Obyvatele amerického státu Kalifornie zřejmě v budoucnu čekají vyšší náklady na energie. Důvodem je solární elektrárna Ivanpah. Místní úřady nedávno oznámily, že provoz této nákladné solárně-termální technologie bude pokračovat.
Tři věže, každá vysoká zhruba 140 metrů, a kolem nich statisíce počítačem řízených zrcadel – to je solární elektrárna Ivanpah v americkém státě Kalifornie.
Kvůli nerentabilním výnosům se měly od roku 2026 odstavit dvě ze tří částí elektrárny, která má smlouvu s energetickou společností Pacific Gas & Electric (PG&E). Dvě dotčené části měly výkon přibližně 250 megawattů (MW).
Původně byly smlouvy nastaveny do roku 2039. Energetická společnost naposledy uvedla, že ukončení smluv „ušetří zákazníkům za elektřinu peníze“.
Obrat kvůli energetické transformaci
Podle amerického autora a filmového producenta Roberta Bryce chce guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom nyní přece jen nechat solární elektrárnu dál v provozu. Kalifornský regulační úřad pro veřejné služby na začátku prosince 2025 odmítl navržené odstavení. K tomu uvedl:
„Nejistota ve vývoji projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, která částečně souvisí s měnící se politikou vlády USA, by mohla narušit klíčový předpoklad současných hodnocení spolehlivosti.“
Konkrétně to znamená: Konec projektu by mohl ohrozit snahy tohoto amerického státu dosáhnout jeho cílů v oblasti „obnovitelných“ zdrojů energie. Kalifornská vláda si stanovila cíl dosáhnout do roku 2045 stoprocentně bezemisních dodávek elektřiny z hlediska CO₂.
Podle Bryce mu jeden insider sdělil: Stát „si nemůže dovolit vzdát se jakýchkoli [zařízení] ‚obnovitelné‘ energie, ať jsou jakkoli nerentabilní. Důležité je udržet zdání, ať to stojí cokoli.“
Úřad navíc uvedl, že přenosová a distribuční infrastruktura, kterou plátci poplatků už zaplatili, by byla v „úzkých“.
Nižší výroba, vyšší náklady
Během výstavby vycházel provozovatel PG&E z předpokladu roční výroby 1 milion megawatthodin (MWh). Toto očekávání se však nenaplnilo ani v jediném roce. Nejvyšší hodnoty dosáhlo zařízení v roce 2020 s 856 301 MWh, průměrná roční výroba činí zhruba 750 000 MWh.
Podle zpráv je výroba elektřiny z této solární elektrárny poměrně drahá. PG&E za megawatthodinu z Ivanpahu platí zhruba 180 dolarů (přibližně 3 700 Kč). Pro srovnání: nové fotovoltaické projekty dokážou vyrábět elektřinu za zhruba 40 dolarů za MWh (přibližně 820 Kč), tedy za méně než čtvrtinu této částky.
Tento rozdíl 140 dolarů (přibližně 2 886 Kč) účtuje kalifornský úřad svým odběratelům jako příplatek za elektřinu z Ivanpahu. Přitom by si mohli elektřinu stejně dobře pořizovat z levnějších zdrojů.
Z propočtu vyplývá, že při průměrné spotřebě 750 000 MWh ročně bude tento příplatek Kaliforňany stát každý rok o 105 milionů dolarů více (zhruba 2,16 miliardy Kč).
Kaliforňané už nyní platí za elektřinu pro domácnosti zhruba 0,32 dolaru za kilowatthodinu (kWh), tedy přibližně 6,60 Kč, což je druhá nejvyšší cena v USA hned po Havaji. Ve špičkách musí zákazníci dodavatele San Diego Gas & Electric zaplatit dokonce až 68 centů za kWh (asi 14,02 Kč).
Německo v podobné situaci?
Kalifornie má v USA nejvyšší míru chudoby. A už tak vysoké náklady na energie a nový příplatek kvůli Ivanpahu tomu nepomáhají.
Podobně jako v Kalifornii vypadá situace ale i v Německu. Spolková republika sice nemá mezi 27 zeměmi EU nejvyšší míru chudoby, ale v roce 2024 byla v devíti zemích ještě vyšší. Německo i přesto zůstává evropským šampionem v cenách elektřiny pro koncové odběratele. V listopadu stála kWh v celostátním průměru 39,35 centu (v průměru asi 9,51 Kč), tedy více než v Kalifornii.
Stejně jako americký stát se i Německo v rámci energetické transformace snaží dekarbonizovat výrobu elektřiny a spoléhá přitom především na větrnou a solární energii.
Vysoké ceny však nedopadají jen na domácnosti. Mnoho firem navíc přesouvá své provozy do zemí s levnější energií a nižšími výrobními náklady, což je na úkor hospodářského vývoje Německa.
–etg–
