Toto je pátá část série „Zdokonalení zdraví našeho metabolismu“.
Metabolické zdraví je „motorem“, který pohání celé tělo. Od funkce střev a jater až po čas strávený před obrazovkami a vystavení slunečnímu světlu – níže najdete hlavní faktory, které pomáhají budovat dlouhodobou odolnost.
Výzkumy naznačují, že metabolické zdraví může hrát zásadní roli v duševní pohodě.
Po letech terapií, užívání léků, pobytů na retreatových programech a osobního sebepoznávání se Michael, bývalý klient v oblasti výživy, smířil s dlouhodobou mírnou depresí a úzkostí, které ho provázely už od dětství. Přijal je jako součást své osobnosti. Když mu však lékaři diagnostikovali vyčerpávající autoimunitní onemocnění, zmínila se mu přítelkyně o tom, že změna stravy jí pomohla dostat vlastní onemocnění do remise. Vedle psychických potíží ho sužovala i fyzická bolest, a tak se Michael rozhodl vyzkoušet eliminační dietu.
Ve svém jídelníčku provedl několik zásadních změn: vyřadil průmyslově zpracované potraviny, rafinované sacharidy a cukr; zařadil zdravé tuky; zvýšil příjem bílkovin a zaměřil se na celistvé potraviny, včetně zeleniny a ovoce.
Jeho fyzický stav se během několika měsíců výrazně zlepšil. Nejvýraznější změnou však bylo, že deprese ustoupila už po jediném měsíci.
„Měl jsem pocit, jako by se mi vrátil život,“ řekl. „Hlavu jsem měl jasnou a apatie zmizela. Nikdy bych nevěřil, že se ještě dokážu cítit takhle šťastný.“
Psychiatrie se po desetiletí soustředila především na chemickou nerovnováhu v mozku. Stále více výzkumů však ukazuje, že stejně důležitou roli v duševní pohodě může hrát i celkové metabolické zdraví – tedy to, jak efektivně tělo vytváří a využívá energii. Právě proto se vědci dnes zabývají terapeutickou ketózou, tedy lékařsky vedenou ketogenní dietou, jako možným nástrojem při léčbě stavů od deprese až po bipolární poruchu.
Tento slibný přístup zároveň vrhá nové světlo na to, jak mohou každodenní potravinové volby ovlivňovat jak metabolické zdraví, tak psychickou pohodu. Nabízí se proto aktuální otázka: Jak bychom se měli stravovat, aby naše mysl i nálada dostávaly co nejlepší podporu?
Věda o metabolické psychiatrii
Metabolická psychiatrie je rozvíjející se obor, který zkoumá, jak strava a zánět ovlivňují energetický metabolismus mozku – a tím i náladu. Mozek primárně funguje na glukóze, ale při jejím nedostatku dokáže využívat i ketolátky jako alternativní zdroj energie.
„Většina klíčových mechanismů vůbec nesouvisí s neurotransmitery,“ uvedl pro Epoch Times MUDr. Matthew Bernstein, atestovaný psychiatr a jedna z předních osobností metabolické psychiatrie. „Jde o to, že ketolátky obcházejí inzulinovou rezistenci v mozku a zlepšují zdraví mitochondrií.“
Podle výsledků jedné průřezové studie splňuje přibližně třetina lidí se závažnými duševními onemocněními kritéria metabolického syndromu. To poukazuje na výrazný překryv mezi tělesnými a duševními obtížemi.
Tento překryv podnítil další výzkum základních mechanismů. Nově se objevují důkazy, že pokud buňky nemají dostatek energie nebo kyslíku, mohou jejich mitochondrie selhávat, což vede k zánětu v mozku a potenciálně ovlivňuje duševní funkce.
Preklinická studie publikovaná v dubnu v časopise Cell zjistila, že zánětlivé molekuly mohou ovlivňovat úzkost tím, že působí na specifické mozkové buňky. Přehledová studie zveřejněná ve stejném měsíci v časopise Healthcare naznačuje, že neurozánět může představovat spojovací článek mezi psychiatrickými a systémovými onemocněními, ačkoli k potvrzení příčinných souvislostí je zapotřebí další výzkum.
Metabolická psychiatrie v praxi
Výzkumy naznačují, že metabolismus je společným jmenovatelem spojujícím psychiatrická onemocnění, regulaci energie v mozku a zánět. První výsledky jsou slibné a ukazují na budoucnost, v níž se psychiatrie bude zabývat celkovým metabolickým kontextem fungování mozku.
„Vývoj je velmi rychlý,“ uvedla pro Epoch Times Erin Louise Bellamy, klinická specialistka a výzkumnice v oblasti metabolické psychiatrie a odbornice na ketogenní terapii u deprese. „Za metabolickou psychiatrií stojí silná skupina lidí z různých oborů, a právě proto se rychle posouváme k randomizovaným kontrolovaným studiím.“
Klinická studie publikovaná v časopise The Journal of Clinical Psychiatry zjistila, že samotné zlepšení inzulinové citlivosti vedlo ke zmírnění depresivních příznaků u pacientů s léčbě odolnou bipolární depresí. Výzkumníci použili metformin ke snížení inzulinové rezistence, což naznačuje, že cílení na metabolické poruchy může přispět ke zlepšení nálady.
Vzhledem k roli metabolismu ve fungování mozku je ketogenní terapie zkoumána jako možný léčebný nástroj. Pilotní studie publikovaná v září v časopise Translational Psychiatry zjistila, že u vysokoškolských studentů s těžkou depresivní poruchou, kteří již podstupovali léčbu, bylo dodržování správně sestavené ketogenní diety po dobu 10 až 12 týdnů spojeno s přibližně 70% snížením depresivních příznaků a se zlepšením kognitivních funkcí i celkové pohody.
Přehledová studie zahrnující téměř 2 000 osob, publikovaná v časopise Current Treatment Options in Psychiatry, dospěla k závěru, že ketogenní diety se jeví jako bezpečné, proveditelné a účinné při ovlivňování zánětu, mitochondriální dysfunkce a metabolické nerovnováhy.
Porozumění metabolickým vlivům na mozek tak vytváří základ pro další zkoumání dietních intervencí, které mohou podporovat duševní zdraví.
Terapeutická ketóza
Terapeutická ketóza je lékařsky vedený ketogenní zásah, který přesměrovává mozek z využívání glukózy na ketolátky, jež vznikají při štěpení tuků v podmínkách nízkého příjmu sacharidů. Původně byla vyvinuta před téměř sto lety k léčbě farmakorezistentní epilepsie, dnes se však zkoumá také její využití u poruch nálady a dalších psychiatrických onemocnění.
Základní teorie terapeutické ketózy vychází z toho, že zlepšuje metabolismus tím, že snižuje zánět, stabilizuje hladinu krevního cukru a působí proti inzulinové rezistenci – a zároveň podporuje zdraví mitochondrií, tedy „energetických baterií“, které umožňují buňkám fungovat.
„Snažíme se tyto [mitochondrie] napravit, nebo jim alespoň dopřát pauzu od neustálých výkyvů krevního cukru, aby se mohly znovu dostat do dobré kondice,“ uvedla Bellamyová.
Na rozdíl od populárních ketodiet propagovaných především pro hubnutí či průmyslově vyráběných „keto“ potravin se terapeutická ketóza opírá o přesně stanovené poměry makroživin, pravidelné sledování hladin ketolátek a vyžaduje lékařský dohled. Na sestavení dietního režimu spolupracuje neurolog s registrovaným nutričním terapeutem.
„Strava je pečlivě vypočítaná tak, aby cíleně změnila metabolickou fyziologii pacienta,“ řekl pro Epoch Times Dominic D’Agostino, docent molekulární farmakologie a fyziologie na Lékařské fakultě Morsani University of South Florida.
Bellamyová uvedla, že poměr tuků vůči sacharidům a bílkovinám lze individuálně upravovat, často však odpovídá poměru dvou dílů tuku ku jednomu dílu sacharidů a bílkovin dohromady.
Denní jídelníček při takovém nastavení může zahrnovat například vejce se slaninou připravované na smetaně a másle ke snídani; k obědu listový salát s kuřecím masem, avokádem a velkým množstvím olivového oleje; k večeři lososa s pečeným chřestem přelitým máslem a olivovým olejem; a v případě potřeby malou hrst makadamových ořechů nebo kousek plnotučného sýra pro udržení správného poměru živin.
Podle D’Agostina s sebou populární ketodieta nese značnou „zátěž“ v podobě přehnaných očekávání a senzace. Lidé se často soustředí na extrémní verze, balené pochutiny, historky celebrit nebo krátkodobé výsledky, což může vytvářet zkreslený obraz toho, jak terapeutická ketóza ve skutečnosti funguje.
Ačkoli je výzkum stále v rané fázi, dostupné důkazy naznačují, že terapeutické ketogenní intervence mohou zlepšovat příznaky deprese, bipolární poruchy i úzkosti. Bellamyová uvedla, že ketóza zasahuje šest nebo sedm různých biologických drah, přičemž u každého člověka bývají v daný okamžik aktivní jedna či dvě z nich. Díky tomu může ketóza prospívat mnoha lidem, i když konkrétní mechanismy a reakce se liší.
„Pokud zvýšíte hladinu cirkulujících ketolátek, rychle překročí hematoencefalickou bariéru a obnoví normální metabolickou aktivitu mozku,“ uvedl D’Agostino.
Ketogenní dieta často funguje podobně jako kalorická restrikce, protože přirozeně navozuje pocit sytosti. Podle D’Agostina je u ketogenní stravy menší pravděpodobnost přejídání než u standardní americké stravy.
Ketolátky přímo tlumí zánětlivé dráhy spojené s psychiatrickými poruchami. V mozku slouží jako alternativní zdroj energie při nízké hladině glukózy a zároveň zvyšují hladinu GABA – uklidňujícího neurotransmiteru – čímž působí podobně jako mírné anxiolytikum.
Roli v mechanismech terapeutické ketózy může hrát také zánět ve střevech.
„Zatím nemáme dostatek tvrdých vědeckých dat o tom, které mikroorganismy chceme a které ne, které jsou prospěšné a které nikoli,“ uvedl Bernstein. „Jsme teprve na úplném začátku poznávání těchto souvislostí, ale snižování střevního zánětu je rozhodně důležité.“
„U některých lidí přetrvávají přínosy i po ukončení diety. Domníváme se, že má potenciál nastartovat hojivý proces v mozku. Pokud je někdo na ketogenní dietě několik let a poté z ketózy vystoupí, neočekávám, že by se všechny příznaky okamžitě vrátily.“
Nemusíte se nutně dostat do ketózy
U závažných duševních onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, těžká deprese nebo obsedantně-kompulzivní porucha, může být k dosažení výrazných přínosů nutný lékařský dohled a stav ketózy. Naproti tomu u středně těžké deprese, úzkosti nebo poruch pozornosti mohou podle Bernsteina dobře fungovat i méně přísné nízkosacharidové strategie.
Strava bohatá na rafinované sacharidy a přidané cukry je spojována s vyšším výskytem deprese a úzkosti, zatímco strava bohatá na celozrnné potraviny může pomoci zmírňovat depresivní příznaky. Odstranění ultrazpracovaných potravin dává tělu „rovnější hřiště“ pro zlepšení metabolického zdraví, uvedla Bellamyová.
Doporučila návrat k potravinám, které by poznali už naši prarodiče, protože pomáhají stabilizovat hladinu krevního cukru. To může znamenat upřednostňování živočišných bílkovin, vaření na másle nebo kokosovém oleji, konzumaci pestré škály zeleniny (zejména listové) a volbu tučnějších kusů masa.
Častou otázkou, se kterou se Bernstein setkává v klinické praxi, je, zda lze dosáhnout přínosů pro duševní zdraví snížením zánětu prostřednictvím stravy – tedy omezením průmyslově zpracovaných potravin nebo nízkosacharidovým režimem – aniž by bylo nutné vstoupit do plné terapeutické ketózy.
Navrhuje postupný přístup: začít omezením ultrazpracovaných potravin, přidaného cukru, rafinované mouky a průmyslově zpracovaných olejů a současně klást důraz na celistvé potraviny a zeleninu. Poté lze zvážit nízkosacharidovou nebo nízkoglykemickou stravu. Návyky jako pravidelný pohyb, kvalitní spánek, sladění s cirkadiánním rytmem a techniky propojující tělo a mysl mohou dále podporovat stejné metabolické procesy, na které cílí ketogenní dieta.
Bernstein rovněž doporučuje změnu postoje k tukům.
„Na začátku jde hlavně o to nebát se tuků,“ uvedl. „To je velký psychologický posun, který lidé musejí udělat. Opravdu neexistují kvalitní důkazy, že by nasycené tuky byly pro nás škodlivé.“
Pomoci mohou i menší zásahy, například časově omezené stravování nebo ranní zařazení MCT oleje.
Podle D’Agostina může i jednoduchá nízkosacharidová strava – zhruba 100 gramů vláknitých sacharidů ze zeleniny a ovoce při současném vynechání průmyslově zpracovaných obilovin – přinést mnoho přínosů terapeutické ketózy.
Příkladem byla Michaelova eliminační dieta. Sacharidy výrazně omezil, aniž by se dostal do ketózy, odstranil zánětlivé potraviny a zvýšil příjem zdravých tuků, jako je kokosový olej, kachní tuk nebo lůj.
„Každý člověk má možnost rozhodovat o tom, jak se stravuje a jakou výživu svému tělu denně dává,“ uvedla Bellamyová.
„Všechno to máte k dispozici už teď – a nemusíte na nic čekat.“
Před zásadními změnami ve stravování, včetně vyzkoušení ketogenní diety, se vždy poraďte se svým lékařem – zejména pokud užíváte léky k léčbě duševního onemocnění.
–ete–
