Česká republika zatím neobdržela oficiální pozvánku ke členství v takzvané Radě míru, kterou chce pod svým vedením zřídit americký prezident Donald Trump. Novinářům to dnes po jednání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zopakoval také svůj postoj ke Grónsku, ČR podle něj podporuje diplomatická jednání. Szijjártó řekl, že věc nepovažuje za unijní záležitost a nepovažuje za nutné, aby Evropská unie vydala společné prohlášení.
Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Nejprve by se zabývala konfliktem v Pásmu Gazy a poté by se měla rozšířit k řešení dalších konfliktů, napsala agentura Reuters. K členství v radě se podle agentury AP a Reuters zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko. Pozvánku obdržel ruský prezident Vladimir Putin.
Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné se podle AP nabízí členství na tři roky.
ČR podle Macinky oficiální pozvání k členství neobdržela. „A proto k tomu žádný postoj mít nemusíme,“ řekl. Inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná, dodal. Maďarsko se k členství přihlásilo.
Otázka Grónska
Ministři se po společném jednání vyjádřili i k pozici svých zemí ke Grónsku. Macinka zopakoval, že ČR podporuje diplomatické jednání. Situace není jednoduchá a nemůže být vyřešena jedním prohlášením či jednou větou, řekl. „Nemyslím si, že demonstrace jednoty bude stačit,“ podotkl. Diplomatická jednání by podle něj klidně mohla trvat delší dobu. „Jsme připraveni využít i jako ČR toho, že máme velmi dobré, nadstandardní vztahy se Spojenými státy, možná lepší než některé jiné evropské země. A tedy bychom mohli být připraveni zkusit v těch jednáním nabídnout naši pozici jako pomocnou třeba tomu Dánsku,“ dodal. O situaci dnes telefonoval s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou a některými dalšími evropskými ministry zahraničí.
Szijjártó věc nepovažuje za unijní záležitost, jde podle něj o problém, který by měl být vyřešen mezi dvěma stranami. Nepovažuje za nutné, aby EU vydala společné prohlášení.
