Antarktida a poušť Gobi nabízejí stejné pozvání: tichý únik do ohromujících krajin, kde globální civilizace téměř mizí.
Ve světě, který se den za dnem zdá být přeplněnější, kde je každé veřejné místo i podnik zaplněn lidmi, má samota nedozírnou hodnotu. A nejde jen o to být sám – jde o to být skutečně pryč. O pocit, že člověk vyplouvá mimo mapu a vstupuje tam, kam možná dosud nevkročila lidská noha.
Během desetiletí cestování do více než 120 zemí jsem zjistil, že nejvíce mě přitahují odlehlá místa. Od mongolských písků pouště Gobi až po nejzazší kouty polárních oblastí jsem objevoval radost z dálav a vzdálenosti. Zde je několik nejodlehlejších míst, která jsem navštívil – a také návod, jak se tam dostat.
Antarktida
Nejsušší, nejvýše položený, největrnější a nejchladnější kontinent na Zemi zůstává z velké části neprobádaný. Antarktida je v mnoha ohledech ohromující. Přibližně 98 procent její pevniny pokrývá led, který má v průměru více než 1,6 kilometru tloušťky a v nejmohutnějších místech přesahuje 4,8 kilometru. Tento ledový příkrov obsahuje více než 90 procent povrchové sladké vody planety.
Kontinent nemá žádné stálé obyvatele – pouze výzkumné stanice provozované zhruba 30 zeměmi. Spojené státy mají tři: stanici Palmer na Antarktickém poloostrově, stanici Amundsen-Scott na jižním pólu a rozsáhlou základnu McMurdo, kde během polárního léta působí až 1 200 vědců a pracovníků. Přestože se to zdá neuvěřitelné, žádný člověk na tuto obrovskou pevninu nevstoupil až do 19. století a Roald Amundsen dosáhl jižního pólu teprve v roce 1911 – obojí je z historického hlediska poměrně nedávné.
Ačkoli několik společností nabízí možnost přiletět, nejpravděpodobnějším způsobem dopravy i ubytování zůstává expediční výletní loď. Antarktidu jsem navštívil osmkrát a každá cesta byla jedinečná. Člověk tráví čas projížďkami na člunech Zodiac, pozoruje tuleně a ledovce a při troše štěstí spatří kosatky nebo keporkaky. Při vylodění na břeh se okamžitě ocitne obklopen zvědavými koloniemi tučňáků kroužkových, uzdičkových či královských – a někdy se objeví i tučňák císařský.

Přestože je Antarktida plná života, zejména díky fauně, stojí za to vyhradit si chvíle opravdového klidu. Držte se vyznačených tras, ale najděte si místo, kde budete mlčet. Dívejte se na zasněžené hory a uvažujte, kolik z nich bylo vůbec zdoláno – nebo dokonce pojmenováno. Nechte se velikostí tohoto místa pohltit v tom nejlepším smyslu slova.
Na chvíli se staňte objevitelem, a pak se vraťte na loď na horkou sprchu, večeři s pořádným steakem a klidný spánek, abyste mohli další den začít znovu.
Mongolsko a poušť Gobi
Nekonečné rozměry pouště Gobi nelze plně pochopit, dokud se člověk neocitne přímo uprostřed ní. Největší poušť Asie se rozkládá na ploše přes 1,3 milionu km², a přesto působí ještě rozlehleji, když v ní stojíte.
Nikdy nezapomenu na návštěvu vyhlášeného Three Camel Lodge. Malé letadlo z Ulaanbaataru, hlavního města Mongolska, přistálo na osamělé přistávací dráze, kde čekala kolona terénních vozů. Odtud jsme vyrazili do písku, zatímco za vozidly se zvedaly dlouhé chvosty prachu a silnice rychle zmizela v dálce.
Lodge nabízel pohodlné zázemí po dnech plných aktivit. Každý pokoj byl postaven ve stylu tradiční nomádské jurty – kulatého stanu – ovšem s moderním vybavením, včetně sprchy a krbu, který zahřál během chladných večerů.
Standardní třídenní balíček zahrnoval stravování, jízdu na koních a velbloudech i pozemní dopravu. Za příplatek bylo možné zajistit také letenky. Dny byly naplněny objevováním národního parku Gobi Gurvan Saikhan, výstupy na písečné duny a hledáním dinosauřích kostí, které se dodnes objevují v okolí známého naleziště Flaming Cliffs.
Nejcennějšími okamžiky pro mě byly chvíle, kdy jsem se zastavil a vnímal nesmírnost pouště. Cítil jsem teplý vítr na tváři, hleděl k vzdálenému obzoru a představoval si nomády, kteří se těmito kraji pohybují už tisíce let v krajině, jež působí zcela nadčasově.

Arktida
Lidé si někdy pletou nejzazší jih s dalekým severem, ale Antarktida a Arktida jsou velmi odlišná místa. Podobnosti mezi oběma polárními oblastmi samozřejmě existují – sníh a chlad určují charakter obou.
Zatímco lidská historie Antarktidy je krátká a řídká, sever je prostoupen starobylou původní kulturou. Tradice a jazyky se zde předávají po generace a liší se napříč rozlehlým územím severně od 60. rovnoběžky.
Patří sem hrdelní zpěv, bubnové tance, vyprávění příběhů, ústní historie i inuitské hry. Některé prvky jsou společné celé Arktidě, jiné jsou jedinečné pro jednotlivé komunity. Když se k tomu přidají pozdější evropští příchozí, například norští osadníci v Grónsku, kulturní mozaika ještě více zhoustne.
Přírodních divů je zde nespočet – od grónského ledového příkrovu o rozloze asi 1,7 milionu km² přes lední medvědy číhající na ledu u Špicberku až po mořské útesy u severonorského mysu Nordkapp a gejzíry, lávové tunely a horké prameny na Islandu. A tím výčet zdaleka nekončí.
I zde je nejsnazší cestou k těmto místům expediční loď, která pluje podél drsných a zdánlivě věčných krajin. Člověk si připadá jako Amundsen v Severozápadním průjezdu nebo jako Viking ve fjordech průlivu Prince Christian Sound. Zároveň má ale smysl zůstat delší dobu v jedné komunitě a poznat hloubku místní kultury i srdečnost lidí v tomto chladném, odlehlém a skutečně výjimečném kraji.

Pět míst pro klid a samotu v USA
Yellowstonský národní park: Tento proslulý park každoročně přiláká přibližně čtyři miliony návštěvníků díky bohaté fauně a působivým geotermálním jevům. Přesto lze najít samotu na zhruba 1 600 kilometrech méně frekventovaných stezek v divočině.
Route 66 (Arizona): Někdy je nejlepším únikem jízda autem s oblíbenou hudbou a krajinou ubíhající za okny. Úseky legendární „Matky silnic“ se dochovaly dodnes a jeden z nejpůsobivějších vede severní Arizonou přes svérázná městečka a Sonorskou poušť.
Appalačská stezka: „Hory volají a já musím jít.“ Dlouhý pochod pročistí mysl a dá věcem nový řád. Celá trasa dlouhá asi 3 540 kilometrů od státu Maine po Georgii je sice náročná, ale i kratší úsek na několik hodin či dní nabízí silný zážitek.
Oblast Big Bend, Texas: Západní Texas je ideálním místem k úniku od všeho. Energii lze načerpat při túře po stezce Lost Mine Trail nebo při plavbě na kajaku kaňony podél Rio Grande. Den pak zakončete pozorováním hvězd v jedné z nejlepších oblastí pro astronomii na světě.
Národní park Great Smoky Mountains (Tennessee a Severní Karolína): Tento oblíbený park protíná hranice dvou států a ukrývá jedny z nejvyšších vrcholů východně od Mississippi. Davům se vyhnete výšlapem k vodopádům Grotto Falls, případně klidným splouváním potoka Deep Creek na nafukovacím kruhu.
