Komentář
Kromě pokroku v oblasti umělé inteligence, robotiky a dalších technologických úspěchů je Čína dominantní silou v jedné z nejstarších zvrácených praktik: obchodování s lidmi.
Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí Trafficking in Persons Report za rok 2024 zůstává Čína na úrovni Tier 3 – nejnižším hodnocení – za to, že nesplňuje minimální standardy pro boj proti obchodování s lidmi, přičemž vláda se podílí na rozsáhlém zneužívání.
To není jen krutá kriminalita; jde o státem organizovaný teror, zneužívání a mrzačení. Navíc Komunistická strana Číny (KS Číny) hraje klíčovou roli v této pochmurné obchodní činnosti tím, že zneužívá svou rozsáhlou populaci pod totalitní kontrolou k pohonu mnohamiliardového odvětví nucených prací, sexuálního otroctví a násilného odběrů orgánů. Čínský režim se zaměřuje na zranitelné skupiny nejen proto, aby potlačil nesouhlas a vzbudil ve společnosti strach, ale také aby získal nelegální ekonomické výnosy.
Čínská síť obchodování s lidmi
Podíl KS Číny na obchodování s lidmi není ve světě novým jevem; jiné národy a civilizace tuto praxi provozovaly po staletí, ne-li tisíciletí. To ovšem nic nemění na tom, že úsilí čínské komunistické strany v oblasti obchodování s lidmi není polovičaté.
Čínské státem podporované podniky v oblasti obchodování s lidmi mají roční příjmy v řádu miliard, přičemž jsou posilovány nejnovějšími technologiemi dohledu a finančním vlivem. Chapadla obchodování s lidmi pod kontrolou KS Číny se rozprostírají po celé zemi i do mezinárodních kanálů a zasahují obrovské počty uprchlíků i disidentů. Od únosů dětí ve venkovských oblastech přes systematický obchod s orgány vězňů svědomí až po sexuální otroctví po celém světě prakticky neexistují žádné hranice, pokud jde o oběti či metody, které je čínský režim ochoten a schopen používat.
Obchodování s dětmi za účelem nucené práce a adopcí
Čínská krize vnitřní migrace je významným zdrojem obchodování s lidmi. Při více než desítkách milionů venkovských migrantů zůstávají děti opuštěné, když jejich rodiče odcházejí za prací do měst. Podle některých odhadů jsou každoročně miliony těchto dětí unášeny nebo prodávány do cihelen a továren či poskytovány k nelegální adopcím. To samozřejmě představuje moderní otroctví, které je nutné odlišovat od statistik obchodování s orgány.
Podle Global Slavery Index (GSI) za rok 2023 žilo v roce 2021 v Číně odhadem 5,8 milionu lidí v otroctví, což představuje přibližně čtyři osoby na každých 1 000 obyvatel země.
Obchodování se ženami za účelem sexuálního vykořisťování a nucených sňatků
Vedle finanční motivace existují silné dynamiky, které některé formy obchodování s lidmi pohánějí. V důsledku politiky KS Číny omezující počet dětí na jedno je v Číně o 30 až 40 milionů více mužů než žen, což vytváří nedostatek žen v manželském věku. Aby se tento uměle způsobený demografický problém řešil, čínské úřady přivírají oči před pachateli, kteří prostřednictvím klamu a nátlaku dovážejí nevěsty.
Například ženy z Barmy (Myanmaru), Vietnamu, Severní Koreje a Pákistánu jsou lákány do Číny pod příslibem zaměstnání, aby byly následně prodány v přepočtu přibližně za 70 000 až 300 000 korun do nucených sňatků, k prostituci nebo jako konkubíny. Zpráva Trafficking In Persons Report za rok 2024 uvádí, že obchodníci využívají podvodné zprostředkovatele k tomu, aby tyto ženy vystavili znásilňování, nucenému rození dětí a domácí službě, přičemž severokorejské uprchlice jsou zvláště zranitelné kvůli obavám z deportace. Organizace Human Rights Watch informuje, že tento „obchod s nevěstami“ generuje miliardy a že oběti z etnických menšin čelí kumulované diskriminaci.
Ale pro KS Číny to nepředstavuje zásadní problém. Například v roce 2022 případ Xiao Huamei, která byla po dobu 24 let držena v řetězech po opakovaných prodejích, odhalil systémová selhání Číny při potírání obchodování s lidmi a trestání jeho pachatelů, přesto čínské úřady tuto zprávu bagatelizovaly.
Severokorejské kanály: pašování přes hranici a nucené návraty
Špatně střežená severní hranice Číny se Severní Koreou představuje hlavní kanál obchodování s lidmi mezi oběma zeměmi. Zoufalí severokorejští přeběhlíci, většinou ženy prchající před hladomorem a represí, jsou rychlými a snadnými cíli obchodníků. K roku 2023 bylo až 500 000 severokorejských žen a dívek uvězněno v čínských provinciích Jilin, Liaoning a Heilongjiang, kde jsou běžně prodávány do každoročního obchodu se sexem a nevěstami v hodnotě zhruba 2,4 miliardy korun.
Obchodování se Severní Koreou je znepokojivě jednoduché. Zprostředkovatelé lákají ženy přes řeky Yalu a Tumen falešnými přísliby zaměstnání, aby je následně nutili k provozování kybersexu, prostituci nebo sňatkům. Organizace Korea Future Initiative zdokumentovala za poslední dekádu více než 4 340 případů a podle organizace Liberty in North Korea bylo 60 procent ženských přeběhlic obětí obchodování s lidmi. Tento státem podporovaný kanál spojuje geopolitickou spoluúčast se ziskem a proměňuje únikové trasy v otrocké dodavatelské linie.
Blízkovýchodní a jihoasijské kanály: přeshraniční podvody s nevěstami
Čínská poptávka po nevěstách se rozšiřuje také na blízkovýchodní a jihoasijské trasy, kde obchodníci zneužívají ekonomické dohody a propustné hranice k získávání žen z Pákistánu, Bangladéše a dalších zemí. Tyto kanály spojují infrastrukturu Iniciativy Pás a stezka Pekingu s obchodováním s lidmi a vyvážejí čínskou demografickou krizi do zahraničí, na Blízký východ a do jižní Asie.
To ostatně není nic nového; je to známo už léta.
Odběry orgánů a politické pronásledování disidentů, Falun Gongu a křesťanů
Komunistická strana Číny začala pronásledovat duchovní praxi Falun Gong v roce 1999 a od roku 2000 se její praktikující stali hlavními cíli odběrů orgánů. Čínský transplantační průmysl má hodnotu v přepočtu přibližně 23 miliard korun ročně – je založen na násilném odebírání orgánů vězňům svědomí a je propojen s politickým pronásledováním, které umlčuje nesouhlas prostřednictvím praktik připomínajících obchodování s lidmi. Odhaduje se, že každoročně dochází k 60 000 až 100 000 nevysvětleným transplantacím od zadržených osob, u nichž byly provedeny krevní testy.
V roce 2019 dospěl londýnský China Tribunal k závěru, že odběry orgánů probíhají „ve značném rozsahu“ a vedly k usmrcování obětí. V roce 2021 experti Organizace spojených národů uvedli, že k nedobrovolným zákrokům docházelo u praktikujících Falun Gong, Ujgurů, Tibeťanů a křesťanů. V červenci tohoto roku bylo oznámeno, že čínský režim plánuje ztrojnásobit počet klinik pro odběry orgánů v Xinjiangu, který má vysoké zastoupení ujgurské populace.
Kdy to skončí?
Skončí někdy zločinné praktiky KS Číny vůči vlastnímu obyvatelstvu i ostatním?
V určitém okamžiku ano. Musí. Nejprve však bude muset skončit sama čínská komunistická strana.
Mezitím, zatímco svět obdivuje její vědecký a technologický pokrok, mějte na paměti, že komunistická Čína je zároveň největším státem dohledu na světě, pronásleduje menšiny, politické disidenty a náboženské skupiny a umožňuje zkorumpovaným úředníkům profitovat z globálních dodavatelských řetězců lidského utrpení.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
