Státy Evropské unie dnes dosáhly shody na dvou předpisech, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy.
Postoj Rady schválili na dnešním zasedání v Bruselu unijní ministři vnitra. Česko na jednání zastupuje velvyslanec při EU Vladimír Bärtl. Státy mohou nyní zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dohodnout se na konečném právním textu.
„Čelíme velkému přílivu nelegálních migrantů a naše evropské země jsou pod tlakem. Tisíce lidí se topí ve Středozemním moři nebo jsou zneužívány na migračních trasách, zatímco pašeráci lidí vydělávají jmění,“ uvedl Rasmus Stoklund, dánský ministr pro migraci, jehož země nyní EU předsedá. „Jsem rád, že jsme se my – členské státy – dohodly na obecném přístupu k revizi konceptu bezpečné třetí země, který umožňuje státům uzavírat dohody s bezpečnými třetími zeměmi o vyřizování žádostí o azyl mimo Evropu,“ dodal.
Společný unijní seznam bezpečných zemí původu má přispět k rychlejšímu vyřizování nedůvodných žádostí o mezinárodní ochranu. Seznam by měl rovněž snížit druhotné migrační pohyby mezi členskými státy EU. Návrh předkládá konkrétní seznam zemí, které by bylo možné označit jako bezpečné země původu. Mezi tyto státy byly zařazeny země se statusem kandidátské země s určitými výjimkami a dále Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko.
Koncept bezpečné třetí země umožňuje členským státům EU zamítnout žádost o azyl jako nepřípustnou (tedy bez přezkoumání její věcné podstaty), pokud žadatelé o azyl mohli požádat o mezinárodní ochranu v zemi mimo EU, která je pro ně považována za bezpečnou.
