přehled z roku 2024 publikovaný v časopise Nutrients, který vedl dos Santos, analyzoval 26 studií propojujících střevní bakterie s metabolickým syndromem – souborem stavů zahrnujících cukrovku a nezdravé hladiny cholesterolu. Závěry ukázaly, že to, co jíme, přímo ovlivňuje složení střevní mikrobioty, a že výběr stravy může metabolickému zdraví výrazně prospívat, nebo naopak škodit.

Strava podle výzkumů ovlivňuje složení střevního mikrobiomu u člověka nejméně z 20 procent. Zároveň se ukazuje, že nevhodné mikrobní pochody u lidí s metabolickým syndromem úzce souvisejí se západním typem stravování, který upřednostňuje některé mikrobní procesy na úkor jiných.

Dos Santos zdůraznil složitost i zásadní roli střevního mikrobiomu a připomněl, že aktivně formuje náš metabolismus.

Zdravé střevní bakterie pomáhají rozkládat složité sacharidy a vlákninu, kterou tělo nedokáže trávit samo, a vytvářejí prospěšné látky – především mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je butyrát. Tyto látky dodávají energii buňkám vystýlajícím tlusté střevo a dávají slinivce signál k uvolnění inzulinu, čímž pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem se rovněž vážou na receptory ve střevní stěně a spouštějí hormony, jako je glukagonu podobný peptid-1, které dále zpřesňují inzulinovou reakci a ovlivňují vnímání hladu a sytosti.

„Mikrobiom opravdu ovlivňuje, jak si naše tělo vybírá, zda energii uloží, nebo ji využije,“ uvedl dos Santos.

Kromě zpracování živin střevo také ovlivňuje zánět – zásadního narušitele metabolismu. Nerovnováha střevních bakterií může poškodit střevní výstelku, takže toxiny a zánětlivé látky snadněji pronikají do krevního oběhu. Tím se rozvíjí chronický, nízkostupňový a systémový zánět.

Střevní bakterie rovněž ovlivňují hormony, jako je ghrelin a leptin, které řídí chuť k jídlu a pocit sytosti. Některé druhy bakterií se pojí se štíhlejším tělesným typem, jiné s obezitou. Přímo tak ovlivňují chutě i množství potravy, které člověk spořádá.

Jak podpořit zdraví střev a metabolismu

Pokud jde o to, čemu se ve stravě vyhnout, studie publikovaná letos v únoru v časopise Nutrients potvrdila, že ultrazpracované potraviny střevnímu mikrobiomu výrazně škodí: snižují jeho rozmanitost a zvyšují zánět, což vede k celé řadě chronických onemocnění. Autoři studie doporučují přechod na stravu tvořenou minimálně zpracovanými, na živiny bohatými potravinami, které mohou zdraví střev obnovit.

Podle studie mapující, jak strava utváří lidský mikrobiom, mají lidé, kteří týdně snědí více než 30 druhů rostlinných potravin, znatelně pestřejší složení mikrobiomu než ti, kteří jich jedí 10 nebo méně. Tento přínos pravděpodobně souvisí s vlákninou – klíčovou živinou, která střevní bakterie vyživuje.

„Nejdůležitější téma, o němž musíme začít mluvit, je význam vlákniny,“ uvedl dos Santos.

Doporučil širokou škálu zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin.

„Všechny tyto druhy vlákniny nepřetržitě krmí důležité bakterie a zároveň snižují zánětlivé markery a pochody v těle,“ dodal.

Cílit na pět až sedm různých druhů ovoce a zeleniny denně může pomoci zajistit pestrost i rozmanitost. Například si můžete dát borůvky k snídani, k svačině mrkev, k obědu míchaný salát, odpoledne pomeranč a k večeři brokolici.

Prvním krokem k vyvážení mikrobiomu je zjistit, které typy a množství vlákniny vaše tělo dobře snáší. Poté podle dos Santose postupně zvyšujte její příjem, dokud nedosáhnete doporučených 25 až 30 gramů denně. Jednoduchou cestou je pomalé přidávání potravin bohatých na vlákninu – třeba přimíchat fazole do salátu, dát přednost quinoe před bílou rýží, nebo si během dne přidat jednu porci ovoce navíc. Takový postup umožní trávicímu systému přirozeně se přizpůsobit a najít osobní rovnováhu, která podporuje rozmanitý a zdravý mikrobiom. Příliš mnoho vlákniny najednou může způsobit nadýmání, plynatost nebo křeče.

Jednou z hlavních strategií, kterou dos Santos doporučuje, je zaplnit talíř výživnými potravinami, aby na ty nezdravé jednoduše nezbylo místo.

„Zaplnit talíř celozrnnými obilovinami, fazolemi, quinoou… pečenou zeleninou a kvalitními bílkovinami,“ uvedl.

Fermentované potraviny také podporují zdravý metabolismus ve střevě. Studie z roku 2021 zveřejněná v časopise Cell ukázala, že desetitýdenní strava bohatá na fermentované potraviny, jako jsou jogurt, kefír, fermentovaný tvaroh, kimči a kombucha, výrazně zvýšila celkovou mikrobiální rozmanitost ve střevech účastníků. Autoři studie zaznamenali snížení 19 různých zánětlivých proteinů, včetně jednoho klíčového markeru spojeného s chronickými stavy, jako je cukrovka 2. typu a metabolický syndrom.

Strava zůstává základním pilířem, ale nové výzkumy naznačují, že existují i další cesty, jak rovnováhu střev obnovit. Studie publikovaná v roce 2024 v časopise Gut Microbes zjistila, že transplantace stolice (přenos stolice od zdravého dárce, který má obnovit zdravé složení střevního mikrobiomu) zvýšila u příjemců citlivost na inzulin tím, že zlepšila složení jejich střevních bakterií. To otevírá dveře budoucím personalizovaným terapiím metabolického syndromu.

Pokud jde o probiotika, dos Santos dává přednost přístupu „nejprve jídlo“. U doplňků stravy však platí, že „čím komplexnější, tím lepší“, zejména pokud jde o pestrost bakteriálních kmenů.

Doporučil, aby každý doplněk obsahoval vysoký podíl kmenů Lactobacillus a Bifidobacterium.

Lidé s konkrétními stavy, například s cukrovkou 2. typu, mohou podle něj těžit z péče odborníka, který jim doporučí cílené kmeny a přesnější zásah.

V případě výraznějších potíží se střevem Guidry doporučuje začít s fermentovanými potravinami velmi pomalu. Začněte jen malým množstvím – třeba čtvrt lžičky tekutiny z fermentované zeleniny, jako je kysané zelí nebo kimči – aby se tělo mohlo přizpůsobit. Množství i rozmanitost zvyšujte postupně a teprve časem zařazujte i samotnou zeleninu. Tento jemný, krokový přístup podporuje zdraví střev bez nežádoucího diskomfortu.

Řešení je podle Guidryho mnohem jednodušší, než si většina lidí myslí. Doporučuje v první řadě zaměřit se na stravu, dostatečnou hydrataci, zvládání stresu, kvalitní spánek, pravidelný pohyb a čas na čerstvém vzduchu – namísto toho, aby se člověk okamžitě obracel k doplňkům nebo rychlým řešením.

„Máme tendenci si myslet, že potřebujeme sáhnout po pokročilých terapeutických metodách, místo abychom si řekli: ‚Pojďme se vrátit k základům,‘“ dodal.

–ete–