Snaha Spojených států o urovnání konfliktu na Ukrajině má svou dynamiku a bude nutný kompromis, což vývoj mírového procesu naznačuje, komentoval nejnovější americký plán na ukončení ruské války proti sousední zemi předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Podle členky výboru Barbory Urbanové (STAN) je hlavní překážkou míru doposud to, že Rusko na kompromis přistoupit nechce, byť je agresorem. Další člen výboru Jindřich Rajchl (SPD/PRO) naopak soudí, že Rusko nemá vzhledem k situaci na frontě k ústupkům důvod. Podle Gabriely Svárovské (Piráti/Zelení) nesmí být mír na Ukrajině odměnou za ruskou agresi. Politici to dnes sdělili ČTK.
Nový 20bodový návrh mírové dohody popsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě. Předpokládá podle informací zveřejněných ve středu zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Plán už podle Zelenského nevyžaduje, aby se Ukrajina formálně vzdala vstupu do Severoatlantické aliance. Kreml návrh nové dohody dosud analyzuje.
„Celou dobu zdůrazňuji, že USA myslí svou mírovou snahu velmi vážně, a proto také má svou dynamiku. Mírový proces přináší v době vyjednávání hledání průsečíku, což je z vývoje mírového plánu zřejmé,“ uvedl Vondráček. Vyjednávací týmy by měly podle něj najít takové řešení, které přinese mír a zajistí zachování ukrajinské státnosti. „Určitě bude nutný určitý kompromis mezi zúčastněnými stranami, což vývoj mírového procesu naznačuje,“ míní Vondráček.
Urbanová zdůraznila, že s jakýmkoli mírovým plánem musí Ukrajina souhlasit, jinak by šlo podle ní o novou mnichovskou dohodu. „Je jasné, že obě strany konfliktu budou muset v něčem ustoupit. Bohužel tohle uznání kompromisu ze strany agresora, Ruské federace, dosud chybí. A to je hlavní překážkou míru,“ podotkla Urbanová. Nejdůležitější budou podle jejího názoru bezpečnostní pojistky a záruky pro Ukrajinu a jejich garance. Pokud Rusko nezmění pohled, že Ukrajina je umělý stát bez nároku na existenci, bude složité udržet Ukrajinu jako takovou i po podepsání míru, soudí poslankyně.
Rajchl míní, že některé podmínky plánu jsou pro Rusko nepřijatelné a spíše tedy jde podle něj o snahu evropských lídrů mírová jednání mařit. „Jak říkal (americký viceprezident) J. D. Vance, k míru lze dospět pouze realistickými návrhy, a pro Rusko je záruka nečlenství Ukrajiny v NATO zcela klíčovým bodem, z něhož téměř jistě neustoupí,“ soudí. Rusko má teď podle Rajchla na bojišti převahu a nemá tedy důvod ze svých požadavků slevovat. Pro zastavení krveprolití na Ukrajině je nutný akceptovatelný návrh dohody bez bodů, které by byly nepřijatelné pro finalizaci této dohody, dodal.
„Jakékoli příměří a debata o demilitarizovaných zónách dává smysl jen tehdy, pokud je vyjedná Ukrajina, bude reciproční, přísně monitorovaná a podložená skutečnými bezpečnostními garancemi, aby nešlo jen o pauzu pro přípravu na další ruský útok,“ zdůraznila Svárovská. Míní zároveň, že dokud Kreml nebude mít na stole něco, co bude moci i kvůli slabým výsledkům na frontě a propadu životní úrovně obyvatel prezentovat Rusům jako vítězství, postrádá k mírovým jednáním motivaci. Jejich prostřednictvím si Rusko podle Svárovské jen kupuje čas pro pokračování hybridních útoků s cílem rozdělit Evropu a oslabit podporu Ukrajině. „Platí ‚nic o Ukrajině bez Ukrajiny a nic o Evropě bez Evropy‘. Evropa musí jednat jednotně, posílit odstrašení a zvýšit podporu Kyjevu i tlak na Kreml, včetně práce se zmrazenými ruskými aktivy,“ dodala.
Ukrajinští a američtí vyjednavači se o víkendu neshodli na dlouhodobém řešení zemních otázek. Spor trvá o budoucí správu Záporožské jaderné elektrárny okupované Ruskem. S americkými vyjednavači debatovali o víkendu ve Spojených státech odděleně i zástupci Ruska.
