Čína zaznamenala v roce 2025 nejnižší porodnost v historii, což podtrhuje potíže, jimž Peking čelí při snaze odvrátit demografickou krizi, kterou si sám způsobil.
Podle údajů zveřejněných v pondělí Národním statistickým úřadem bylo loni narozeno méně než osm milionů dětí, což činí pokles oproti okolo 9,5 milionu registrovaných v roce 2024.
To odpovídá porodnosti 5,63 narozených na 1 000 obyvatel, což je nejnižší hodnota od zahájení oficiální evidence v roce 1949, tedy v roce, kdy Komunistická strana Číny (KS Číny) převzala kontrolu nad pevninskou částí země.
Vzhledem k hrozící demografické krizi, která by podle analytiků mohla ohrozit geopolitické ambice komunistického režimu, čínské vedení zavedlo celou řadu pobídek.
Místní úředníci v posledních letech zkoušeli různá opatření – od finančních příspěvků po daňové úlevy – aby povzbudili páry k narození dvou nebo tří dětí. Ústřední orgány v Pekingu rovněž loni na podzim spustily programy bezplatného předškolního vzdělávání poté, co zavedly celostátní dotace v přepočtu ve výši přibližně 10 000 korun na dítě mladší tří let ročně.
Mezi nejnovější opatření patří zavedení daně z přidané hodnoty na kondomy a další antikoncepční prostředky, které vstoupilo v platnost 1. ledna.
Součástí fiskální podpory je i rozsáhlá propagandistická kampaň. Čínská státní média a čínští představitelé se snaží prosazovat to, co označují za „pozitivní“ a „zdravé“ názory na manželství a rodičovství, s cílem vymazat dopady téměř padesát let trvajícího systému plánovaného rodičovství na mladší generaci.
V letech 1979 až 2015 čelily čínské páry, které měly více než jedno dítě, často vysokým pokutám, ztrátě zaměstnání, a dokonce nuceným potratům v rámci celostátního programu známého jako politika jednoho dítěte. Úředníci tehdy tvrdili, že tato politika zabránila narození 400 milionů dětí, a argumentovali tím, že snížila tlak na zdroje a životní prostředí. Letos uplynulo 10 let od doby, kdy režim tuto nechvalně proslulou politiku opustil a povolil rodinám mít dvě děti. Ve snaze nastartovat růst populace Peking v roce 2021 dále zvýšil limit na tři děti.
Navzdory snahám Pekingu se však zdá, že mnoho mladých Číňanů – kteří se potýkají s vysokými životními náklady ve městech a nejistotou na trhu práce v době ekonomického zpomalení – zůstává nepohnuto a zdráhá se založit rodinu. Údaje ministerstva civilních záležitostí ukazují, že počet žádostí o uzavření manželství loni klesl o pětinu a dosáhl rekordně nízké úrovně. Současně roste i rozvodovost, přičemž roční počet rozvodů se loni zvýšil na 2,62 milionu.
Kromě klesající porodnosti čelí Čína také rostoucímu počtu seniorů, kteří potřebují podporu. Nejnovější data ukázala, že až 323,4 milionu lidí bylo ve věku 60 let a více, což představuje téměř 23 procent populace země.
Vlastní projekce Číny ukazují, že do roku 2035 budou lidé starší 60 let tvořit nejméně 30 procent populace, tedy více než 400 milionů osob – což je počet převyšující celkovou populaci Spojených států.
V reakci na stárnutí populace čínské úřady loni schválily plán na postupné zvyšování věku odchodu do důchodu v průběhu 15 let.
Loni se počet úmrtí zvýšil na 11,3 milionu, oproti 10,9 milionu v roce 2024.
V důsledku toho celkový počet obyvatel zaznamenal čtvrtý rok v řadě pokles a snížil se o 3,4 milionu na 1,41 miliardy.
Spolehlivost oficiálních čínských statistik je dlouhodobě zpochybňována, protože KS Číny má za sebou historii utajování informací považovaných za škodlivé pro její obraz, zejména údajů souvisejících s pandemií covidu. Nadále zůstává nejasné, kolik Číňanů během pandemie zemřelo a jaký měla pandemie dopad na demografii Číny.
–ete–
