Běžné léky mohou usnadnit proniknutí škodlivých bakterií, zejména u starších či zranitelných pacientů.
Zatímco pacienti dlouho vědí, že antibiotika mohou narušit zdraví střev, vědci nyní zjistili, že i zdánlivě neškodné léky – včetně běžných přípravků na alergii, antidepresiv a hormonální léčby – mohou představovat hrozbu pro ochranné bakterie, které drží nebezpečné patogeny na uzdě.
„To může být nebezpečné pro křehké nebo starší osoby,“ uvedla v prohlášení hlavní autorka studie Lisa Maierová.
„Zcela nečekaný“ rozsah problému
Studie, nedávno zveřejněná v časopise Nature, zjistila, že 28 procent z 53 testovaných neantibiotických léků podporovalo růst škodlivých patogenů, jako je Salmonella, v laboratorních modelech, což může potenciálně vystavit miliony pacientů riziku závažných střevních infekcí.
„Rozsah toho byl naprosto nečekaný,“ uvedla Maierová. „Mnohé z těchto léků potlačují užitečné střevní bakterie, zatímco patogenní mikroby, jako je Salmonella Typhimurium, zůstávají nedotčeny.
„To vede k nerovnováze ve střevním mikrobiomu, která poskytuje patogenům výhodu.“
Ačkoli vědci neuvedli všechny testované léky, zdůraznili znepokojivé výsledky u široce předepisovaných přípravků, mezi nimiž byly klomifen (léčivo na plodnost), simvastatin (statin), floxuridin (chemoterapeutikum) a lék na alergii – všechny zvýšily riziko infekce. Antihistaminikum terfenadin vědci označili jako jeden z léků, který oslabuje přirozenou odolnost proti infekci, což u myší vedlo k rychlejšímu rozvoji onemocnění a silnějšímu zánětu způsobenému Salmonellou.
Velmi často předepisovaná antacida, jako je Pepcid a Prilosec, mohou také zvyšovat náchylnost člověka ke střevním infekcím, uvedl gastroenterolog David Purow, regionální ředitel pro gastrointestinální endoskopii v organizaci Northwell Health, který se studie neúčastnil. Podle něj je důvodem snížená kyselost žaludku, která vytváří prostředí umožňující škodlivým bakteriím přežít a množit se.
Prospěšné versus škodlivé bakterie
Vědci zjistili, že patogenní bakterie, jako Shigella flexneri a Escherichia coli – původci nemocí, mezi něž patří tyfus, průjmy a infekce močových cest – byly vůči některým lékům odolnější než prospěšné střevní bakterie. Tým vyslovil teorii, že tyto léky mohou podporovat růst patogenů tím, že brání činnosti nebo narušují prospěšné mikroby.
Například simvastatin, floxuridin a antipsychotikum chlorpromazin podporovaly růst Shigella flexneri a Escherichia coli při určitých koncentracích. Lék na astma zafirlukast se od většiny zkoumaných přípravků lišil tím, že brzdil růst Shigella flexneri, ale zároveň podporoval růst Escherichia coli.
„Ačkoli nutnost léků je nezpochybnitelná, i přípravky s údajně malým množstvím vedlejších účinků mohou, obrazně řečeno, způsobit kolaps mikrobiální ochranné bariéry ve střevě,“ uvedla Maierová.
Tato studie navazuje na předchozí výzkum, rovněž zveřejněný v časopise Nature, který ukázal, že 24 procent neantibiotických léků, včetně antivirotik, antipsychotik, léků na snížení kyselosti žaludku, chemoterapeutik a léků na snížení krevního tlaku, brzdilo růst alespoň jednoho kmene střevních bakterií běžně přítomných u zdravých lidí.
Některé léky mohou zasahovat do normálních interakcí mezi bakteriemi – buď tím, že zamezí přístupu ke živinám škodlivým zárodkům, nebo tím, že naruší schopnost prospěšných bakterií držet patogeny pod kontrolou.
Zjištění naznačují, že některé léky mohou oslabit obranné mechanismy střev a zvýšit náchylnost k infekcím – zejména u určitých skupin pacientů.
„Starší lidé, osoby s chronickými zánětlivými onemocněními, imunokompromitovaní pacienti a ti, kteří mají za sebou opakované užívání antibiotik, už tak mají menší mikrobiální rozmanitost, což je činí náchylnějšími k dalšímu narušení,“ uvedla internistka Ruvini Wijetilaka, certifikovaná lékařka společnosti Mecca Health a lékařská poradkyně VSL Probiotics, která se studie nezúčastnila.
Probiotická léčba může pomoci
Odborníci zdůrazňují, že pacienti by neměli přestat užívat potřebné léky. Podle Purowa by mohly pomoci tzv. „cílené terapie“, které obnovují zdraví mikrobiomu.
„Ať už jde o prebiotika nebo probiotika, [obojí] má potenciál pomoci,“ řekl s tím, že optimální léčba se může lišit člověk od člověka, protože poměr zdravých střevních bakterií je u každého jiný.
Vědci poznamenali, že studie měla několik omezení. Probíhala v laboratorních podmínkách mimo lidské tělo, což nemusí plně odrážet složitost prostředí lidského střeva. Navíc konkrétní testované léky a použité bakteriální komunity nemusí představovat plnou rozmanitost, která se vyskytuje v reálných podmínkách.
„Zvířecí a in vitro studie jsou neocenitelné pro identifikaci potenciálních mechanismů, ale jejich převod na lidi je složitý,“ uvedla Wijetilaka. „Lidský mikrobiom je mnohem rozmanitější a proměnlivější než mikrobiom laboratorních zvířat a je ovlivněn řadou životních a environmentálních faktorů.“
–ete–
