Americká společnost Nvidia dostala od Trumpovy administrativy zelenou, aby mohla za určitých podmínek vyvážet vyspělé čipy do Číny, přesto, že v posledních letech uvalily USA na vývoz pokročilých čipů do Číny restrikce v obavách před dohnáním jejich technologické výhody.
S několika omezeními v oblasti vyspělých technologií vůči Číně či čínským společnostem přišla už první Trumpova administrativa. Široké omezení dodávek pokročilých čipů pak zavedla Bidenova administrativa v říjnu 2022. Ještě letos v září druhá Trumpova administrativa rozšířila seznam restrikcí.
Poté však přišel zvrat, když Donald Trump oznámil rozvolnění pro čip pro umělou inteligenci (AI) H200, který je druhým nejpokročilejším čipem Nvidie.
„Tato politika podpoří americká pracovní místa, posílí americký průmysl a přinese výhody americkým daňovým poplatníkům,“ napsal začátkem prosince Trump na své sociální síti Truth Social s tím, že na povolení se vztahuje pouze na „schválené zákazníky v Číně a dalších zemích za podmínek, které umožní zachování silné národní bezpečnosti“. USA by za takto prodané čipy vybíraly do své pokladny 25% daň.
Dodal, že stejný princip bude platit také pro další čipové výrobce, jako jsou AMD a Intel.
David Sacks, poradce Bílého domu v otázkách AI, Trumpovo rozhodnutí podpořil. Podle něj je prodej amerických pokročilých čipů do Číny výhodný, protože zajistí, že budoucí AI infrastruktura poběží na americkém hardwaru.
Podle agentury Reuters zaslalo před vánočními svátky ministerstvo obchodu, které dohlíží na vývozní politiku Spojených států, ministerstvům zahraničí, energetiky a obrany licenční žádosti pro vývoz H200 čipů do Číny.
Reakce analytiků
Mnozí odborníci tento krok americké vlády kritizují, neboť údajně umožní čínským společnostem rychlejší rozvoj nejpokročilejších AI modelů.
„Vzhledem k silné orientaci současné americké vlády na to, aby Spojené státy měly technologický náskok, se zdá toto rozhodnutí poměrně nelogické, neboť umožní čínským společnostem rychlejší rozvoj nejpokročilejších AI modelů, a není tak tedy úplně jasné, proč se tímto směrem americká administrativa vydala – mimo možná krátkodobě zajímavou, ale dlouhodobě irelevantní 25% daň,“ komentoval nedávno ve svém newsletteru český odborník na AI Stanislav Fořt.
Dále sdělil, že výše uvedený Sacksův argument není dle něj přesvědčivý, a že „Čína už v minulosti několikrát ukázala, že nemá zájem stát se na komkoliv závislou, což dokazuje i současný velký rozmach v technologickém vývoji kolem jejich vlastních pokročilých čipů“.
Obdobně to vidí i Rush Doshi, odborný asistent na Georgetownské univerzitě, který na sociální síti X napsal: „Jde o velkou věc. V podstatě je to obrat v americké vývozní politice v oblasti pokročilých čipů. Možná rozhodující v závodě o vedoucí postavení v AI. Výpočetní technika je naší hlavní výhodou.“
„Tím, že se toho vzdáme, zvyšujeme šance, že svět bude mít čínskou AI,“ dodal Doshi.
Podle Chrise McGuireho, bývalého oficiálního představitele Národní bezpečnostní rady Bílého domu za vlády Joea Bidena, se jedná o „významnou strategickou chybu“.
„Nemohu vůbec pochopit, jak by mohly ministerstva obchodu, zahraničí, energetiky a obrany potvrdit, že je vývoz čipů do Číny v zájmu americké národní bezpečnosti,“ uvedl McGuire pro agenturu Reuters.
Analýza amerického think-tanku Institute for Progress odhaduje, že by se s prodejem H200 čipů do Číny snížila v roce 2026 americká výhoda nad Čínou v AI výpočtech z přibližně desetinásobku na pětinásobek.
