Česká republika bude podle nového ministra zahraničí Petra Macinky ráda spolupracovat se Slovenskem. Ve spolupráci chce podle něj Praha navázat tam, kde byla přerušena. Macinka to prohlásil v Bratislavě na tiskové konferenci po dnešní schůzce se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem. Ten řekl, že nové české vládě záleží na budování vztahů se Slovenskem. Ocenil, že Macinka na první zahraniční cestu po pondělním nástupu do čela české diplomacie zavítal právě do Bratislavy.
Předchozí česká vláda Petra Fialy loni v březnu přerušila mezivládní konzultace se Slovenskem, což zdůvodnila rozdíly v pohledu Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. To se projevilo hlavně v pohledu na válku na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Současný kabinet slovenského premiéra Roberta Fica po předloňském nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
„Budeme rádi spolupracovat. Navážeme na to, kde se přestalo spolupracovat,“ řekl Macinka, který dočasně řídí také ministerstvo životního prostředí. Dodal, že ho „celou dobu trápilo“, že česko-slovenské vztahy dříve ochladly.
Podle Macinky chce Česko se spolupracovat se Slovenskem bez ohledu na to, kdo v této zemi vládne. „Pro Českou republiku je důležité udržovat nadstandardní vztahy se Slovenskem,“ řekl nový český ministr zahraničí.
Blanár za nepochopitelný označil krok již bývalého ministra Víta Rakušana, že se letos v září, krátce před českými sněmovními volbami, v Bratislavě zúčastnil opoziční demonstrace svolané proti návrhu nového konsolidačního balíčku slovenské vlády.
Podle Macinky chce nový kabinet Andreje Babiše klást větší důraz na vztahy Česka se sousedy. Za důležitou označil také spolupráci v rámci visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a zejména pak se Slovenskem. Macinka řekl, že Česko chce vystupovat sebevědoměji v Evropské unii.
Český ministr zahraničí před novináři vyjádřil své překvapení, že se na Slovensku vede debata o dekretech prezidenta Edvarda Beneše, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Blanár podpořil nedávné rozhodnutí slovenské sněmovny, že zpochybňování dekretů má být nově trestným činem. Předtím nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresivní Slovensko vyzvalo slovenské úřady, aby už nevyužívaly prezidentské dekrety k novým případům konfiskace.
